Jak se v dnešní době vyznat v tom, které doplňky stravy jsou dobré? Na trhu je toho spousta a je těžké se v takovém množství zorientovat.
V praxi vidím, že lidé jsou dnes často zmatení. Doplňky stravy bych rozdělila do dvou skupin: na monosuplementy a komplexní produkty. Monosuplement obsahuje jednu konkrétní látku, například hořčík, vitamin C nebo vitamin D. Komplexní doplňky naopak kombinují více složek a bývají zaměřené na určitou oblast nebo funkci organismu. Na trhu je obrovské množství produktů a marketingu. I proto jsme ve WeCare šli cestou promyšlených komplexů, které dávají smysl jako celek.
Základní otázka však zní: co vlastně já osobně potřebuji a proč to chci užívat. Je potřeba vycházet z vlastního režimu, jídelníčku, zátěže i aktuálního stavu. Typickým příkladem je hořčík, který je dnes podle mého názoru často nadužívaný. Ne každý ho potřebuje brát denně. Smysl dává hlavně v konkrétních situacích, například při křečích, vyšší fyzické nebo psychické zátěži. Obecně totiž existuje jen málo doplňků, které bychom mohli bez výhrad doporučit opravdu všem.
Co byste tedy lidem doporučila jako takový základ, který bychom si měli domů pořídit všichni. Jaký doplněk?
S ohledem na to, v jaké zeměpisné šířce žijeme a kolik času trávíme uvnitř budov, dává velký smysl vitamin D3. Zejména na podzim a v zimě bývá jeho přirozená tvorba nízká, protože máme málo slunečního záření. Zároveň bych ho doporučila v kombinaci s vitaminem K2, protože vitamin K přispívá k normálnímu stavu kostí a podílí se na metabolismu vápníku. Vitamin D zvyšuje hladinu vápníku v krvi, a ten by se mohl sám o sobě nechtěně ukládat v měkkých tkáních. Vitamin K2 pomáhá směrovat vápník tam, kam patří – do zubů a kostí. Zároveň je ale potřeba dodat, že tato kombinace není vhodná pro každého, například u lidí užívajících léky na ředění krve je nutná opatrnost kvůli K2.
Nejíme dost omega-3. Co přidat na talíř a kdy zvažovat doplňky |
Jak se v různých doplňcích vyznat?
Na trhu je dnes velké množství různých chemických forem, které jsou často prezentované jako lépe vstřebatelné nebo účinnější. Týká se to třeba i hořčíku. Různé formy mohou mít odlišné vlastnosti, ale pořád je důležité dívat se na celý kontext a nekupovat něco jen proto, že je to zrovna trend. Zároveň je potřeba vnímat doplněk stravy jako potravinu, ne jako lék. Nemá slibovat zázraky. Často se setkávám s tím, že některé produkty obsahují jen velmi malé dávky vitaminů nebo minerálů, ale marketing kolem nich vytváří dojem velkého účinku. Proto doporučuji sledovat nejen složení, ale i skutečné množství jednotlivých látek v denní dávce.
Co říkáte na nadužívání doplňků stravy? Často je k vidění člověk, který si ráno místo snídaně na stůl vyskládá i deset doplňků stravy. Je to vůbec v pořádku?
Právě nadužívání považuji za jeden z největších problémů. Doplňky mohou být skvělým pomocníkem, ale jen tehdy, když mají jasný důvod a logiku. Pokud člověk užívá několik produktů najednou bez rozmyslu, může tím organismu spíš uškodit, než prospět. V naší praxi navíc často vidíme, že lidé kombinují pět až deset různých doplňků, aniž by přesně věděli, proč a zda se jejich složení zbytečně nepřekrývá. Platí, že doplňky mají doplňovat to, co z nějakého důvodu nepřijímáme dostatečně z běžné stravy. Nejsou náhradou pestrého jídelníčku ani zdravého režimu.
Nebylo by tedy rovnou pro každého lepší dojít si na krevní testy a podle nich si nechat zjistit, co nám v těle chybí?
Určitě dává smysl chodit pravidelně na preventivní prohlídky a nechat si zkontrolovat základní laboratorní parametry. Zároveň je ale potřeba dívat se na zdraví v širších souvislostech. Žádný doplněk stravy není samospasitelný. Pokud člověk dlouhodobě špatně jí, má minimum pohybu, vysokou míru stresu a nedostatek spánku, samotná suplementace to nezachrání. Lidé navíc často podceňují právě spánek, přitom ten je pro regeneraci naprosto zásadní.
Myslíte si, že má smysl cesta – nechat si udělat krevní testy a na základě laboratorního rozboru si nechat u nějaké firmy na míru doplňky stravy doporučit?
Myšlenka individualizace je určitě zajímavá a v některých případech může dávat smysl. Zároveň si ale myslím, že by měl každý nejdřív poctivě zhodnotit svůj životní styl: jak jí, jak spí, jakou má zátěž, jak se cítí a co od doplňků očekává. Právě to bývá často důležitější než samotná snaha najít „ideální produkt“.
Je nějaký univerzální doplněk, který byste bez problémů doporučila každému?
Osobně jako velmi smysluplný základ doplňování považuji vitamin D3 a omega-3 mastné kyseliny. D3 kvůli nedostatku slunce a omega-3 kvůli moderní stravě. Ta je bohatá na omega-6 a tento nevyvážený poměr je velmi prozánětlivý. Ale univerzálně nejde doporučit nic, i proto je mi bližší cesta promyšlených komplexních produktů, kterou u nás preferujeme. Nespoléháme se jen na jednu izolovanou látku, ale snažíme se vytvářet kombinace, které dávají smysl jako celek. Proto máme produkty zaměřené například na podporu imunity, spánku, menopauzy nebo dlouhodobou vitalitu. Nechceme stavět na jedné zázračné složce, ale na funkční synergii více látek. Takové produkty nelze doporučovat univerzálně každému.
Laboratoř je pro Bohumilu druhým domovem a doma to jako v „laborce“ občas vypadá také. Například když se slavily narozeniny její dcerky.
Co se týká podpory ženského zdraví, co může žena užívat, aby se cítila lépe?
U ženského zdraví je vždy potřeba zohlednit konkrétní životní období. Jiné potřeby má žena během menstruace, jiné po porodu a jiné v menopauze. Někdy může dávat smysl doplnit třeba železo, jindy je vhodnější zaměřit se na širší komplex látek. Osobně vnímám jako praktičtější dobře postavené komplexní produkty než bezhlavé kombinování několika monosuplementů. I u tak zdánlivě jednoduché věci, jako je hořčík, záleží na tom, proč ho člověk chce užívat a co od něj očekává.
Co je podle vás ve světě doplňků asi největší zlo?
Za největší problém považuji nepromyšlené kombinace. Proto vždy doporučuji se alespoň základně zorientovat v tom, co a proč užívám. Jde přece o naše tělo a naše zdraví.
Když chybí vitaminy, tělo trpí. Varovat vás mohou křeče, únava i nespavost |
Jak dlouho doplňky stravy brát? Kdy uvidím účinek?
To záleží na typu doplňku i na tom, co od něj očekáváme. U některých látek může člověk vnímat efekt poměrně brzy, u jiných je potřeba delší čas a pravidelnost. Smysl dává dát suplementaci určitý prostor a průběžně vyhodnocovat, jestli mi opravdu vyhovuje a přináší to, co očekávám.
Proč u některého doplňku stačí jedna kapsle, u dalších jich musí být víc? Počet kapslí souvisí hlavně s tím, kolik účinných látek a v jakém množství se má do denní dávky vejít. U komplexnějších produktů někdy jednoduše není možné dostat vše potřebné do jedné kapsle. U našich formulací se snažíme vycházet z odborných podkladů a z dávek, které dávají smysl. Nejde o to vytvořit co nejmenší kapsli za každou cenu, ale postavit produkt tak, aby měl logiku.
Co říkáte na produkty, které jsou na trhu, ale obsahují jen minimum účinných látek?
U takových produktů mám často pocit, že lidé zbytečně utrácejí peníze. Pokud je účinných látek v produktu jen symbolické množství, bývá přínos pro organismus velmi diskutabilní. V takovém případě člověk často kupuje spíš dobrý marketing než skutečně funkční produkt. Ráda říkám, že jen vyrábí drahou stolici.
Bohumila Zimáková se svým manželem a dětmi
Má smysl zaměřit se jako rodič na doplňky stravy už u malých dětí? Co vlastně doporučujete jim?
Smysl to určitě mít může, ale základem by vždy měla být pestrá strava, pravidelný pohyb a celkově zdravý režim. U dětí je potřeba být obzvlášť opatrný a vybírat doplňky podle věku, případně i podle hmotnosti, a podle konkrétní situace. Největší smysl vidím v doplňování vitaminu D3 a případně omega-3 mastných kyselin, zejména pokud dítě nejí pravidelně ryby. I tady ale platí, že doplňky mají jen doplňovat to, co v běžném režimu chybí.
Zmiňovala jste, že se ne vždy do té pilulky dostane potřebné množství požadovaných látek. Jak to tedy může být například u želatinových vitaminů, které se s oblibou kupují právě dětem?
U želé forem bývá problém v tom, že musí dobře chutnat, mít příjemnou texturu a technologicky držet pohromadě. To dost omezuje množství účinných látek, které se do nich reálně vejde. V mnoha případech tak působí spíš jako atraktivní forma než jako opravdu významný zdroj účinných látek.
Med na chřipku, kiwi na spaní, čaj z kopřiv. Jak babské rady opravdu fungují, líčí lékař |
Co dělat a co nedělat, abychom podpořili vstřebatelnost jednotlivých doplňků a bylo nám po nich dobře?
Obecně doporučuji užívat doplňky spíš s jídlem nebo po jídle, pokud výrobce nebo odborník nedoporučí jinak. Pro většinu lidí je to šetrnější a lépe snesitelné. Nedoporučuji je zapíjet kávou a u některých produktů dává smysl nechat si mezi nimi časový odstup. Zároveň je důležité myslet na to, že pokud člověk užívá léky, měl by vhodnost kombinace s doplňky vždy konzultovat s lékařem nebo lékárníkem. Doporučuji také časový odstup užívání léků a doplňků stravy. Typický příklad: vezmu si hořčík a současně lék na tlak. Z toho mám úplně husí kůži.
Co byste dodala na závěr?
Chovejme se ke svému tělu s respektem. Nepodceňujme spánek, odpočinek, pohyb ani práci se stresem. A pokud doplňky stravy vybíráme, dělejme to s rozmyslem a s ohledem na to, co naše tělo skutečně potřebuje. Smysl nemá velké množství produktů, ale vhodně zvolená a promyšlená suplementace.
