Kubera zkolaboval v kanceláři, zemřel po převozu do kardiocentra |
Ačkoli vysoký tlak ani zvýšená hladina špatného cholesterolu nebolí, pokud neužíváme léky tak, jak máme, mohou si vybrat svou daň tím nejhorším způsobem. Jen v roce 2017 zemřelo na infarkt myokardu v Česku 2 673 mužů a 2 034 žen.
Základem léčby je podle Richarda Češky, předsedy České internistické společnosti dodržování předepsané léčby, zdravý životní styl včetně pravidelného a pestrého stravování, omezení živočišných tuků i soli a dostatek pohybu.
Poznáte příznaky infarktu?
Bolest na hrudi, slabost, zvracení. To jsou jen některé příznaky infarktu myokardu, který ročně postihne jen v Česku téměř 40 tisíc lidí, z nichž 40 procent na následky zemře. Výjimkou už nejsou ani dvacetiletí pacienti.
„Podstatou infarktu myokardu je akutní ložisková ischemická nedokrevnost srdečního svalu. Vzniká na podkladě náhlého uzávěru či progresivního extrémního zúžení věnčité tepny, která zásobuje příslušnou oblast,“ říká Miloš Táborský, přednosta kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Olomouci.
Infarkt myokardu může mít velmi dramatický průběh, stejně tak i nenápadné projevy, které lze snadno přehlédnout a podcenit.
„Typicky se projevuje výraznou až krutou bolestí na hrudi v oblasti prsní kosti s vyzařováním do levé ruky, krku, mezi lopatky nebo do oblasti žaludku. Často je tato bolest doprovázena takzvanými vegetativními příznaky – opocením, pocitem na zvracení či zvracením, slabostí, mdlobami. Až deset procent pacientů může prodělat infarkt zcela bez příznaků. Typické je to například u diabetiků,“ uvádí kardiolog Táborský.
Nejčastějšími příznaky srdečního infarktu:
|
Zároveň dodává, že cítíte-li bolesti vlevo či vpravo od hrudní kosti, v oblasti srdečního hrotu, jsou-li píchavé, vázané na dýchání, je diagnóza infarktu myokardu spíš nepravděpodobná.
Včasná pomoc zachrání život
Příznaky infarktu myokardu může nemocný pociťovat minuty až hodiny. V řadě případů předcházejí tomuto stavu opakované bolesti na hrudi i několik dnů předem, které musí být pro pacienta vždy významným varovným příznakem a mají znamenat okamžitý přesun do specializovaného kardiovaskulárního centra.
Snímek z magnetické rezonance pacienta po infarktu. Ukazuje poškození a otok (šipky, uprostřed) na stěně levé komory srdeční.
Většina lidí si nebezpečí infarktu ani nepřipouští. Průzkum společnosti Opinion Window před několika lety potvrdil, že každý pátý dospělý Čech by v případě příznaků srdečního infarktu vyčkával se zavoláním záchranky déle než hodinu. Přitom většina lidí zemře právě v první hodině od počátečních příznaků. Statistika navíc ukazuje, že každá minuta zpoždění zvyšuje riziko úmrtí nebo trvalých zdravotních následků. Osm procent dotázaných přitom v průzkumu uvedlo, že by záchranku při infarktu ani nevolalo a šlo by si pro pomoc samo.
„Poloviční vegetarián“ se vyhne dalšímu infarktu
Ačkoli infarkt se nevyhýbá ani lidem, kteří dodržují zásady správného životního stylu, obecně platí, že právě zdravý způsob života je nejlepší prevencí. Co to konkrétně znamená?
Srdce je malý orgán, váží zhruba 330 gramů a má velikost sevřené lidské pěsti. Každou minutu se smrští průměrně 70krát, což za sedmdesát let života činí více než 2,5 miliardy stahů. Funguje jako svalová pumpa, která se rytmicky stahuje a vstřikuje krev do cévního řečiště. Každou minutu vypudí do celého těla 5–6 litrů krve. Za hodinu tak přečerpá 360 litrů, za jeden den 8 640 litrů a za sedmdesát let života asi 220 milionů litrů krve. Zdroj: infarktneceka.cz |
Především skončit s kouřením, respektive s ním ani nezačínat. Udržovat si hmotnost v přijatelných mantinelech, dostatečně se hýbat, omezit alkohol a kávu, kontrolovat si tlak, cholesterol a hladinu cukru. Lékaři doporučují i pravidelnou kontrolu kardiologem nebo internistou.
„Po již prodělaném infarktu myokardu by se měl každý nemocný skutečně vážně zamyslet nad svým životním stylem, respektive jeho nutnou změnou,“ poznamenal Táborský.
V současnosti jsou pacienti po infarktu propuštěni do domácího léčení za tři až šest dní. Následuje lázeňská léčba, kterou využívá asi třetina nemocných.
Pacienti dostávají léky a měli by změnit jídelníček – pokud to přijmou, stanou se z nich „poloviční vegetariáni“. Z masným produktů by měli jíst pouze ryby a drůbež, a to pouze dvakrát až třikrát týdně. A denně by měli jíst zeleninu a ovoce. Samozřejmostí by měla být pravidelná sportovní aktivita, například jízda na kole nebo plavání.
„První kontrolu kardiologem by měl pacient absolvovat za čtyři až šest týdnů po infarktu myokardu, dále podle svého zdravotního stavu zhruba po půl roce. Správně vedená léčba a dodržování léčebného režimu zajišťuje nemocnému dlouhodobou dobrou prognózu,“ dodal Táborský.
