"Rostlinné tuky jsou sice zdravější, ale ani ty nemůžeme konzumovat v neomezeném množství. Důležité je vybírat hlavně tuky kvalitní a sledovat zastoupení jednotlivých mastných kyselin," říká dietoložka Karolína Hlavatá.
Ty nenasycené potřebuje lidské tělo kvůli příjmu takzvaných esenciálních neboli pro tělo nezbytných mastných kyselin. Vyrobit si je totiž nedokáže, a musí je tedy přijímat stravou. Oproti tomu tuky, které obsahuje máslo, si dokáže vyrobit lidské tělo i samo.
Vím, co jímProgram vychází z celosvětové iniciativy The Choices Programme, která definuje složení potravin odpovídající zdravé výživě na základě kritérií Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Značka "Vím, co jím" je určena především spotřebitelům pro jejich snadnější orientaci v nabídce potravin. Posláním značky je umožnit spotřebitelům snadnější výběr výživově hodnotných potravin. Více o zdravých potravinách čtěte zde.  |
Odborníci proto doporučují přijímat tuky v poměru 1/3 nasycených a 2/3 nenasycených z celkového doporučeného denního příjmu tuků, který podle nejmodernějších výživových doporučení činí 60 až 90 gramů tuku za den v závislosti na věku, pohlaví, fyzické aktivitě, ale i celkovém zdravotnímu stavu člověka.
I mezi rostlinnými tuky se však najdou tuky rizikové, které mají vysokých obsah nasycených mastných kyselin. Je to tuk kokosový, palmojádrový a kakaové máslo. Například kokosový tuk se kvůli nízké ceně a dobrým funkčním vlastnostem začal hojně používat při výrobě zmrzlin, polev, ale i dalších výrobků.
Raději řepkový než slunečnicový
Při výběru olejů lidé stále dělají chyby. "Nejčastěji totiž Češi kupují slunečnicový olej, protože ho považují za nejzdravější. To ale není pravda," upozorňuje dietoložka. Je sice výborným zdrojem nenasycených mastných kyselin, ale mezi těmi převažují omega 6 kyseliny.
"Omega 6 nenasycené mastné kyseliny v nadbytku působí prozánětlivě, podporují srážení krve a způsobují i kontrakce svaloviny cév, čímž celkově mohou přispívat ke vzniku nemocí srdce a cév, včetně zánětů. Proto bychom měli slunečnicový olej střídat i s jinými oleji," vysvětluje Hlavatá.
Z výživového hlediska je mnohem vhodnější olej řepkový. "Má totiž vhodné složení mastných kyselin. Hlavně obsahuje takzvané omega 3 mastné kyseliny, kterých přijímáme málo," vysvětluje profesorka Jana Dostálová z Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT.
Podrobný text o tom, jak vybírat oleje, čtěte zde.
Diskutované margaríny
Největší diskuzi z rostlinných tuků vzbuzují margaríny. "Není snad potraviny, o které by kolovalo tolik mýtů, jako o margarínech," uvádí dietoložka Karolína Hlavatá. A k tomu se přiklání i profesorka Dostálová. Jedním z těchto mýtů je i to, že obsahují vysoké množství trans nenasycených mastných kyselin.
"V současné době se ale margaríny vyrábějí z kvalitních rostlinných tuků a olejů pouze mechanickými postupy. Před patnácti, dvaceti lety skutečně margaríny obsahovaly velké množství trans nenasycených mastných kyselin. V současné době se ale při výrobě margarínů používají zcela nové technologie, při kterých trans nenasycené mastné kyseliny nevznikají," vysvětluje profesorka Jana Dostálová.
Jak se dnes vyrábějí margaríny a proč byla v minulosti řepka zatracovaná? Podívejte se na video.
