"Poporodní období je pro psychiku ženy asi nejnáročnější z celého jejího života," tvrdí profesor Jiří Raboch, předseda České psychiatrické společnosti. Má na tom podíl nejen nepříjemný prožitek porodu a velké hormonální změny v organismu, ale i sociální situace rodiny, vztahy s manželem a příbuznými a také změna života ženy, který se musí zcela podřídit dítěti.
"Hned po porodu jsem se odmítla o syna starat. Dítě bylo pro mě něco navíc, co mi bralo volnost. Několik týdnů jsem brečela, že to nezvládnu, že takhle žít nechci. Postarala jsem se o dítě, jen když manžel nebyl doma a jen v tom nejnutnějším. Jakmile přišel z práce, pouze jsem ležela v posteli a nebyla jsem schopná nic dělat, všechno obstaral on. K psychiatrovi jsem nešla. Naštěstí jsem se během šestinedělí vzpamatovala a začala se chovat jako milující matka," vypráví čtyřicetiletá Jaroslava G. z Prahy. Podobný stav si prožila i po porodu druhého syna, takže třetí dítě už s manželem raději nechtěli.
"V minulosti se všechny duševní problémy v poporodním období shrnovaly pod název laktační psychóza. Dnes tyto poruchy dělíme na dvě skupiny. Psychotické stavy, kdy je žena zmatená a trpí přeludy, souvisely spíše s dřívější špatnou úrovní lékařské péče, s velkými ztrátami krve během porodu, se záněty vyvolanými nedostatečnou hygienou. Dnes se vyskytují jen ojediněle," vysvětluje profesor Raboch.
Mnohem častější jsou depresivní obtíže. Jejich nejmírnější formu, takzvané poporodní blues, si prožije podle odhadů 50 až 75 procent rodiček. Několik dní po příchodu dítěte na svět bývá žena místo radostného naladění skleslá, plačtivá a přecitlivělá. Její smutek však brzy sám zmizí. Specializovaný zásah lékaře žena nepotřebuje, podpora manžela a jejího nejbližšího okolí je však žádoucí.
Horší už to je, pokud matku po porodu postihne dlouhodobá deprese. Žena mívá poruchy spánku, výčitky svědomí, že porodila špatné dítě nebo že ona jako matka je špatná. Především pokud trpí hlubší formou deprese, doporučují psychiatři předčasně ukončit kojení, čímž se uvede do normálního stavu hormonální prostředí v organismu. Lékaři pak ordinují léčbu antidepresivy a když hrozí, že by žena ublížila sobě nebo dítěti, navrhují hospitalizaci.
Depresivní epizodu po porodu prožije podle odhadů pět až dvacet procent žen. Vědci navíc dokázali, že do dvou let ještě mohou přijít pozdní deprese, které souvisejí s porodem dítěte. Náchylnější k těmto stavům bývají podle profesora Rabocha ženy, které před porodem měly trvalejší smutné nálady nebo již nějaké depresivní období prožily.
 Období po porodu je pro psychiku ženy asi nejnáročnější z celého jejího života. |
