Patří mezi největší zabijáky. Rakovinou plic každý rok onemocní více než šest tisíc mužů a žen, přičemž okolo 5,5 tisíce jich zemře. Většinou jde o lidi závislé na tabáku, ale neplatí to absolutně.
„Pacienti s rakovinou plic jsou kuřáci nebo bývalí kuřáci asi v 85 procentech případů, ale v poslední době přibývá i počet nekuřáků,“ řekl před časem pro iDNES.cz profesor Vítězslav Kolek.
Škodí také radon i výfukové plyny
Kromě tabáku se na vzniku rakoviny plic podílejí i další faktory. Například radon, azbest, uran, výfukové plyny a další nebezpečné látky. Kdo se pohybuje v prostředí s vyšším výskytem těchto škodlivin, má větší pravděpodobnost, že se u něho ve vyšším věku objeví karcinom. Svou roli hraje i strava nebo genetika, což dokládá častější výskyt nádorů v rodinách už nemocných pacientů.
Mnohdy se liší i histologický typ nádorů kuřáků a nekuřáků. U nekuřáků je častější adenokarcinom a u kuřáků takzvaný skvamózní typ. Mezi nekuřáky je vyšší zastoupení žen.
Stále ovšem samozřejmě platí, že riziko onemocnění rakovinou je u silného kuřáka asi 20krát vyšší než u nekuřáka. „Každým rokem onemocní tři ze stovky nejtěžších kuřáků, kteří kouří mnoho let alespoň dva balíčky cigaret denně,“ uvedl pneumolog Kolek. Dodal, že v průměru onemocní rakovinou plic přibližně 10 až 15 procent kuřáků.
19. dubna 2014 |
Cigaretový kouř ale zabíjí i nekuřáky, respektive pasivní kuřáky. Epidemiologické studie prokázaly zvýšené riziko plicní rakoviny u lidí, kteří se pohybují v zakouřeném prostředí. Dalším rizikem je konzumace červeného masa, tučných jídel nebo alkoholu. Nebezpečná je zvýšená radiace a přibývá poznatků o vlivu jiných onemocnění.
„Může to být například prodělaná tuberkulóza a dále nemoci, u nichž dochází ke vzniku takzvaných sekundárních nádorů následkem dlouhodobé léčby, která vyvolává nebezpečné mutace. Bývají to třeba jiná zhoubná onemocnění jako lymfomy nebo karcinom prsu. V USA je nejčastějším nádorem u žen karcinom prsu, ale při jeho stále úspěšnější a delší léčbě ženy později umírají na plicní rakovinu,“ vysvětlil lékař.
Kašel přichází až v pozdních stádiích nemoci
V Česku na karcinom plic umírá osm z deseti nemocných. „Ve většině případů se nemoc zjistí až v pozdních stadiích, kdy vyhlídky na přežití rapidně klesají. Pěti a více let od zjištění diagnózy se dožije jen 20 procent pacientů,“ napsal před časem Zdravotnický deník.
Ostatně to byl i případ kardinála Miloslava Vlka, u něhož lékaři diagnostikovali toto vážné onemocnění až v okamžiku, kdy karcinom metastázoval do kostí. Zdravotní potíže měl od jara 2016. Ale až v lednu 2017 oznámil, že má rakovinu plic, která už stačila napadnout i další části těla. Zemřel za dva měsíce poté.
Karcinom plic je zrádný především v tom, že dlouho probíhá zcela bez příznaků. Časné formy jsou zachyceny náhodně, při vyšetřování z důvodů úrazu, před plánovanou operací nebo při různých periodických prohlídkách.
Když se u pacienta objevují příznaky, bývá už nádor zpravidla pokročilý. Alarmující může být kašel, dušnost, bolesti na hrudníku a opakované plicní záněty. Kašel může být suchý, dráždivý, ale i vlhký s vykašláváním hlenů. Někdy se v hlenu objeví krev. Vysloveně pozdní příznaky jsou pak nechutenství, hubnutí a celková slabost.
„To, že se nádor projeví až vzdálenými metastázami, se bohužel stává. Zpravidla jsou to různé typy bolestí spojené s metastázami do kostí, jako jsou bolesti v bedrech, mezi lopatkami, bolesti kloubů nebo bolesti vystřelující do horních končetin. Další příznaky souvisejí s metastázami v centrální nervové soustavě, především v mozku. Bývají to bolesti hlavy, dvojité vidění, točení hlavy nebo zvracení. Všechny tyto příznaky mohou být zavádějící a někdy trvá delší dobu, než se vyšetřování zaměří správným směrem,“ uvedl lékař.
Zhoubné onemocnění s nejvyšší úmrtností
Karcinom plic představuje i ve světě zhoubné onemocnění s nejvyšší úmrtností. Ve vyspělých zemích je příčinou téměř třetiny všech úmrtní na nádory. Vyléčení je podle odborníků možné jen u časných operabilních forem. Pacienti ale mají v současnosti díky stálému zlepšování léčebných metod lepší vyhlídky na delší přežití i u pokročilých forem karcinomu.
Můj boj s nemocí: Příběh pacienta s metastázující rakovinou plic |
Prodloužení života přinesla jednak účinnější chemoterapie, ale především biologicky cílená léčba. Tato terapie je založena na přesné diagnostice genetických znaků nádoru a výběru léků podle charakteristických mutací. Takto personalizovaná léčba cíleně blokuje růst nádoru, má vyšší účinnost a méně nežádoucích účinků než klasická chemoterapie.
Několik léčebných přípravků je již běžně používáno v praxi, stejně jako lék působící proti růstu cév v nádoru. Dalším výrazným posunem je onkologická imunoterapie, která má velký potenciál v léčbě všech typů karcinomů plic.
