Zubní tkáň je nejtvrdší tkání v lidském těle. Ani to mnohdy nezabrání odlomení či jinému mechanickému poškození. „Zubní tkáň je sice tvrdá, ale zároveň křehká,“ říká Jakub Šubín, stomatolog společnosti Dental Office H33. Zub se podle něho nezlomí v důsledku stáří či opotřebení, ale jedině v případě, že na něj působí nějaká další síla – například úder, rána, pád nebo prudké skousnutí kamínku v rýži či broku ve zvěřině.
Nejčastěji si zuby poraní děti, když se učí chodit nebo později při svých sportovních začátcích. Ale mechanická poškození zubu se nevyhýbají ani dospělým.
Jaké jsou tedy nejčastější důvody praskání zubů?
Úraz
Jednoznačně nejčastější příčina. Lidé si mohou vylomit kousek zubu, nebo rovnou celý, v práci, při sportu, ale také při nepříjemném pádu při procházce nebo na zmrzlém chodníku. Ulomený kus zubu není pro jeho majitele nic příjemného, nejen z estetického hlediska, ale také kvůli potížím s kousáním potravy.
Někdy může jít o opravdu vážný úraz, který vyžaduje rychlou lékařskou pomoc – například když se ulomí značná část zubu, která zasahuje až pod dáseň. V takových případech může být zasažen nerv. Lékaři doporučují vzít ulomený kousek s sebou, pokud ho najdete. Může se totiž stát, že se jim ho podaří připevnit zpět. Proto je dobré, abyste ulomený kus uložili do vody nebo do mléka, aby nedehydratoval.
„Pokud jde o nekomplikovanou frakturu zubu, lze ji řešit estetickou kompozitní dostavbou – výplní. Pokud je komplikovaná, je zapotřebí ošetření kořenového nervového systému s následnou dostavbou, případně korunkou. V nejhorším případě, například u tříštivé zlomeniny, je nutné zub extrahovat – vytrhnout a rehabilitovat pomocí zubního implantátu,“ říká stomatolog Jakub Šubín.
Bruxismus
Lidově se tomu říká skřípání zubů, při kterém dochází k silnému zatínání a přetěžování zubů ve spánku, takže si to dotyčný ani neuvědomuje. Ráno však může člověk pozorovat vyšší citlivost svého chrupu při skousnutí. Bruxismus může být důsledkem dlouhodobého stresu, kterému je člověk vystaven například v práci nebo v osobním životě.
„Pokud chce pacient trpící bruxismem zabránit poškozování zubů, případně i korunek či můstků, měl by si nechat zhotovit u zubního lékaře noční chránič zubů,“ doporučuje stomatoložka Kristýna Krejsová. Speciální chránič zubů by měli používat i sportovci, u kterých je vyšší riziko úrazu zubů, potažmo jejich prasknutí.
Vedle speciální dlahy na spaní je podle stomatologa Jakuba Šubína možné bruxismus řešit rovněž psychoterapií.
Amalgámové plomby
Zub může prasknout i kvůli běžné amalgámové plombě. Stačí, když se třeba zakousnete do ořechu a zub se jednoduše zlomí.
„Když pacientům vyšetřujeme chrup pod mikroskopem, často vidíme u rozsáhlých amalgámových výplní prasklinky jdoucí strukturou zaplombovaného zubu,“ říká stomatolog Jakub Miketa. U větších prasklin pacientům doporučují lékaři výměnu amalgámové plomby za bílou fotokompozitní, která narušený zub více stmelí.
Včasnou výměnou výplní lze předejít podélným prasklinám zubů, které mohou někdy vést až k takzvané extrakci, tedy vytažení zubu.
Použití bílé plomby umožňuje lékaři odstranit pouze zubní tkáň zasaženou kazem. Naopak při přípravě zubu pro amalgámovou výplň je nutné zub odpreparovat více, aby plomba v zubu držela. Tím se zub dále oslabuje a bývá náchylnější k prasknutí. Rozsáhlejší amalgámová výplň v zubu navíc působí jako klín, což často vede k jeho rozlomení.
Přetížení
Podle odborníků praskají vůbec nejčastěji takzvané mrtvé zuby po endodontickém ošetření, při němž lékař odstraňuje nerv ze zubní dřeně a kořenových kanálků, které pak zaplňuje speciální výplní.
„Zuby se skutečně stávají křehčími a častěji se tedy lámou v případě, že jsou z nějakého důvodu zubní dřeně a kořenové kanálky ošetřeny výplňovou hmotou,“ potvrzuje stomatolog Jakub Šubín. Zuby jsou pak zbaveny výživy z odstraněné dřeně, organická část tím zdegeneruje a zůstává jen anorganická vrstva, která je sice tvrdá, ale křehká například jako sklo.
„Pokud jsou takové zuby ošetřeny jen výplní a ne korunkou, může se stát, že při nákusu na nějaký tvrdý předmět – jídlo, pecka, kost – zub praskne. „Proto doporučujeme při devitalizaci zubu ošetření korunkou,“ vysvětluje lékař Šubín.
Přetížení zubu hrozí ovšem i v případě, že o nějaký zub přijdete a nenecháte si jej nahradit vhodnou protetickou náhradou, například implantátem či můstkem. „Zbytkový chrup je potom extrémně namáhán a přetížený zub může prasknout, i když není ničím narušen nebo oslaben,“ poznamenává zubní lékař Jakub Miketa.
Podle stomatologa Jakuba Šubína jsou při přetížení chrupu nejvíce ohrožené čtyřky, tedy zuby vedle špičáků. „Na zatínání se musí člověk začít soustředit a snažit se tomu sám předejít,“ dodává . Pokud dojde k velkému opotřebení chrupu, je podle něho nutná celková složitá rekonstrukce.
14. února 2015 |
Operace a vyšetření
Sledovat další díly na iDNES.tvSkrytý kaz
Pacient riskuje, že mu praskne zub, také tehdy, pokud se o svůj chrup příliš nestará, kazy neřeší a nemá ani žádnou plombu. Neošetřený velký kaz může být příčinou fraktury zubu.
Také proto by měl stomatolog při preventivních prohlídkách zhotovovat rentgenové skusové snímky, které umí odhalit malé, dokonce i skryté zubní kazy.
6. června 2012 |
