Obojí se týká střev. Ta hrají v našem těle mnohem větší roli, než si většina lidí uvědomuje. Nejde jen o trávení, ale i o imunitu, energii a celkovou pohodu. Dokonce se dnes mluví o tom, že stav našich střev (tamní mikroflóry nebo mikrobiomu) má na svědomí zbytek našeho těla a také to, jak se cítíme, jaká je naše psychická kondice, myšlení, paměť. Ve střevech totiž žijí miliardy mikroorganismů, které se navzájem ovlivňují a vytvářejí složitý systém.
Když střeva volají o pomoc. Jak poznat narušený mikrobiom a napravit trávení |
Když je v rovnováze, tělo i psychika fungují lépe. Když se naruší – třeba stresem, nemocí, antibiotiky nebo dlouhodobě nevhodnou stravou –, může se to projevit únavou, zažívacími potížemi i častějšími infekcemi. A mluví se o nich také jako o možné příčině depresí a dalších psychických problémů. Pomoci kondici střev a následně celého organismu pak mohou probiotika a prebiotika.
Co jsou probiotika
Probiotika jsou živé bakterie, které tělu prospívají. Nejčastěji se mluví o bakteriích mléčného kvašení, například rodu Lactobacillus nebo Bifidobacterium. Přirozeně se vyskytují ve střevech, ale také v kvašených potravinách, jako je jogurt, kefír, kysané zelí nebo kimchi. Jejich úkolem je pomáhat udržovat rovnováhu střevní mikroflóry a bránit přemnožení nežádoucích bakterií.
Smysl mají zejména v období, kdy je střevní prostředí oslabené. Typicky po užívání antibiotik, při dlouhodobém stresu, změnách jídelníčku nebo ve vyšším věku. Probiotika mohou podpořit trávení, zmírnit nadýmání, průjem nebo zácpu a nepřímo posilovat imunitní systém. Nejde ale o zázračnou pilulku, protože bez vhodných podmínek ve střevech se dlouho neudrží.
Co jsou prebiotika
Prebiotika nejsou bakterie, ale potrava pro ně. Jde o specifické druhy vlákniny, které lidské tělo samo nestráví, ale střevní bakterie je využívají jako zdroj energie. Díky nim se mohou „hodné“ bakterie množit a lépe plnit svou funkci. Prebiotika se přirozeně nacházejí v běžných potravinách, například v cibuli, česneku, pórku, banánech, čekance, luštěninách nebo celozrnných výrobcích.
Bez prebiotik mají probiotika jen omezený účinek. Je to podobné, jako kdybychom zasadili rostliny do půdy bez živin a nedali jim vodu. Prebiotika podporují dlouhodobou rovnováhu střevního prostředí, pravidelné vyprazdňování a stabilnější trávení. Navíc pomáhají vytvářet látky, které mají pozitivní vliv i na metabolismus a imunitní reakce organismu.
Šest tipů, jak se správně starat o svá střeva a zlepšit si zdraví |
Vzájemná spolupráce
Rozdíl mezi probiotiky a prebiotiky je tedy jasný: probiotika jsou bakterie, prebiotika jejich výživa. Nejlepší výsledky přináší jejich kombinace, někdy označovaná jako synbiotika. Samotná probiotika bez vhodné stravy často fungují jen krátkodobě. A naopak samotná prebiotika nemají koho „krmit“, pokud je střevní mikroflóra výrazně oslabená.
V praxi to znamená, že nestačí jen sáhnout po doplňku stravy, ale podstatné je podívat se na svůj jídelníček, a to celkově. Pomůže konzumace jogurtů, zakysaných a kvašených potravin, stejně tak stravy bohaté na vlákninu. To umožní probiotikům skutečně pracovat. A právě spolupráce probiotik a prebiotik rozhoduje o tom, jestli naše střeva budou spolehlivě fungovat a jak dlouho.
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
