Neděle 29. května 2022, svátek má Maxmilián, Maxim
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 29. května 2022 Maxmilián, Maxim

Pražský City Trail Run: atraktivní trasa, dramatický finiš

  16:00
Organizátoři zařadili hodně terénních úseků a postavili atraktivní, relativně náročnou trasu. Pražský City Trail Run, jehož první ročník se běžel v neděli 19. října, je závod s velkými ambicemi a také budoucností, pokud se příště pečlivěji změří trať a zlepší se značení.

Ondřej na stupních vítězů (zleva: Fejfar, Pavlišta, Pechek). | foto: archiv Ondřeje Fejfara

City Trail je v několika věcech svým způsobem unikátní. Pro mě především tím, že se běží z bodu A do bodu B, což miluji. Takových závodů si u nás moc neužijete a navíc zde trasa vedla jedním exkluzivním místem za druhým. Startovalo se v Malé Straně v Hellichově ulici, cíl byl téměř až na okraji Prahy, v areálu Bohnické léčebny. Díky trailovému charakteru ovšem nemá trasa, především její první kilometry, dostatečnou propustnost, a tak se startovalo v několika vlnách. Běžci z první vlny měli šanci bojovat o vrcholovou prémii na Petříně. Kdo si netroufl na předem avizovanou délku 16 kilometrů, mohl se o tuto vzdálenost podělit se svým parťákem rovným dílem a běžet závod jako štafetu.

Na start, který byl naplánován na nedělní desátou hodinu ranní, jsem pohodlně dojel tramvají. Předpověď slibovala další krásný den babího léta, ale ouha. Praha zůstala zahalena do mlžného oparu, bylo chladno a panorama pár set metrů vzdáleného Pražského hradu si musel člověk jen představovat. Už v devět hodin jsem se začal rozklusávat a rozcvičovat, abych se dostatečně zahřál, protože první kilometr na Petřín vedl celkem solidně do kopce a bylo dobré být na to připravený.

Fotogalerie

Na startu se nikdo netlačil a vše proběhlo v poklidu. Ovšem hned po pár metrech jsme začali na čele závodit o vrchařskou prémii pro první tři běžce. První kilometr s převýšením přes sto metrů zdolal nejrychleji Vítek Pavlišta, já byl s odstupem druhý následovaný Petrem Pechkem. Tak prima, to nejtěžší bychom pro začátek měli. Snažil jsem se to vyběhnout s drobnou rezervou, abych nahoře úplně neztuhl, tím spíš, že počasí bylo chladné.

Poté následoval asi nejpohodovější úsek, kdy trať několik kilometrů neustále mírně klesá. Míjíme Strahovský klášter a Loretánskou ulicí míříme k perle tohoto závodu, k Jelenímu příkopu pod Pražským hradem. Úzké bráně předchází zužovací zpomalovací retardér znamenající zákaz předbíhání, protože schody dolů do příkopu jsou opravdu úzké. Vítek mně bohužel mizí v dáli, do Jeleního příkopu sbíhám osamocen. Dotahuje mě však Petr Pechek a dole v příkopu už tvoříme kompaktní skupinu. Společně probíháme několik desítek metrů dlouhý tunel pod Prašným mostem, věru zajímavé a tajemné místo, a pokračujeme dál. Výběh z Jeleního příkopu je sice prudký, ale nás zaskočit nemůže. Cestou si stačím všimnout hrající houslistky u Letohrádku královny Anny.

Probíháme celou Letnou, kterou u Národního technického muzea opouštíme a běžíme asfaltovými ulicemi dál směrem do Stromovky. To je asi nejméně atraktivní část trati. Ovšem pořadatelům patří velký obdiv za to, že se jim podařilo zařídit bezpečný průběh přes velice frekventovanou Veletržní ulici, kde policisté pro průběh závodníků zastavovali dopravu. Po rovině nám to letí rychle a nezadržitelně se blížíme do Stromovky. Prudký seběh do Stromovky po asfaltu je nic moc. Na mě z ničeho nic přichází krize a Petr se mi vzdaluje, a to jsme teprve zhruba v polovině závodu. Již sám pokračuji po Lávce přes Vltavu k botanické zahradě a mám trochu obavy z toho, jak se mi poběží dál.

Tak trochu orientační běh

Úsek přes vinici a botanickou zahradu je další zajímavé zpestření, kde si jen tak běžně nezaběháte. Ale je to docela do kopce a chvílemi též trochu bludiště. Po proběhnutí několika serpentýn přibíhám k hrající živé cimbálovce, kde trochu zazmatkuji a zastavuji se, protože nevím, kam běžet. Kromě hrající cimbálovky nikde nikdo není a fáborky nevidím. Až jeden z hrajících členů mi ukazuje správný směr dolů. Trochu vystresovaný tedy pokračuji dál.

Nahoře, při výběhu z botanické zahrady, mě dobíhá čtvrtý běžec Aleš Drahokoupil. Asi kilometr se ho snažím udržet a dokonce se nám daří stahovat druhého Petra. V místě vyhlídky nad Vltavou mi ale Aleš utíká, dobíhá Petra a vytvoří spolu silný tandem. Já se pomalu smiřuji, že mě čeká osamocený boj na čtvrtém místě.

To už se ale dostáváme k nejkrosovější části tratě do oblasti Bohnického údolí. I když jsem si byl asi tři týdny před závodem celou trať proběhnout stejně nevím, kde přesně jsem a co mě ještě čeká. Podle kilometrovníků se radši neřídím vůbec. Zde je trať horší na orientaci a není zdaleka tak dobře vyznačená jako její první část. Měl s námi jet cyklista a vést nás, ale dopadlo to tak, že my spíše vedli jeho a místo na čele se pohyboval mezi čtvrtým a pátým běžcem. Ale snažil se a makal.

Chvílemi trať připomíná orienťák, ale naštěstí vše trefuji správně. Dávám poslední seběh k silnici a po pár metrech vbíhám do posledního prudšího stoupání. Kluky vidím pár desítek metrů přes sebou. Hlavou mi proběhne, že pokud mám něco se svým čtvrtým místem udělat, tak jedině tady.

Drtivý finiš

Do kopce přeřadím na vyšší rychlost a kluky před sebou postupně stahuji. Nahoře se mi je daří doběhnout úplně a to dává tušit, že finiš bude drsný. Pomalu se přibližujeme k bráně Bohnické léčebny, míjíme pověstný 14. kilometrovník, který byl místo dvou kilometrů před cílem zhruba 900 metrů, a vbíháme do areálu léčebny. Cílová rovinka je dlouhá 750 metrů, zdánlivě nekonečná a všichni jdeme naplno. Nejvíce sil si do ní ušetřil Petr Pechek, který dobíhá do cíle na druhém místě. Já přes všechnu snahu finišuji jednu sekundu za ním jako třetí. V cíli gratuluji již skoro vydýchanému vítězi Vítkovi Pavlištovi, který se cílem prohnal více jak minutu před námi.

Po vydýchání se jdeme s Vítkem a Petrem společně vyklusat a shodujeme se, že se nám závod až na pár drobných chybek moc líbil. Potom už se teple oblékáme, protože v cíli panuje stále depresivní mlha a je zde chladno. Až po poledni se konečně obloha vyjasňuje a skokově se otepluje.

Na první ročník to byl určitě skvěle zorganizovaný závod a věřím, že si ho naprostá většina běžců užila. Pevně věřím, že pořadatelé vyslyší drobné výtky běžců a příště bude vše ještě lepší. Především bude třeba správně změřit trať a na obtížnějších místech posílit její značení, aby všichni bez přemýšlení věděli, kudy mají běžet.

.
Autoři:
  • Nejčtenější

Blanka zhubla 40 kilogramů. Teď si místo XL kupuji velikost XS, říká

Mladé mamince Blance osud nadělil postavu „krev a mlíko“, časem však nabrala tak, že si v každém oblečení připadala...

Třiašedesátiletá babička je díky cvičení ve skvělé kondici

Lesley Maxwellová z Austrálie je sice v důchodovém věku, ale jako klasická babička rozhodně nevypadá. Je osobní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Žena dva roky po smrti manžela porodila jejich společného potomka

Třiatřicetiletá Lauren McGregorová se před pár dny stala novopečenou matkou. Dítě porodila manželovi, který zemřel před...

Nevěřte nesmyslům. Kdo nemá hlad, ať nesnídá, říká trenérka a modelka Kováčová

Premium Před devatenácti lety získala modelka Klára Kováčová titul Vicemiss České republiky, tehdy ještě pod rodným příjmením...

Byla jsem unavená a bolela mě záda. Z krve mi zjistili mnohočetný myelom

Vždycky jsem ráda chodila s manželem na dlouhé procházky do lesa. Krátce po třiašedesátých narozeninách jsem je ale...

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

  • Další z rubriky

Měla jsem čtyři infarkty, říká mladá kardioložka. Ze smutku se vypisuje básněmi

Premium První infarkt dostala znenadání ve třiceti letech. Po tom druhém se dozvěděla, že trpí vzácnou dědičnou chorobou....

Byla jsem unavená a bolela mě záda. Z krve mi zjistili mnohočetný myelom

Vždycky jsem ráda chodila s manželem na dlouhé procházky do lesa. Krátce po třiašedesátých narozeninách jsem je ale...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tipy trenérky, jak si krásnou postavu do plavek udržet celé léto

Léto je dobou, kdy naši postavu více vystavujeme. I proto jsme vám v třídílném seriálu připravili několik rad a tipů,...

Učitelka Petra zhubla patnáct kilogramů. Změnila šatník i účes

Už od mládí měla Petra sklony k nadváze, ale po padesátce šla kila nahoru jedno za druhým. I proto se rozhodla, že už s...

Muž s penisem na předloktí. Pěstoval si ho šest let pro transplantaci

Je to vlastně příběh protkaný smutkem, groteskní fyzickou modifikací, ale se šťastným koncem. A též s mnoha otázkami....

Češi posílají na pomoc Ukrajině „ďáblův kočár“

Po pondělním zasedání Kontaktní skupiny pro Ukrajinu zazněla na tiskové konferenci několikrát informace, kterou...

V Charkově se skrývá tajemný supertank, příliš drahý pro sériovou výrobu

Válka na Ukrajině vstupuje do nové fáze. Rusové se po Kyjevu stahují i z okolí Charkova a chystají se zřejmě soustředit...

Zakladatel Microsoftu Bill Gates používá mobil, který byste nečekali

Miliardář a zakladatel Microsoftu Bill Gates se pochlubil tím, jaký aktuálně používá smartphone. Ačkoli Microsoft...

Konec přetáčení reklam. Na televizi Prima je musíte přetrpět, nebo zaplatit

Od prvního června nebude možné přetáčet reklamy stanic TV Prima při odloženém zhlédnutí pořadů v IPTV a OTT službách....