Úterý 21. ledna 2020, svátek má Běla
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 21. ledna 2020 Běla

Schneider Electric Marathon de Paris 2016

  12:51aktualizováno  12:51
Jak nás běželo 56 000 v jednom z nejhezčích měst.

Schneider Electric Marathon de Paris 2016 | foto: Miroslav Poulpro iDNES.cz

Probouzím se v 5 hodin ráno s podivným pocitem ve střevech, odcházím na onu místnost, kterou budu v následujících dvou hodinách navštěvovat častěji. Asi to maratónské opulentní menu a dvě piva, nebylo to nejlepší před závodem. Už vidím, jak se místo běhu budu válet na posteli v hotelu a odbíhat na toaletu. Téma na článek: Jak zahodit měsíce tréninku!

Snídám croissant, hořký čaj a Smectu. Naštěstí ji spoluběžci měli. Já jsem si s sebou vzal pouze paralen. Smectu ještě jednou! Tělo se drží. Začínám být optimistický. Na pokoji řešíme co na sebe. Projíždíme internet. Jak jen se můžou předpovědi lišit! Venku se trhají mraky a objevuje sluníčko. Vsázíme na teplo. Beru si trenky, tričko a pro jistotu, kdyby se ochladilo, kompresky. Borisovi, který si vzal výbavu na chladnější počasí, půjčuji své tříčtvrťáky. Start je v 9 hodin a naše osmičlenná výprava vyráží v 9 z hotelu. Času máme dost, protože skupina na cilovy čas 4 hodiny, startuje až za 40 minut.

Projdeme vstupní kontrolu k našemu koridoru a už postáváme na Champs- Elyssées. Aleše jsme někde ztratili. Fotky, kontrolování tkaniček, toaleta, vtípky a pomalu se přemísťujeme ke startu. Vypustit avizovaných 56 000 prihlášených běžkyň běžců, chvíli trvá. Sluníčko už začíná být znát. Nasazuji sluchátka přehrávače, jako tradičně mi budou dělat společnost Horkýže Slíže a Tři sestry. V 9,40 jsme u lajny a vyrážíme. Mačkám stopky a do uší se mi opře Osemnáct.

Fotogalerie

Dolů bulvárem, náměstí Concorde, ulice za Louvre. Tep mi lítá nahoru a dolů. Rozhodl jsem se běžet, podle Miloše, na 82% TF, alespoň do 28km a potom zvýšit na 85%. Tep se po dvou kilometrech ustálil, cesta vesele ubíhá, brooksy na noze sedí, sluníčko zatím hřeje tak akorát, předbíhám více lidí, než předbíhá mne. Prostě pohoda, optimizmus. Pozoruji okolí. Trať lemují zelené praporce hlavního sponzora - Schneider Electric, v botech převládá ASICS, letos nevidím nikoho v celkovém kostýmu a registruji plno hezkých běžkyň. Překvapuje mne, kolik lidí má a používá sporttestery. Hlavou se mi honí vzpomínky - budou u Bastily bubeníci na japonské bubny? Jo, nezklamali, jsou tam. Úžasný rytmus vibruje celým tělem. Přeplněnou občerstvovačkou na 5. kilometru probíhám, takticky si nesu vodu od startu (guru M.Š.). Na obou stranách množství povzbuzujících lidí. Allééééz!

Tep se usazuje na horní hranici, ale pořád v 82%. Probíháme poklidnými čtvrtěmi k parku Vincennes. Podle rad Miloše Š., si před desátým kilometrem beru datli, zapíjím vodou na občerstvení, které procházím. Míjíme zámek, tady se trasa stáčí nazpět do centra. Otáčím čepici kšiltem dozadu. Hudebníci oblečeni do loveckých obleků hrají na lesní rohy. O kousek dál bavorská dechovka přidává na síle. Zdravím je vztyčeným palcem, jako ostatně všechny hudebníky, kteří nám při běhu hrají. Je jich zde neskutečné množství. Jejich výkon, stejně jako práce dobrovolníků na občerstveních, jsou obdivuhodné.

Slunce už pěkně pálí, v duchu nadávám na černé kompresky, které jsem si vzal. Půlka. Dobrý čas, mohl bych se vejít pod čtyři hodiny. Tep vybíhá nahoru, musím zpomalit, abych ho udržel v požadované hranici. Mám toho ještě dost před sebou. Neuvěřitelná atmosféra. Chvílemi diváci tvoří takový špalír, že nás může běžet jen pět vedle sebe. Podle jména na čísle povzbuzují: Alléééz Miroslav!. V dálce už je vidět Eiffelovka. Běžíme po nábřeží, nepříjemně dlouhé podjezdy se nám snaží zpříjemnit hudba a světelné efekty. Abych moc nezpomaloval, nechám tep vyběhnout na 85 %. Teplo.

Eiffelka nebyla na 32 kilometru, jak jsem si myslel, ale je na 30. Hodně běžců začíná jít. Obíhání a měnění směru mi bere sílu. Přes únavu, mám vodiče se čtyřmi hodinami tak 50 metrů přede mnou. Snad to dokážu. 35. kilometr. Míjíme kurty Rollanda Garros. Překvapuje mne, že dýchám normálně, ale tep mám vysoký. V tréninku jsem už při těchto tepech pěkně funěl. Vodič nějak zrychluje a praporek se čtyřmi hodinami se mi začíná vzdalovat. Cítím, jak se mi palec na pravé noze dotýká boty. Je to jasné - bude modrý. Dívám se na hodinky, sen o čtyřech hodinách se definitivně rozplývá. Sluníčko se nemilosrdně opírá do černých podkolenek. Nemám odvahu zastavit, sehnout se a shrnout je. Dá se sundat triko s číslem? Pro někoho jede rychlá. Uhýbáme na stranu. Hlídám si tep, aby nešel přes 95 %. Nechci zkolabovat. Přibývá chodců.

Líbil se vám článek?

Všem článkům od čtenářů nyní můžete dávat hlasy a odměnit tak autory za jejich práci. Pokud se vám článek líbil, klikněte dole pod článkem na tlačítko Článek se mi líbí.

Autory nejlépe hodnocených článků pak každý měsíc odměníme.

Na 38. kilometru je sice možné dát si tradičně sklenici vína, já si dávám gel. Žádný příval síly se však nekoná. Jen lepící jazyk a hnusné sladko v puse, já blbec jsem si nenechal vodu na zapití. Sundávám si kšiltovku, abych se ochladil. Vnímám skupinu „duhových“ povzbuzovatelů v Boulogneském lesíku, jistoty potěší. Tep se šplhá k mé maximálce. Hudbu ve sluchátkách už vůbec nevnímám. Z plánu poslední dva kilometry běžet na plno, zbylo jen závěrečné „zrychleni“ na 195 m. Špalír diváků vytrvale povzbuzuje. Už vidím cílovou bránu. Rychle vydolovat úsměv pro cílovou fotografii, jako že jsem v pohodě... Konečně protínám cíl. Mačkám stopky. Čas 4:14 je zklamáním, ale na lepší čas jsem dnes neměl.

Ohlížím se, jedna běžkyně kolabuje 100 m před čárou. Spoluběžci ji zvedají a pomáhají jí projít cílem. Piji, bohužel se podává jen voda, žádné nealko pivo (jediné mínus tohoto maratonu). Navlékám si triko s nápisem FINISHER a zavěšuji na krk medaili. SMSkuji, selfie s Vítězným obloukem a přesun do hotelu. Doběhli jsme všichni: Radko, Aleš, Dominik, Pavel, Petr, Radim, Boris. Nikdo nevzdal nikdo nezkolaboval! Celkově dokončilo něco málo přes 41 000 běžců.

Večer u piva si nadšeně sdělujeme zážitky. Všichni se shodujeme na jednom:

Alléééééz Marathon de Paris!!!!!!

Napište svůj článek i VY

Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy.

Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.

Psaní o běhání je někdy náročné.

Psaní o běhání je někdy náročné.

Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se.

Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na editaci článku a co zveřejní (a co ne), bez udání důvodů.

Marek

NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!!

Autor:
  • Nejčtenější

Vysoký tlak nepodceňujte, i když nic necítíte. U infarktu jde o minuty

Srdeční infarkt je závažné akutní onemocnění, které postihuje pětkrát častěji muže než ženy. S největší...

Jsem manželka, ale nebudeš mi strkat jazyk do hlavy, zaznělo ve Výměně

Vlastík má ženy rád a pod vlivem alkoholu nemá zábrany. A ví to o něm i jeho manželka Markéta (37), která rodinu do...

Sedm vědecky podložených triků, jak být atraktivní pro muže

Nepatříte k ženám obletovaným muži, ale chtěla byste to změnit? Máme pro vás dobrou zprávu – nemusíte mít postavu jako...

17 signálů, že jste pro něj pouhým „převozníkem“ do dalšího vztahu

Na začátku každého nového vztahu jsme tak trochu nesvé. Nevíme, zdali to s námi protějšek myslí vážně, nemá nás pouze...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Před třiceti lety se báli masturbace, dnes Češi řeší závislost na pornu

Když po roce 1989 začaly vycházet v tisku první poradny jako Láska, sex a něžnosti, byl to pro mnohé čtenáře šok....

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

Premium

Převratná metoda z IKEM: jak zhubnout přeprogramováním metabolismu

Lékař Marek Beneš je už třetím rokem vedoucím lékařem projektu, při kterém se pomocí laseru „oslepí“ nervové buňky...

Premium

Přivřela oči a doufala v polibek. Manžel ji místo toho shodil ze srázu

Ležela vedle něj a pravidelně oddychovala. Odtáhl se od ní, co mu jen postel dovolila, a otočil se zády. Musí to udělat...

  • Další z rubriky

Žena si nechala potetovat téměř celé tělo, chtěla být jako její otec

Třiadvacetiletá Nadine Andersonová ze Skotska má tělo potetované z devadesáti procent. S tetováním prý však ještě není...

Milenu si vykrmil přítel. Zhubla sama a hmotnost si drží už dva roky

Paní Milena Liptáková mívala problémy se svou hmotností. Vykrmil si ji totiž její přítel. Díky vlastní dietě se jí ale...

Premium

Záhady hlubin lidského mozku: ošklivý zážitek může vyvolat vážnou nemoc

Původně chtěl být profesor MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., biologem, nakonec se však stal neurovědcem a psychiatrem. Dnes...

Premium

Mužské klimakterium může způsobovat psychické problémy. Dá se však léčit

Tento pojem jste už jistě někdy slyšela, přesto bývá často označován za vědecký výmysl. Ostatně, není ani divu, vždyť...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Databáze nemocí

Najdete na iDNES.cz