Prozraďte mi na začátek, jak je to s tím mužským a ženským mozkem. Existují mezi nimi nějaké objektivní rozdíly?
Rozdíly nejsou přímočaré ani jednoduché. Výzkum čas od času přináší více či méně potvrzující důkazy, že ano. Někdy naopak přijde zase vlna, která to zpochybňuje. Obecně si myslím, že rozdíly mezi ženským a mužským mozkem tu jsou. Ženský mozek je o deset procent menší a některé struktury v něm se liší. Ženy mají větší hippocampus, který je zodpovědný za paměť, muži zase amygdalu, která se může podílet na některých emocích. Muži mají víc šedé hmoty mozkové a ženy zase víc spojů mezi buňkami a pravou a levou hemisférou. Takže se říká, že ženy používají obě poloviny mozku současně, zatímco muži mají v některých chvílích tendence používat jen jednu jeho část.
Mluvíme tedy o „genu multitaskingu“, který se ženám tak často přisuzuje?
Ano, může to hrát roli při multitaskingu. Kdybychom to vzali populárně vědecky, mohli bychom říct, že ženy hůř oddělují rozum od citů, muži se mohou lépe soustředit na některou činnost, ale zase jsou hůře řečově a jazykově vybaveni než ženy. U žen se také některé nemoci projevují od mužů odlišně. Dvě třetiny pacientů s Alzheimerovou nemocí jsou ženy. A není to jen proto, že se ženy dožívají vyššího věku. Ženy mají lepší verbální paměť a kvůli tomu se u nich nemoc odhalí ve chvíli, kdy je už v plném proudu. Ženy si v mozku také ukládají víc tau proteinu, hraje u nich větší roli gen pro apolipoprotein E4 a vůbec je u nich kombinace rizikových faktorů namíchána trochu jinak než u mužů.
Vše, co byste měli vědět o Alzheimerově chorobě. Devět otázek a odpovědí |
Jsou rozdíly mezi mozky žen a mužů dané biologicky, nebo vznikají v závislosti na odlišné socializaci?
Některé rozdíly vidíme už u novorozenců. Nicméně sociální vlivy a vlivy prostředí hrají svou roli. Nelze ovšem přehlédnout ty biologické rozdíly. Musíme si uvědomit, že výzkum je často dost ovlivněný řekněme ideologií a politikou. A ta se rozdíly mezi muži a ženami někdy snaží potírat. Na druhou stranu je tu personalizovaná medicína, která nás nepochybně dovádí k faktu, že rozdíly mezi muži a ženami tu jsou. Díky tomu můžeme každému pacientovi a pacientce nabízet víc individuální přístup.
Britská novinářka Angela Saini v knize Od přírody podřadné tvrdí, že na světě neexistuje neurolog, který by poznal, jestli daný mozek patří muži, nebo ženě. Vy to poznáte?
Já ne. Poznávací schopnosti člověka i lékaře jsou zkrátka omezené. My vyvíjíme ve spolupráci s firmou Neurona Lab umělou inteligenci, která se učí číst snímky mozků a která ty rozdíly dokáže identifikovat a poznat, jestli se jedná o mozek mužský, nebo ženský.
Takže umělá inteligence je už chytřejší než my?
Určitě.
Co mohou tedy ženy dělat, aby Alzheimerově chorobě efektivně předcházely?
Kvůli hormonálním změnám jsou víc ohroženy ženy bezdětné. Kromě hormonů v tom jistě hraje roli i stimulace mozku, ke které dochází, když pečujete o děti. Dalšími rizikovými faktory, které jsou pro ženy významnější, jsou cukrovka, obezita, takže bych doporučil se jich vyvarovat. To samozřejmě platí i pro muže, i když souvislosti jsou přece jen trochu jiné. Mezi další rizikové faktory patří vysoký, ale i nízký krevní tlak, úrazy hlavy, osamělost, deprese a nízké vzdělání. Víc se můžete dozvědět v mobilní aplikaci Terrapino, kterou jsme za tímto účelem vyvinuli.
prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D.
|
Matky od rodin ale obvykle nemají moc času se o sebe starat…
Ona ta péče o rodinu je vlastně sama o sobě prevencí. Samozřejmě je dobré najít si čas na nějakou fyzickou aktivitu. Problémem může být také příliš mnoho stresu a deprese. Je důležité být začleněna do nějakého kolektivu, to je velmi ochranné a preventivní.
Rovnější dělení povinností v rodině je tedy na místě? Muži by měli víc stimulů a ženy víc času a méně stresu. Co myslíte?
To už se dostáváme spíš do oblasti sociologie. Samozřejmě by to asi snížilo stres žen a mohly by se víc věnovat aktivitám jako socializace s vrstevníky a fyzické aktivitě.
Od jakého věku bych se měla o tuto problematiku zajímat?
Zhruba od čtyřiceti až padesáti let. To je období, kdy podle nejnovějších poznatků prevence může hrát velmi významnou roli. Abyste něco změnila, musíte být aktivní už zhruba dvacet let před možným nástupem Alzheimerovy choroby. S geny nic neuděláte, ale se svým životním stylem a péčí ano. Prevence ovlivní zhruba dvacet procent výsledného stavu v celé populaci. U většiny lidí minimálně oddálí nástup onemocnění.
Kdy bych měla zpozornět a vyhledat lékařskou pomoc?
V případě pomalu se objevujících poruch paměti a vašeho subjektivního pocitu, že jste na tom hůř než vaši vrstevníci a vy sama zhruba před rokem. A pokud jste v tom rizikovém věku padesát plus. Pak by stálo za to, nechat se vyšetřit a zjistit, jestli jste jen přepracovaná a máte toho moc. S tím se také setkáváme poměrně často.
Čím si věda vysvětluje skutečnost, že pacientů s Alzheimerovou chorobou v populaci stále přibývá?
Může za to jistě delší doba dožití a také přesnější diagnostika a záchyt. To, jestli stoupají rizikové faktory, je stále předmětem výzkumu. Zatím se zdá, že hlavní roli hraje ten vzrůstající věk.
Šest potravin, které mohou chránit před Alzheimerovou chorobou |
Jak si můžeme představit personalizovanou medicínu? Jak to funguje?
V podstatě jde o to, že si pacienty rozdělíte na nějaké skupiny, například ženy s cukrovkou, a ty pak dále zpřesňujete. Ženy s cukrovkou a hypertenzí a s takovou a takovou fyzickou a duševní aktivitou. Tak získáváte stále víc a víc menších podskupin, které od sebe odlišujete. Patří sem opět i již zmíněný gen pro apolipoprotein E4.
A těm pak ordinujete léčbu víceméně na míru?
Ano. V rámci diferenciace léčby obézních a štíhlých, fyzicky zdatných a neaktivních se zohledňují i rozdíly mezi muži a ženami. Ukazuje se, že některé rizikové faktory se u žen, pokud jde o Alzheimerovu chorobu, násobí.
Tyto faktory pak zohledňujete při jejich léčbě?
V USA a řadě dalších zemí je registrována léčba Alzheimerovy nemoci pomocí protilátek, které se podávají infuzí a mají za úkol odstranit z mozku bílkovinu beta-amyloid. A ukazuje se, že tato léčba je účinnější v časných stádiích a u mužů. Důvodem může být, že u žen je vyšší tvorba jiné bílkoviny, označované jako tau protein, která úspěchu této léčby brání. Hledání a mapování těchto rozdílů nám pomáhá najít cestu k lepší léčbě pro ženy.
S čím vším vám u toho pomáhá umělá inteligence?
Umělá inteligence bude postupně nahrazovat některé výkony, které lékaři dělají. Navíc bude v některých případech rychlejší i přesnější, i když na začátku může dělat chyby. Musíme si ale dávat pozor, aby data, se kterými pracuje, byla citlivě chráněna. Umělá inteligence dovede také zkombinovat větší množství dat v danou chvíli a vyhodnotit je. Pro to ale potřebujeme dostatečné množství těch dat, která jí můžeme nabídnout. Pak může řekněme vyšetřit nemocné ještě předtím, než vůbec vstoupí do zdravotního systému, a přinést i vyšší kvalitu péče v kratším časovém úseku. A to je náš cíl.
Takže je možné, že se dočkáme toho, že budeme umět Alzheimerovu chorobu efektivně léčit?
Nyní umíme její průběh velmi výrazně zpomalit. Ale víme, že nemoc má poměrně dlouhou fázi, trvající deset až dvacet let, kdy člověk nemá žádné obtíže, ale v mozku již probíhají metabolické změny. Takže je logické, že pokud bychom ty léky nasadili již v tomto čase, mohlo by to onemocnění teoreticky úplně zastavit. Jsme skutečně na prahu nové éry, revoluce v biologické léčbě, a zdá se, že tyto nové léky, které přicházejí i do Evropy, by mohly Alzheimerovu nemoc ovlivnit zásadním způsobem.
To bychom ale museli posílat na screening celou populaci…
Zde opět mohou pomoct digitální technologie či jednoduché krevní testy. Neurona Lab vyvíjí umělou inteligenci, která umí analyzovat váš hlas a z něj vytipovat rizikové faktory. Teď ji čeká certifikace a klinická zkouška. Lékařům a pacientům by měl tento nástroj být k dispozici v horizontu nižších jednotek let, teoreticky by to mohlo být za dva až tři roky. Vývoj nových technologií je tak rychlý, že velmi brzy budeme znát odpověď na to, jak onemocnění včas zachytit a léčit.
