Co by měl člověk udělat, než poprvé vyběhne?
Zaměřil bych se na takové ty základní lidské potřeby. Podívat se z okna a obléknout se podle počasí. Ideálně tak, aby nám byla mírná zima, když vylezeme z baráku. Napít se, ale ne moc, aby nežbluňkal. Najíst se, ale ne moc, aby se mu nechtělo blinkat. Dojít si na záchod. Běh urychlí vnitřní procesy, tak aby nebyl po pár minutách překvapený.
Jak začít s během, na co si dát pozor?
S pravidelným během se nejlépe začíná, pokud si stanovíme nějaký cíl – například přípravu na závod. Je jedno jaký, ale měl by být v dohledné budoucnosti. Například měsíc, šest týdnů, dva měsíce. První cíl by měl být spíše lehčí. Je hloupé neuspět hned na začátku, to motivaci nepřidá. Pokud o sobě víte, že jste velmi ambiciózní, bude hrozit přetrénování. Ne v průběhu týdnů, spíše měsíců.
Podle čeho si vybíráte boty?
Podle plánovaného terénu, podle toho, jak sedí, podle váhy a referencí okolo. V neposlední řadě podle ceny. A taky by se vám neměly ošklivit.
Poraďte, co je dobré jíst a co naopak ne?
To bude asi hodně individuální. Já například nemohu před dlouhým během pečivo. Pálí mě po něm žáha. Pokud nemáte jídlo, po kterém by vám bylo zle, omezil bych se na pravidlo „všeho s mírou“. Před nedělním dlouhým během si dát jen tři piva a ne osm, topinky s tatarákem dvě, ne celý plech. Dietu a speciální stravu bych začal řešit až s narůstající formou a výkonností, ono to pak přijde samo.
Jsou závody vhodné i pro rekreační běžce?
Jan Bárt Bartasvěk: 34 bydliště: Modřany, Praha oddíl: SK Babice běhám od: 2012 úspěchy: 2x 9. místo v Skyrunners World Series (2016, 2017) osobní rekordy: Běchovice 37:30, Půlmaraton 1:23:45, Maraton 3:00:38 cíle 2017: Transvulcania pod 8 hodin proč běhám: Baví mě se překonávat. Být po měsících tréninku na startu závodu s tím, že jsem pro úspěch udělal vše. Po dlouhém závodě se rád podívám na trasu a dělá mi radost, co všechno jde za den vidět, přeběhnout, zažít. Baví mě se připravovat na závody, odškrtávat políčka z tréninkového deníku a mám rád mix pocitů z blížícího se závodu. Mix nervozity, očekávání a těšení se. |
Myslím, že není závod, který by nebyl pro rekreačního běžce. Ale je mi jasné, že někteří běžci běhají pro relaxaci, pro vyčištění hlavy, pro klid. Ten na závodech moc není a funění, hecování a strkání se s ostatními běžci také není pro každého. Já si bez závodů nedovedu běhání představit.
Na co si během prvního závodu dát pozor, na co nezapomenout?
Na důvod, proč jsem se na závod přihlásil. Vědět, proč to dělám, je základ pro neztracení dobré nálady a motivace pro další trénování. Nemůžu doběhnout závod a být naštvaný, že jsem nedosáhl na osobák, když jsem celý týden tvrdě trénoval a jsem unavený. Hlídat svá očekávání – nedávat si nereálné cíle, ale ani si je alibisticky nesnižovat. Čím spravedlivější k sobě před závodem jsme, tím lepší pocit i z nepovedeného výsledku můžeme mít.
Jak nejlépe odbourat únavu?
Nejlepší regenerace je spánek. Shodou okolností je i nejlevnější. I když se den po závodě nic nechce, kratší klus udělá nohám jen dobře a urychlí regeneraci v dalších dnech. U nás to běžci neslyší rádi, ale pivo hned po závodě rozhodně není to nejlepší, pokud nám opravdu záleží na rychlé regeneraci.
Ideální sport, který doplní běžecký trénink?
Pokud chceme běhat rychle, kolo nás zkrátí, stejně tak i volná technika na běžkách. Klasické běžky jsou ideální pro nabírání vytrvalosti a pro zachování běžeckého stylu. Občasné cvičení na posílení středu těla a protahování, například jemnou jógou, neuškodí.
Rada na závěr?
Být trpělivý a nepodvádět sám sebe. Trénink se projeví. Možná. (smích)
