Běháváme občas s manželkou (trasy povětšinou desítky) a protože ona běhává obvykle 6:30-6:45/km a já 5:00-5:15, musím kvůli sladění tempa hodně drobit krok a sám cítím, že musím nohy brzdit z jejich přirozeného pohybu. Po pár km cítím napětí v kotníkách a kyčlích. Nemáte nějaký typ na formu, mechaniku běhu, jak si jej "užít" i v pomalejším tempu?Je takový problém běžný nebo "nejsem normální"? :-) Je pak taková forma běhu ještě pro trenink přínosná, pokud se s tepem nedostanu ani na 130? (TFmax cca 187). Moc díky za tipy, nerad manželce odběhnu, ale čas od času na pár km je zrychlení tempa na moje přirozené vysloveně příjemné. :)

Jak se píše v jedný knížce co mám o běhání: pomalého vytrvalostního běhu není nikdy dost. Je to základ pro vše ostatní, stavíte na něm. No určitě vám neuškodí. A jak dávat nohu před druhou tudíž běžet, to už si "najděte" sám..

Nejsem odborník, ale občas si zaběhám a koukám na ostatní sportovce a z tohoto videa mám pocit, že ten běžec si ten běh vůbec nemůže užívat, tohle je trápení. Vidím člověka prapodivně se přesouvat a ne běžet, běh má být práce celého těla a ne jen nohou !!! Plavec také neplave jen horní polovinou těla ale zapojuje i nohy. Přeji hodně štěstí.

Vprvní chvíli jsem si myslel, že mě moje drahá polovička natočila a poslala to sem i ty časy mám podobný .

jako minule, ruce zafixované, pohyb rukou křižmo je tady daný rotací trupu, chybí předozadní pohyb paží v  ramenním kloubu. Celkově bych to uvolnil, a tolik nespěchal :)