Bílkoviny byly vždycky důležité, ale v posledních letech svět výživy přímo ovládly. Většina lidí se na ně zaměřuje hlavně proto, aby zmírnili pocit hladu mezi jídly a aby jim lépe „rostly“ svaly. Proteiny však mají i další důležité funkce – v různých kombinacích obsahují devět tzv. esenciálních aminokyselin, které si tělo neumí samo vytvářet.
Jednotlivé aminokyseliny mají různé úkoly. Například podporu imunity, trávení, růst i regeneraci svalů, tvorbu tkání nebo uvolňování hormonů regulujících náladu, jako je serotonin, dopamin a další. Některé napomáhají vstřebávání minerálů, další regulují cukr v krvi.
Kolik proteinů máme vlastně sníst?Doporučená denní dávka se liší podle toho, jak jste fyzicky aktivní. Na kilo tělesné hmotnosti potřebujete zhruba:
Zdroj: Guardian |
Není však třeba se v nich přesně orientovat nebo je počítat – abychom měli všech aminokyselin dostatek, stačí pestrý jídelníček, uvádějí lékaři z Cleveland Clinic.
Jde to i bez masa?
Výhodou masa je, že obsahuje kombinaci všech devíti aminokyselin. Totéž platí i pro další živočišné produkty – vajíčka a mléčné výrobky. Zejména s ohledem na veganskou stravu proto dlouho panovala obava, že se rostlinné bílkoviny těm živočišným nevyrovnají.
Z rostlinných produktů mají tuto „magickou kombinaci“ jen ty sojové, které známe hlavně z asijských kuchyní: tofu, edamame, tempeh, miso pasta. Mnoho vyznavačů rostlinné stravy proto hledalo cesty, jak jednotlivé aminokyseliny zkombinovat „na jednom talíři“ – typickým příkladem jsou fazole s rýží.
Dnes však převládá odborný názor, že takové párování není nutné. Stačí jíst dostatečně rozmanitou stravu bohatou na různé druhy bílkovin. Tím přijmeme i jednotlivé esenciální aminokyseliny. A nevadí, že všechny nejsou v každém jídle.
Slovo „protein“ jako past. Výrobci jím někdy kryjí nekvalitní potraviny, líčí expert |
Potvrzují to i výzkumy, například studie z roku 2019 sledovala lidi, kteří jedli vegansky nebo vegetariánsky. Ukázalo se, že mají proteinů i jednotlivých aminokyselin v těle dostatek. Autoři studie dokonce uvedli, že „otázka potenciálního nedostatku aminokyselin“ se v minulosti „podstatně přeceňovala“.
