Běhám do deseti kilometrů. Nechci mít nízkou tepovku kvůli létání

Na závody prestižního šampionátu Red Bull Air Race s sebou nevozí jen leteckou kombinézu a helmu, ale také běžecké boty. Pilot Petr Kopfstein totiž poznává exotické závodní destinace také při běhu. „Není jediný závod, na kterých bych odletěl bez běžeckých bot,“ říká jeden z nejlepších pilotů na světě.

Petr Kopfstein | foto: Adam Maršál

Pomáhá ti běhání také k lepším výsledkům na závodech?

Běhání je pro mě především relax. Chvíle, kdy se stoprocentně uvolním a na všechno zapomenu. Absolutní mentální očista, která je pro sportovní létání hodně důležitá, protože o výsledku často rozhoduje psychika. Co se ale týče kondice, letečtí lékaři nám běhat dlouhé tratě nedoporučují.

Proč?

Jako piloti nesmíme mít pomalou tepovku, jakou mají třeba běžci. Rozhodně by neměla klesnout pod 50. Neměli bychom proto běhat víc než pět, sedm kilometrů. Daleko víc bychom se měli zaměřovat na CrossFit a jiné intenzivnější aktivity.

Ty ale přesto běháš. Jak často?Většinou tak dvakrát týdně. Pět až deset kilometrů.

Když si v nějaké závodní destinaci jdeš zaběhat, vyrážíš podle mapy, aplikace, nebo prostě jdeš naslepo a objevuješ nová místa?

Vybíhám naslepo. Aplikace nepoužívám, dokonce neposlouchám ani hudbu. Chci vnímat své okolí a opravdu si vyčistit hlavu. Nejsem zastáncem běhání se sluchátky ani podle aplikací.

A nestává se ti, že se ztratíš ve městě, které neznáš?

Neběhám dlouhé vzdálenosti, takže jsem se zatím naštěstí neztratil.

Když jsi na závodech, chodíš raději běhat ráno, abys nastartoval den, nebo večer, abys po náročném dni na chvíli zastavil hlavu?

Většinou běhám ráno, abych nastartoval den. Večer už bývám unavený. A když k tomu připočítám ještě typický jet leg, nenašel bych už večer na běhání sílu.

Otestováno Petrem Kopfsteinem, aneb Inspirace na běžeckou dovolenou

Spielberg, Rakousko

V této lokalitě už se bohužel nezávodí, naposledy se tu závod Red Bull Air Race letěl v roce 2016, ale protože je Projekt Spielberg hlavním sponzorem našeho týmu, stále tam velmi často a rád jezdím. Před závodem jsem si tu zaběhal na Red Bull Ringu, kde se jezdí závody Formule 1. Jinak tam ale běhám v kopcích po nádherných lesních stezkách.

Abú Zabí, Spojené arabské emiráty

V Emirátech létáme v únoru, kdy je v Česku ještě zima a často i sníh. Proto si vždycky užívám, že se můžu jít proběhnout ven jen v kraťasech a triku. V Abú Zabí se běhá hezky, jsou tam široké chodníky, na kterých přitom potkáte jen málo lidí. Na rozdíl od běhání ve Spielbergu tu ale nezavadíte o kopec.

San Diego, Spojené státy americké

V San Diegu jsou krásné široké písečné pláže, trochu jako ze seriálu Pobřežní hlídka. Běhání po nich je sice náročnější, ale oproti asfaltu je to příjemná změna.

Indianapolis, Spojené státy americké

Létáme na motoristickém okruhu, kde se koná také legendární závod Indy 500. Je zajímavé proběhnout se po asfaltovém okruhu obklopeném vysokými tribunami, na kterém se psala motoristická historie. V cílové rovince je zvláštní pruh cihel, což je pozůstatek původní „Yard of Bricks“. V minulosti byl totiž povrch okruhu tvořen 3,2 miliony cihel.

Kazaň, Rusko

Metropole Tatarstánu mě mile překvapila. Tohle krásné město místní právem považují za centrum ruského sportu. Běhat se tu dá kolem historických budov, moderními čtvrtěmi i podél monumentální řeky Kazanka, nad kterou závodíme.