Zjevné obtíže se mohou projevit až v době, kdy nádorové buňky již vytvořily metastázy v kostech.

Zjevné obtíže se mohou projevit až v době, kdy nádorové buňky již vytvořily metastázy v kostech. | foto: Profimedia.cz

Rakovinu prostaty mohou mít i třicetiletí

  • 3
Rakovina prostaty už dávno není jen záležitostí starších mužů, onemocnět můžete i v mladém věku. Na jaké příznaky si musíte dávat pozor a jaká je prognóza, pokud rakovinou prostaty onemocníte?

Karcinom prostaty postihuje převážně muže nad padesát let. Výskyt tohoto onemocnění narůstá především proto, že se prodlužuje délka lidského života. Dalším důvodem toho, proč se nádorů na prostatě zdá být více, je dokonalejší technika vyšetření, která nemoc častěji odhalí.

I když se úmrtnost na karcinom prostaty ve vyspělých zemích ustálila nebo i klesá, neznamená to, že díky němu umírá méně mužů. Poměr těch, u kterých je nemoc diagnostikována a kteří na ni nakonec zemřou, se naopak stále zvětšuje.

V roce 2002 byl karcinom prostaty v České republice diagnostikován u 3 427 mužů a vedl k úmrtí u 1 334 mužů.

"Platí však, že více mužů umírá s karcinomem prostaty než pro karcinom prostaty. Asi dvě třetiny nádorů omezených pouze na prostatu lze trvale vyléčit,“ říká profesor Jan Dvořáček, přednosta Urologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty UK v Praze.

Zlomový antigen

Zásadní zlom do problematiky rakoviny prostaty přinesl koncem osmdesátých let minulého století prostatický specifický antigen (PSA), který se stanovuje ze vzorku krve. Umožňuje totiž karcinom prostaty rozpoznat již v bezpříznakovém stadiu.

Dříve vedly k diagnóze až symptomy, jako jsou potíže s močením, bolesti z metastáz, patologické zlomeniny, které jsou typické pro pokročilé onemocnění, kdy je již místní léčba neproveditelná nebo zbytečná.

Karcinom prostaty zpočátku nepůsobí žádné obtíže.

Karcinom prostaty dnes postihuje většinou muže nad padesát let. Průměrný věk nemocného v době diagnózy je pětašedesát let. "Přitom mikroskopická ložiska karcinomu prostaty byla objevena už u třicetiletých mužů, kteří zemřeli na něco jiného,“ říká profesor Dvořáček.

"S věkem se počet těchto mininádorů zvětšuje, ale jen část z nich dospěje do stadia, kdy ohrožuje život nemocného. Větší část se vůbec během života neprojeví a jsou zjištěny buď náhodně, nebo při cíleném vyšetření PSA,“ doplňuje.

Tak jako ženy by měly v určitém věku podstoupit mamografické vyšetření prsou, tak i muži by měli svého lékaře nejpozději po padesátce požádat o test na PSA.

Karcinomu se nemusíte vždycky bát

Jednou z příčin, které se podílejí na vzniku karcinomu prostaty, je "nerovnováha“ hladin testosteronu. Značnou roli při jeho vzniku hrají genetické dispozice i vlivy z vnějšího prostředí.

"Biologická povaha nádoru je různá, může jít o nádor, který roste tak pomalu, že se nikdy nestane nebezpečným a neohrozí život pacienta. Další typ, tzv. indolentní karcinom, představuje jen malé riziko pro svého nositele, ale karcinom prostaty může být i biologicky agresivní. Obtížné je však odlišit podle prvních výsledků vyšetření, o který typ nádoru se jedná. Protože radikální léčba vede k snížení kvality života, je důležité a velmi obtížné volit správnou léčebnou strategii,“ říká Jan Dvořáček.

Platí však stejně jako u jiných nádorů, že včasné rozpoznání karcinomu prostaty je nezbytným, ne však jediným, předpokladem vyléčení či úspěšného léčení. Jen menší část karcinomů prostaty je biologicky agresivní, ve většině případů má "beránčí povahu“. Zvrat "hodného“ nádoru ve "zlý“ je ojedinělý.

Něco není v pořádku

Karcinom prostaty zpočátku nepůsobí žádné obtíže. První příznaky pacient pocítí, až když se nádor postupně zvětší do velikosti, kdy začne utlačovat močovou trubici nebo při prorůstání nádoru do spodiny močového měchýře. Zjevné obtíže se mohou projevit až v době, kdy nádorové buňky již vytvořily metastázy v kostech. Není-li nádorové onemocnění včas léčeno, mohou se vytvořit i vzdálené metastázy v dalších orgánech.

Bolesti v oblasti pánve a kyčelních kloubů, které postihují často pacienty kolem sedmdesátky, mohou signalizovat metastatické postižení kostí a na karcinom prostaty může upozornit až patologická zlomenina kosti.

Hlavní příznaky

Na tyto symptomy si dejte pozor:

Potřeba nočního močení
Časté nucení na močení a potřeba močení
Slabý proud moči
Obtížný začátek močení
Zdlouhavé močení
Přerušované močení
Nechtěný únik moči
Odkapávání na konci močení
Nedokonalé vyprázdnění močového měchýře
Krev v moči
Krev v ejakulátu

Nutná vyšetření

Prvním vyšetřením, které by vám měl lékař udělat, pokud má podezření na karcinom prostaty, je vyšetření PSA. Antigen se zjišťuje z krve a signalizuje možnost přítomnosti nádorových buněk v prostatě. Jeho množství může být zvýšeno i u nezhoubného zvětšení prostaty. "Za významnou se považuje hladina vyšší než 2,7 ng/ml, ale důležitější než samotná výška hladiny je rychlost jejích změn. Ta může naznačovat nebezpečí, tedy rychlost růstu a sklon k metastazování karcinomu prostaty,“ uvádí Jan Dvořáček.

Další vyšetření, které může karcinom prostaty objevit nebo potvrdit, je urologické vyšetření. Jeho součástí je vyšetření břicha pohmatem, vyšetření prostaty konečníkem. Urolog pozná zvětšení prostaty, ale přesný rozsah o změnách na prostatě a velikosti nádoru určí tzv. transrektální sonografické (ultrazvukové) vyšetření prostaty konečníkem. To probíhá tak, že do konečníku se zavede malá sonda a na monitoru se zobrazí prostata a její patologické změny.

Biopsie prostaty je diagnostické vyšetření, které spočívá v odebrání vzorků tkáně na histologické vyšetření - to znamená na vyšetření tkáně pod mikroskopem. Je to malý zákrok, který se provádí speciální odběrovou soupravou s jehlou. Biopsie se provádí většinou buď přes konečník pod kontrolou ultrazvuku, nebo se vpich vede přes oblast hráze mezi šourkem a konečníkem. Odebírá se šest až osm malých vzorků. Histologické vyšetření potvrdí diagnózu onemocnění.

Kromě RTG plic a CT můžete jít také na intravenózní vylučovací urografii, což je rentgenové kontrastní vyšetření, které umožní zobrazit ledviny a močové cesty. Kontrastní látka se podává do žíly a ta se vylučuje ledvinami, které se v určitých časových intervalech snímkují.

Zvrat neškodného nádoru ve zhoubný je u rakoviny prostaty ojedinělý.

Co po diagnóze

Pokud vám již diagnostikovali karcinom prostaty, čeká vás léčba, která je u každého jedince individuální. Léčba karcinomu prostaty závisí na velikosti a umístění nádorového ložiska, dále na tom, do jaké míry je onemocnění pokročilé, jsou-li potvrzeny metastázy nádorových buněk, a také na věku a celkovém stavu nemocného.

Jednou z variant je operace. Radikální prostatektomie je chirurgické odstranění celé prostaty i se semennými váčky. Současně mohou být odstraněny i mízní uzliny na histologické vyšetření. Dalším operačním výkonem je transuretrální resekce prostaty, která se provádí u pokročilého stadia onemocnění, kdy nádor prostaty utlačuje okolí močové trubice nebo prorůstá do spodiny močového měchýře. Je to chirurgické odstranění prostaty nebo části nádoru cestou přes močovou trubici. Operační výkon se provádí pod kontrolou zraku pomocí cystoskopu, nádor je odstraňován přes močovou trubici operační technikou pomocí speciálních nástrojů a elektrocauteru (elektrického nože). Odebrání mízních uzlin je možné i laparoskopicky přes stěnu břišní.

Další formou léčby může být radioterapie, a to jak zevním, tak i vnitřním ozářením – zevnitř prostaty, kam se zavádí přes konečník nebo hráz při krátkodobé anestezii.

Hormonální léčba je indikována u pacientů, jejichž onemocnění nemohlo být již léčeno jen radikální operací. Používá se také v případech, kdy se onemocnění znovu objevilo. Léčba snižuje hladinu mužských hormonů androgenů, které nezpůsobují přímo onemocnění, ale podílejí se na růstu již vzniklého zhoubného nádoru.

Hormonální terapie může po dobu několika let zmírnit projevy onemocnění a velmi zlepšit kvalitu života, k úplnému vyléčení však nedojde. Bývá snášena dobře. Mohou se dostavit lehké zažívací obtíže, pocení, změny libida.

Mezi hormonální léčbu řadíme i operační zákrok – chirurgickou kastraci (orchiektomie). Je to chirurgické odstranění varlat. Zákrok je prováděn v celkové nebo jen v místní anestezii. Odstranění varlat provází ztráta pohlavní aktivity a schopnosti ztopoření penisu.

K posledním možnostem patří léčba biofosfáty a chemoterapie, která se však u karcinomu prostaty příliš často nepoužívá.