Experti z univerzity v Lancasteru jsou přesvědčeni, že specifické bakterie umí zmást imunitní systém nemocné osoby a to zmatení způsobí napadení mozku a vyvolá pocity znechucení nad sebou samým.
Podle doktora Quentona Wesselse celá nemoc začne nákazou bakteriemi, na kterou imunitní systém zareaguje útokem na své vlastní zdravé buňky. „Jde vlastně o chybu. Imunitní systém reaguje na cizí bakterie vytvořením protilátek, které pak ale napadnou něco jiného než mají,“ vysvětlil pro britský list The Telegraph.
Anorexie v ČRPodle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR je u nás v průměru léčeno kolem 4000 pacientek s poruchami příjmu potravy ročně. Téměř třetina z nich je mezi 15 a 19 lety věku, osm procent pak tvoří dívky mladší čtrnácti let. |
„Protilátky pak začnou pracovat v limbickém systému mozku, kde vytvoří extrémní emoce jako je znechucení a strach,“ vysvětluje dále. Tyto emoce se podle teorie v mozku mladých dívek spojí s kulturně podmíněnými ideály krásy. Odtud je pak podle odborníků už jen krůček k tomu, aby se negativní pocity znechucení a strachu spojily s představou jídla a obezity, které bývají v dnešní době v módním průmyslu a časopisech až démonizovány.
Jde o autoimunitní onemocnění?
Stejnou příčinu jako poruchy příjmu potravy by podle britských odborníků mohly mít i další nemoci - syndrom dráždivého střeva a chronický únavový syndrom. Tyto nemoci postihují totiž až desetkrát častěji ženy než muže. Ženy jsou také podle dosavadních poznatků náchylnější k autoimunitním onemocněním.
A právě dva výše zmíněné stavy již lékaři dokázali spojit s proděláním bakteriální infekce. Syndrom dráždivého střeva většinou trápí pacienty poté, co prodělají infekční průjem. Chronický únavový syndrom pak podle lékařských poznatků často následuje po infekční mononukleóze nebo virové hepatitidě.
Psychika každopádně hraje svou roli
Lékaři ale nevylučují vliv psychologických faktorů na rozvoj těchto nemocí. „Psychologické faktory mohou být významné pro rozvoj nemoci, ale nejsme přesvědčeni, že jsou to její primární nebo hlavní příčiny,“ uvádí autoři teorie, kterou hodlají nyní ověřit na laboratorních myších. Psychické a sociální faktory podle nich mohou přispívat k propuknutí poruchy příjmu potravy, i když nejsou jejím hlavním viníkem.
Pokud by se nová teorie potvrdila, mohla by znamenat nové přístupy k léčení anorexie a dalších nemocí. Dívkám s nejtěžšími formami poruchy příjmu potravy by pak mohla pomoci třeba transfúze imunitních buněk z krve zdravých osob.
