Pocit úzkosti nebo strachu prožívá v mírné formě velmi často každý z nás. Oproti strachu, který je emoční a fyziologickou odpovědí na očekávané nebezpečí, úzkost je definována jako nepříjemný emoční stav bez jasné příčiny.
Strach a úzkost nás ve své podstatě ochraňují a upozorňují na hrozící nebezpečí. Pokud však nabudou větší intenzity, jedná se již o úzkostné poruchy. Ty pak ovlivňují každodenní život jedince, což se poté odráží i v jeho partnerských, pracovních a mezilidských vztazích.
Úzkostné poruchy se projevují psychickými příznaky, jako jsou pocit neklidu a strach, tak i symptomy fyzickými, z nichž některé si vyjmenujeme níže. V souvislosti s pojmem úzkost většinu lidí napadne především duševní zdraví. A i když je zcela správné předpokládat, že to je problém, který začíná v mozku, ovlivňuje i náš fyzický stav.
Je užitečné pochopit širokou škálu fyzických příznaků, které někdo s úzkostnou poruchou nebo panickou poruchou může pociťovat jak během záchvatu paniky, tak na denní bázi. Vědomí, že i spousta fyzických pocitů může být způsobena úzkostí, může uklidnit úzkostného člověka, který se obává, že příčinou jeho zdravotních problémů je něco závažnějšího.
Úzkost a její příčiny
I když to tak mnohdy na první pohled nevypadá, úzkost se neobjeví bezdůvodně. Psycholožka Lucie Mucalová se domnívá, že mezi nejčastější příčiny a spouštěče úzkosti a úzkostných poruch patří zejména život ve shonu a neustálém stresu.
„Je to reakce těla na přetížení, kdy tělo vysílá jasnou zprávu - zastav se. Bohužel malé signály přicházejí už delší dobu, ale náš rozum nám neustále říká, že to musíme zvládnout, že teď nemůžeme odpočívat, že teď nemůžeme vypnout a bohužel, i tělo se unaví a pak zasáhne velmi krutě. To jen náš mozek má pevný pocit, že to bude v pořádku. Bohužel, tělo má obrovskou sílu a je to právě tělo, které určuje, co a jak bude,“ vysvětlila psycholožka Mucalová a dodala, že další příčinou úzkostí může být život ve velkém strachu, napětí a hlavně život, který není v souladu s člověkem.
Příčiny úzkosti často pramení již v dětství. „Dítě se nerodí jako čistý neposkvrněný list papíru. Už během těhotenství dostává jasné zápisy do nervové soustavy. Pokud je maminka plná strachů, úzkostí, tak i dítě tento program zcela nevědomě přijímá. Což se může během života i u dítěte a pak dospělého projevovat právě tím, že úzkosti také přicházejí. Pokud dítě žije v domě plném úzkostí, může tento model přebrat, aniž by tušilo, co se děje,“ uvedla terapeutka Mucalová s tím, že se po generacích mohou předávat určité vzorce chování. A je jen na dospělém, zda tomu dá stopku, nebo bude ve víru úzkostí a trápení žít.
„Existuje pomoc, jak se úzkostí zbavovat, je mnoho cest. Jen záleží na člověku, zda skončí jako oběť, nebo začne hledat cestu ven z něčeho, co je velmi nepříjemné, až zničující. Úzkost přichází pomalu, ale jistě. Může se dostavovat častěji a častěji a je zcela nekontrolovatelná. Čím déle jí dáme volný prostor, tím hůře.“
Šest způsobů, jak pomoci někomu, kdo trpí úzkostí |
A jak se tedy nejlépe vyrovnat s úzkostí a úzkostnými pocity? „Zde bych ráda řekla, že není potřeba se s ní vyrovnávat. To v žádném případě. Naopak, nadechnout se a vyhledat pomoc. Boj s úzkostí bývá těžký a mnoho lidí úzkost likviduje víc a víc. Když už nic, alespoň jednou zajděte navštívit psychologa nebo psychoterapeuta, může vás nasměrovat co a jak dále. Někdy je potřeba pomoc psychiatra. Není to ostuda. Neznamená to, že člověk je blázen. Tak jako může onemocnět kůže, oči, noha, může onemocnět duše, neodkládejte návštěvu,“ radí psycholožka Lucie Mucalová.
Je důležité si uvědomit, že všichni prožívají úzkost odlišně. Jednotlivec může mít všechny nebo žádné z následujících příznaků či prožívat kombinace několika z nich. Existují také další, ojedinělejší fyzické příznaky, které zde nemusí být uvedeny.
1. Bolest na hrudi a bušení srdce
Možná se polekáte, že palpitace neboli prudké bušení srdce je známka blížícího se infarktu, ale obvykle tomu tak není. Při pocitu úzkosti nebo plnohodnotném záchvatu paniky srdce buší rychleji, aby napumpovalo více krve do těla a připravilo se tak na reakci „bojuj nebo uteč“. Tato činnost může zapříčinit hyperventilaci, druh dýchání, které je výrazně hlubší nebo rychlejší oproti normálnímu a které vede k tomu, že přijímáte příliš mnoho kyslíku. To zase způsobuje kontrakci krevních cév, což může vést k bolesti na hrudi.
Bolest na hrudi vyvolaná úzkostí se často projevuje v různých oblastech hrudníku a přichází a zase odchází. Určitě se nemusíte cítit hloupě, pokud jste si v takové situaci někdy mysleli, že máte infarkt. Výkonná ředitelka charitativní společnosti pro pomoc lidem Anxiety UK má zkušenosti se spoustou pacientů, kteří věřili, že mají infarkt, a když dorazili na pohotovost a podstoupili lékařské testy, ukázalo se, že jejich problém byl zcela psychologický. Lidbetterová přesto radí navštívit lékaře vždy, když pocítíte bolest na hrudi.
2. Dušnost
Problémy s dýcháním, kdy má člověk pocit, že se nemůže z plných plic pořádně nadechnout, mohou samy o sobě vyvolat pocit úzkosti a strachu. Nejčastější příčinou dušnosti je špatná kondice, ale tento příznak se často objevuje i při pocitech úzkosti a panických záchvatech.
Dušnost nastává, když se tělo snaží dýchat rychleji ve snaze zvýšit průtok okysličeného vzduchu do plic. Se zrychleným dýcháním pak přichází pocit nedostatečnosti nebo vyčerpání vzduchu.
3. Bolesti končetin a svalů
Existuje hned několik způsobů, jak může úzkost ovlivnit vaše končetiny. Podobně jako u bolesti na hrudi zvýšený příjem kyslíku může způsobit nepříjemné pocity a bolesti ve svalech. Za napětím ve svalech může stát také vyšší úroveň stresu. Každodenní stres může dokonce vyvolat tuhnutí svalů, které pak mohou bolet.
Pocit úzkosti může také změnit způsob, jakým stojíte, sedíte, ležíte a chodíte, což může v důsledku také vést k bolesti svalů a končetin. Pokud vás přemáhají úzkostné pocity, obvykle se přestanete o sebe starat a zhorší se váš životní styl. Možná se vám nebude chtít cvičit, jíst zdravě ani pravidelně pít vodu. To vše může mít za následek bolest svalů a končetin. Výše uvedené důvody mohou rovněž vést k bolestem v čelisti a tváři.
Terapeutka Mucalová doplnila, že při úzkostech může mít člověk pocit, že mu vypovídá celé tělo. Vše vlastně vyčerpává a ničí.
„To, co je v těle nakumulované, musí pryč. Nánosy z těla mohou odcházet právě za pomoci kožních obtíží nebo právě bolesti svalů, kde je jasná zpráva, že člověk už nemůže dál. Je potřeba ta břemena odkládat a s úzkostí pracovat, jinak člověk může zcela zkolabovat. Začít to může bušením srdce, které přichází ve dne, v noci, mohou přijít problémy se spánkem, mohou právě přijít různá onemocnění. Zde bych poukázala na pojem psychosomatika. Každá nemoc v sobě nese příběh. Žádná nemoc nepřichází jen tak a čekat, že možná jednoho dne úzkost odezní, může trvat celý život. Proto buďme tvůrci svých životů a začněme s ní pracovat hned, ne až bude pozdě a budeme se odrážet od úplného dna,“ radí psycholožka.
4. Brnění, necitlivost kůže a pocity slabosti
Mezi běžné příznaky úzkostí patří i pocity necitlivosti a brnění. To může nastat téměř kdekoli na těle, ale nejčastěji se objevuje na obličeji, rukou, pažích, chodidlech a nohou.
Tento jev je způsobem odtokem krve do nejdůležitějších částí těla, které mohou pomoci reakci „bojuj nebo uteč“. Organismus tak ponechává méně důležitým oblastem těla pocit slabosti, otupělosti nebo brnění.
5. Zvýšená teplota, pocení a třes
Při úzkosti se do krve uvolní adrenalin, který v zájmu přípravy k útěku nebo boji zvýší zásobení svalů krví, napětí ve svalech a zrychlí dýchání. Tento stav vzrušení vede také ke zvýšení tělesné teploty. Nicky Lidbetterová vysvětlila, že na tento jev tělo reaguje rovněž pocením, aby se ochladilo.
Při záchvatu paniky může takové pocení ve výsledku vyvolat nepříjemný pocit chladu a třes.
6. Závrať a bolesti hlavy
Zdánlivě nevysvětlitelné bolesti hlavy a závratě mohou být důsledkem úzkostných stavů. Lidbetterová objasnila, že při zvýšení adrenalinu a paniky srdce pumpuje více než obvykle, což je spojeno s nárůstem krevního tlaku. Toto zvýšení krevního tlaku může vést k malátnosti a závratím.
Úzkost a záchvaty paniky zpravidla provází také tenzní bolesti hlavy kvůli nárůstu stresu. Tato bolest může být tupá i ostrá a může se objevovat v různých oblastech hlavy.
7. Problémy se spánkem
Záchvaty paniky a dlouhodobé období úzkosti vás mohou fyzicky i emocionálně velmi vyčerpat. Proto je velmi důležité dobře se vyspat. Bohužel narůstající stres a napětí mohou ovlivnit kvalitu vašeho spánku a ztížit usínání. Na problémy se spánkem podle odborníků pomáhají meditační techniky, které zklidní vaši mysl a pomohou vám usnout.
„Doporučuji se naučit technice všímavosti. Navštivte knihkupectví a sáhněte po knize právě s tímto názvem. Naučíte se jednoduché techniky, které můžete trénovat denně a bojovat proti úzkosti,“ radí Mucalová.
8. Žaludeční problémy
Jak už jsme zmínili výše, při reakci „bojuj nebo uteč“ je krev odkloněna od oblastí těla, kde není tolik zapotřebí, například mimo žaludek. To je příčinou pocitu chvění nebo motýlků v břiše při úzkosti.
Při záchvatu paniky je také velmi běžná naléhavá potřeba vylučování. Tělo se tímto způsobem snaží zbavit jakékoliv nežádoucí hmotnosti, která by ho mohla zpomalit právě během reakce „bojuj nebo uteč“.
