O tom, co všechno utváří naši osobnost, se vedou letité spory. Jak to tedy je?
V tomto ohledu jsou v psychologii minimálně dva významné směry. První reprezentují deterministé. Ti tvrdí, že je naše osobnost určena například geneticky, biologicky, případně vývojově a sociálně – tedy tím, jaké máme vrozené předpoklady, podmínky, rodiče, kamarády a v jaké skupině jsme vyrůstali. Druhý směr reprezentují situacionisté, přesvědčení o tom, že na nás mají nejzásadnější vliv situace, v nichž se v průběhu života ocitneme, a argumentují celou řadou až extrémních projevů osobností, které jsou typické třeba ve válkách nebo krizích.
Z výzkumu vyplynulo, že své negativní vlastnosti vidíme daleko silněji, než je u nás vidí druzí lidé.
