První Češka má transplantovanou dělohu. Dárkyní je její matka

  • 157
Speciálnímu týmu českých lékařů se podařila unikátní operace světového rozměru. První Češce v historii transplantovali dělohu. Mladá žena, která se narodila bez dělohy, tak dostala šanci přivést na svět vlastní dítě.

Švédský lékař Mats Brännström loni na podzim převzal v Praze ocenění České transplantační nadace za rozvoj transplantační medicíny. Transplantoval dělohu u 11 žen, přičemž některé z nich už porodily zdravé děti (exkluzivní rozhovor s ním si můžete přečíst zde).

Teď má švédský expert české následovníky. Speciální operační tým pod vedením Jiřího Froňka z IKEM a Romana Chmela z FN Motol provedl 30. dubna první transplantaci dělohy v České republice. Byla to teprve 11. transplantace dělohy od žijící dárkyně - v tomto případě matky příjemkyně - na světě. Touto transplantací tak odstartovala první klinická studie na světě, která zahrnuje transplantace dělohy od žijících i zemřelých dárkyň.

Šestnáctihodinová operace

Historicky první transplantace dělohy v Česku trvala 16 hodin, respektive celou sobotu 30. dubna. „Nejprve jsme provedli odběr dělohy od žijící dárkyně – matky, poté následovalo promytí dělohy konzervačním roztokem a úpravy před transplantací. Ve třetí fázi jsme provedli samotnou transplantaci,“ popsal docent Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM, který zákrok vedl.

Dodal, že odběr dělohy je výkon technicky velmi náročný – operuje se totiž v pánvi, kde je omezený prostor. Děloha se musí odebrat velmi opatrně, aby se posléze mohla transplantovat. Děloha má velmi malé, předchozími porody změněné cévy. Hovoříme o tepnách průměru 1 milimetru a žilách maximálně 2 až 3krát větších,“ vysvětlil docent Froněk.

Jeho slova potvrzuje už zmiňovaný švédský lékař Mats Brännström, který loni na podzim poskytl iDNES.cz exkluzivní rozhovor. „Transplantace dělohy je asi nejtěžší transplantací vůbec. Cévy jsou velmi drobné a celý zákrok probíhá v oblasti pánve, která má trychtýřovitý tvar. Úspěšnost prvních transplantací dělohy je však velmi vysoká v porovnání s prvními transplantacemi ledvin nebo srdce,“ sdělil Brännström.

Při pražské operaci byli spolu s týmem IKEM a Motol také dva experti ze Švédska a jako pozorovatelé rovněž dva lékaři z USA. Ti se na transplantaci dělohy teprve chystají.

Příprava na těhotenství

Transplantovanou ženu teď čeká období ambulantní léčby a přípravy na otěhotnění. „V následujících týdnech a měsících budou dárkyně i transplantovaná pravidelně sledovány ve Fakultní nemocnici Motol a IKEM. Budeme kontrolovat postup hojení, prokrvení dělohy a také léky na potlačení imunity,“ vysvětlil Roman Chmel, zastupující přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Část medikamentů lékaři vysadí, aby za devět až dvanáct měsíců mohli přistoupit k umělému oplodnění. „Podmínkou transplantace dělohy je předchozí příprava ve smyslu odběru vlastních vajíček a jejich oplození manželovými spermiemi. V rámci studie je v plánu dvacet transplantací. Chceme tak ověřit metodu transplantace dělohy od žijící i zemřelé dárkyně. Pro některé ženy se tak může transplantace stát cestou k vlastnímu dítěti,“ dodal doktor Chmel.

Nová děloha pro tři typy žen

Existují tři skupiny žen, kterým může transplantace dělohy pomoci k otěhotnění a porodu vlastního dítěte. Jsou to ženy, kterým chybí děloha vrozeně, nebo o ni přišly v průběhu života, případně ji mají z pohledu otěhotnění nefunkční.

„Po švédské studii, kde bylo transplantováno celkem 9 žen, jde teprve o druhou studii na světě. V plánu je celkem 20 transplantací dělohy - deset žen by mělo dostat dělohu od žijící dárkyně, deset od zemřelé. Po transplantaci dělohy by měly být schopné porodit jedno až dvě zdravé děti,“ řekl Aleš Herman, ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny.

Dodal, že experti IKEM se na tento zákrok připravovali téměř čtyři roky. „Jsem velmi rád, že hned první transplantace mezi matkou a dcerou proběhla bez komplikací. Obě ženy již byly propuštěny z nemocnice domů, dárkyně šest dnů a příjemkyně deset dnů po transplantaci,“ dodal Herman.

Další ženy, které mají o transplantaci dělohy zájem a splňují přesně vymezená indikační kritéria, se už nyní vyšetřují. Podle ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka je to důkaz, že je české zdravotnictví na světové úrovni.

„Pokud se spojí ta nejlepší specializovaná centra, dokáží nabídnout pacientům maximum - a to nejen ve smyslu záchrany života, ale také v zásadním zlepšení jeho kvality - v tomto případě ve smyslu touhy po vlastním dítěti,“ řekl Ludvík, podle něhož se nemocnice Motol problematikou pacientek bez funkční dělohy zabývá dlouhodobě.