Dají se poznatky o zimním spánku nějakým způsobem využít v při léčení lidí? Autoři článku v odborném časopise Lancet z University of Kentucky, kteří se zabývali zkoumání zimního spánku zvířat v arktických oblastech, se domnívají, že ano.
Zimní spánek u zvířat trvá měsíce. A s minimálním přísunem kyslíku při něm musí vyjít nejen mozek, ale i další orgány. Ty fungují i za velmi nízkých teplot, při nichž by buňky zvířat, která do toho stavu neupadají, rychle umírají. To by mohlo vést k nalezení lepšího způsobu ukládání orgánů určených pro transplantace, ale také pomoci při operacích srdce – nyní je možné zchladit tělesné orgány jen na 23 stupňů, s nižšími teplotami by získali lékaři víc času. Také by bylo možné vyvolat u obětí nehod uměle zimní spánek a tím snížit mnohdy fatální ztráty času způsobené převozem do nemocnice.
Vědci z Kentucky se domnívají, že zvířata se do stavu zimního spánku dostávají pomocí opiátu podobné substance. Pak se dokáží i několikrát během tohoto stavu znovu probudit a opět “usnout”. Ovšem při probuzení hrozí organismu jiné nebezpečí – do mozku se náhle dostane příliš mnoho kyslíku a hrozí takzvaný oxidační stres. I proti tomu mají zvířata svou zbraň – pro fázi probouzení mají v těle vysoké množství antioxydantů jakým je například vitamín C.
