Ona
Nejrychlejším ultramaratoncem i sprinterem světa je Ježíšek.

Nejrychlejším ultramaratoncem i sprinterem světa je Ježíšek. | foto: koláž iDNES.cz

ROZHOVOR: Nejlepším ultramaratoncem i sprinterem světa je Ježíšek

  • 1
Nejrychlejším ultramaratoncem i sprinterem světa je Ježíšek. Můžete o tom diskutovat, můžete o tom vést spory, můžete s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Redakci RUNGO.CZ se podařilo získat exkuzivní rozhovor s tímto borcem těsně před začátkem jeho závodu sezóny.

Čekala jsem naducané pachole, ale k rozhovoru v jednom z běžeckých parků se dostavil dlouhovlasý sympaťák ne nepodobný Tonymu Krupickovi. Ježíšek působí uvolněným dojmem spokojeného hipíka, snaží se udržet se mnou šnečí výběhové tempo a mezi řečí drbe za ušima jednoho ze služebných gnómů.

O tréninku ultramaratonce

Běžíškovy rekordy

Běžíšek je ultramaratonec izraelského původu, jehož výkony zdobí svět už přes dva tisíce sezón. Za dobu své kariéry dosáhl těchto rekordů: 

Nejmladší účastník ultramaratonského závodu v dějinách lidstva (Betlém-Egypt, 485 km nonstop)

Držitel rychlostního rekordu ve čtyřiadvacetihodinovce (40 075 km)

Držitel absolutního rekordu na 100 m (0,22 s)

Držitel absolutního rekordu v počtu nastoupaných a sestoupaných metrů během jednoho závodu (15 350 m)

Jaké byly tvoje běžecké začátky? Začínal jsi se sportem už v dětství?

Tak určitě. Bez toho se dneska vrcholová výkonnost neobejde. Už v kojeneckém věku jsem si střihl ultramaraton z Betléma do Egypta. Táta dělal tesařinu, takže jsem mu v dětství pomáhal a makal na své fyzické přípravě. A během své kariéry kazatele jsem pravidelně každý den běhával svoje kilometry pouští. Naběhaný objemy jsou základ.

Potřebuje běžec spíš talent nebo trénink?

Nejlíp zázrak. (smích) Třeba nad mojí kolébkou stál výborný africký trenér pan Baltazar. Někdo si myslel, že mi ten černej vzadu přinesl kadidlo, zlato nebo myrhu, ale on místo toho dohlížel na moje rané pokroky a naučil mě skvělou běžeckou techniku známou tehdy jen v oblasti náhorních afrických planin. Ti druzí dva byli sponzoři známých značek sportovního oblečení. Všimla sis, že Betlémská hvězda připomíná obrácené logo jedné z nich?

Sponzoři se vždycky hodí. Kolik máš doma bot na běhání?

Heleď, několik párů, ale já jsem velkej příznivec bosého běhu, takže vždycky všechno rozdám. Ale někde v Turíně prý má můj fanklub sbírku mých dresů.

Jaké oblečení pro běžce doporučuješ?

Pomlouvaj mě, že běhám úplně nahej, takovej „sám nic nemáš, děťátko“. Ale respekt k soupeři musí bejt. A taky k fanouškům. Takže běhám v bederní roušce jako zamlada. Někteří soupeři jsou zimomřiví a nosí bílé nebo červené kabáty, ale mě by to omezovalo v pohybu.

O závodě sezóny

Jak vlastně vypadá tvůj závod sezóny očima běžce? My ostatní ho známe jen z pohledu nadšených fanoušků.

Vánoční Donáškový Ultramaraton je klasická čtyřiadvacetihodinovka. Místama je to tedy spíš takovej orienťák. Minimální délka trasy je 40 075 km, ale je jasný, že na takové štrece bloudíš. Taky se někteří lidi stěhujou nebo místo psaní škrábou jak kocouři, takže mapa trasy umí být dost nečitelná. Ale všude po trati potkávám svátečně oblečené diváky, co mi moc fandí. Sice jsou místama trochu opilí nebo je bůhvíproč kroutí žlučníkovej záchvat, ale vždycky, když běžím kolem, vstanou od stolu a někdy i zacinkaj na zvonce. Občas je vidím, že si jdou ze solidarity taky zaběhat. To mám rád. Těm pak pod stromeček vždycky přihodím nějakej matroš, aby se jim běhalo ještě líp.

Jaká je tvoje nejoblíbenější část trati?

Během závodu teda nemám moc času sledovat okolí. Ale baví mě to okolo 47°2′0″ s.š. a 11°28′40″ v.d. Vždycky tam tak romanticky sněží, prostě atmosféra vánočního závodu, jak má být.

Jak si udržuješ jídelníček? Co jíš v závodě?

Závodníci mají na trati povoleno sníst to, co jim dají fanoušci. Ale zatímco v Americe cpou Santu sušenkama nebo mu nechávají aspoň misku mléka, ve střední Evropě se občerstvovačky moc nenosí. Santa je kvůli své strategii docela otylej a v závodě potřebuje dopomoc tažného zvířectva. Takhle já dopadnout nechci, na dlouhé trati běžec každé kilo navíc proklíná, takže si běhám hezky nalehko a těším se, jak si po závodě uvařím z jedný ryby tunu řízků a z vody si k tomu udělám nějaký dobrý víno.

Kdo jsou tví největší konkurenti v tomto jedinečném závodě?

Já bych neřek konkurenti. My si na trati navzájem vyhovíme, pomůžeme. Přes jistou rivalitu jsme spíš kamarádi. Americký Santa dělá závody ještě v Anglii a Austrálii, ale jde mu spíš sobícross. Co se evropské konkurence týče, v Řecku je dobrej Santa Basil, svatý Mikuláš je polský šampión, v Itálii kraluje naší disciplíně žena – Befana. No a samozřejmě Děd Mráz, který je mistr v ultrabězích napříč Sibiří. Mně nejvíc sedí závody u nás nebo v Německu.

Jak vlastně vypadá tvůj tréninkový plán?

Nejlepší je netrénovat. Třeba já čekám celou sezónu pěkně v chládku a soustředím se jen na ten hlavní závod. To je podle mě podstata úspěchu. A samozřejmě strategická příprava. Celý rok plánuju trasu podle dopisů od fanoušků. Napíšou mi, kam mám doběhnout a co vzít s sebou. A někdy jsou tak šikovní, že připíšou i adresu. A když ne, nevadí. Mám na volbu trasy nějakej šestej smysl nebo co.

Myslíš, že letos vyhraješ?

Ale no tak. Každý ví, že tenhle závod se neběhá na vítězství. Prostě ho musíš dokončit v limitu a nevynechat žádnej check-point.

O životě mezi běhy

Jakému povrchu na běh dáváš přednost? Máš radši traily, nebo rovinu?

Mám to rád pestrý. I v závodě se mi vystřídají všechny typy povrchů. Ale nejvíc mě baví běhat po vodě. Na to mám talent od Pánaboha. Akorát jsem zjistil, že po bahně běhat neumím. Ještě že běhám hlavně bos, nebavilo by mě pořád ty boty prát.

Děláš ještě jiné sporty? Co nějaká kompenzace po náročné sezóně?

Moji sezónu tvoří jen jeden závod, takže na doplňkové aktivity mám dost času. Dělám sportovní rybaření, to máme v rodině. A semtam si rád zahraju golf, třeba s Mojžíšem. Akorát musíme dodržovat pravidlo o nekonání zázraků ve hře.

Měli jsme tady takovou zajímavou anketu – co se ti líbí na běhajících ženách?

Když v tý chvíli po mně nechtěj žádnej dárek, tak že to jsou suprčupr kočeny, který si ho na Vánoce zasloužej.

Baví tě ještě vůbec to Běžíškování? Máš se ještě po všech těch letech kam výkonnostně posunovat?

Ale jo. I přes konkurenci Santa Clause, kterej má tedy maximální píár. Navíc se na světě navyšuje počet adres, kam musíme doběhnout, a taky ty objemy věcí k doručení jsou pořád větší a větší. Máte čím dál větší požadavky, vy lidi. Takže jo, každým rokem pokoušíte objemovou připravenost všech zúčastněných borců a nás ta výzva pořád ještě baví.

Děkuju Ti za rozhovor a přeju hodně štěstí v závodě. Doufám, že Ti dopis ode mě došel, a tak se spolu potkáme na trati. Já ti budu pořádně fandit!

E-shop Rungo.cz

Rungo eshop nabízí...