„Přišlo to jako onen pomyslný blesk z čistého nebe. Jednoho dne se mi v práci začala točit hlava tak zběsile, jako kdybych seděla ve splašené centrifuze. A ta šílená jízda trvala několik dalších dní, kdy jsem vůbec nebyla schopná otevřít oči. Kdykoliv jsem se o to pokusila, okolní svět se rázem proměnil v nečitelnou šmouhu,“ vzpomíná Zdeňka, kterou tehdy z práce odvezla záchranka rovnou na neurologickou JIP do pražského Motola s podezřením na akutní mozkovou příhodu. Ta se ovšem naštěstí nepotvrdila.
Chtěla jsem jediné – necítit
„Ale ani těžké vertigo, diagnóza, kterou mi odborníci stanovili po nespočtu různých vyšetření, nebyla žádná výhra. Dalších šest měsíců jsem se potýkala s vážnou poruchou rovnovážného ústrojí. Nebyla jsem schopná rovně stát, normálně chodit, otáčet hlavou, podívat se nahoru. Několik následujících let jsem pak prožila jako na vodě. Chyběla mi rovnováha, doslova i obrazně. Když se na to dnes dívám s odstupem času, je mi jasné, proč se mi to dělo. Můj život byl silně nevyvážený – přemíra práce, smutek a osamělost pramenící z rozvodu, komplikované vztahy, do nichž jsem vkládala maximum energie a nedostávala nic nazpět, a především tvrdý přístup k vlastnímu tělu, které jsem nesmyslně huntovala sportem, snad abych únavou a bolestí přehlušila bolest ukrytou mnohem hlouběji,“ uvažuje nahlas Zdeňka.
Jako dočasná náplast na rány jí pak většinou posloužila tabulka mléčné čokolády, někdy i dvě. Zpočátku jednou nebo dvakrát týdně, později denně. A než se nadála, váha ukázala bezmála devadesát kilo.
„Tehdy jsem ale postavu nijak zvlášť neřešila. Byla jsem zoufalá a zkoušela všechno možné, abych se dostala z toho bludného kruhu věčných závratí. Fyzioterapii, akupresuru, bylinky, speciální masáže, čínskou medicínu, nic z toho však nezabíralo. Až mi jednoho dne bleskla hlavou myšlenka: začni znovu dělat karate. Před tím kolapsem jsem ho nějakou dobu cvičila, ale nedokázala jsem si představit, že přijdu na trénink s těžkou motolicí. Má intuice mi však říkala, že tahle cesta je ta správná, a já ji poslechla,“ vypravuje Zdeňka, která začala docházet na soukromé lekce.
Zdeňka s rodinou před proměnou
Cesta ke světlu vedla temnotou
„Vzpomínám si, jak jsem šla ulicí a šněrovala chodník ze strany na stranu, jak strašně jsem se motala. Pak ale stačilo zacvičit si první kroky některé z kat (cvičební sestavy v karate – pozn. red.) a já opět pocítila pevnou půdu pod nohama. Energie začala proudit tělem tím správným způsobem a já se v tu chvíli cítila naprosto zdravá. Pochopila jsem, že tohle je má cesta k tělesné rovnováze. K té duševní jsem si musela dojít sama,“ vzpomíná Zdeňka, která nejtvrdší boj sváděla se sebou.
„Často jsem si sáhla až na samé dno, prožila období těžkých depresí a měla chuť všechno skončit, ale ten bojovník ve mně mi pokaždé podal pomocnou ruku a vytáhl mě zpátky na světlo. Stejně jako můj mistr karate, který se stal pro mě učitelem v tom nejlepším slova smyslu. A později také mým životním partnerem,“ usmívá se Zdeňka.
„Našla jsem v něm lásku, v jakou jsem už nedoufala. Nebylo to jednoduché, nedostali jsme ji zadarmo a na stříbrném podnose, ba právě naopak, ale o to je teď pro nás cennější. Máme spoustu společných zájmů, které mě navracejí k mému středu, a to je pro mě velmi důležité. Pravidelně cvičíme, chodíme do přírody, milujeme saunu a celoročně se otužujeme v naší oblíbené Pánovce, rybníčku uprostřed lánských lesů, kde denně běhám pět až deset kilometrů, podle chuti a nálady.“
„A místo velikosti XL si už nějaký čas pořizuju esko. Vlastně ani nevím, jak a kdy k tomu došlo, kila se najednou začala vytrácet sama od sebe. Myslím, že celé tajemství spočívá v tom, aby se člověk srovnal a byl v harmonii se sebou a okolním světem,“ dodává Zdeňka.
Zdeňka po proměna
Pár triků
- Kecky namísto činek
Spousta žen se trápí ve fitku ve snaze shodit problematické partie, především bříško. Měla jsem to stejně. Pak stačilo začít běhat v příslušné hubnoucí tepovce a už za pár týdnů ze mě padaly džíny. - Ta nejlepší motivace
Sportujte s chutí a pro radost! Ne kvůli linii nebo obdivu svého partnera, nýbrž kvůli sobě a vlastnímu dobrému pocitu. Pak přijde i vše ostatní samo od sebe.
Zajímavosti o ZdeňceOdkud: Lány (okres Kladno) Věk: 49 let Výška: 172 cm Znamení zvěrokruhu: Váhy Oblíbené motto: Prožíváme pouze to, co jsme ochotni si sami připustit. Zaměstnání: novinářka na volné noze Koníčky: fitness, běh, karate, otužování, sauna, duchovní literatura, osobní rozvoj Oblíbené oblečení: jakýkoli sportovní outfit Původní váha: 86 kg Současná váha: 66 kg Za 1,5 roku zhubla 20 kg. |
