To, jak často chodíme na toaletu, často nijak zvlášť neřešíme. Jenže výzkumy ukazují, že právě rychlost, jakou stolice prochází střevem, může ovlivnit naše celkové zdraví i rozvoj chronických onemocnění – včetně diabetu 2. typu nebo například Alzheimerovy choroby.
Dánská studie z roku 2023 ukázala, že lidé s pomalejším „střevním tranzitem“ mají odlišné střevní mikrobiomy než ti, u kterých trávení funguje rychleji. A právě změny ve střevních bakteriích mohou být spojené se záněty, změnami v metabolismu i dlouhodobým zdravím.
Pomalé trávení může škodit
Čím déle stolice ve střevě zůstává, tím víc času mají bakterie na fermentaci jejího obsahu. To samo o sobě není problém, určité typy fermentace jsou pro tělo dokonce prospěšné. Jedná se o proces, při kterém střevní bakterie rozkládají zbytky potravy – hlavně vlákninu – na látky, které mají vliv na trávení, imunitu i zdraví celého těla.
Rady, jak se zbavit zácpy. Pomůže změna stravy i rituál vyprazdňování |
Podle odborníků však při velmi pomalém trávení ve střevě může dojít ke změně procesů. Bakterie méně zpracovávají vlákninu, naopak se víc „zaměřují“ na bílkoviny. To pak vede ke vzniku látek, které mohou střevní prostředí dráždit.
„Existuje spojení mezi pomalým střevním tranzitem a odklonem od prospěšných typů fermentace směrem k fermentaci bílkovin. Při té vznikají potenciálně škodlivé látky, jako je amoniak nebo fenoly,“ vysvětlil pro magazín Healthline americký kolorektální chirurg Ketan Thanki.
Zácpa nedopadá jen na střeva
Vzniklé látky podle lékaře Thankiho mohou nejen poškozovat střevní buňky a narušovat střevní bariéru, ale také v těle podporovat chronický zánět. Navíc čím dál více výzkumů nachází souvislosti mezi dlouhodobě pomalým trávením, chronickou zácpou či problémy trávicího systému a dalšími zdravotními komplikacemi.
Kdy zbystřit?Občasná zácpa bývá běžná. Pokud ale problémy přetrvávají několik týdnů, a to i po úpravě životního stylu, vyhledejte lékaře. Varovnými signály mohou být také:
|
Vědecké studie tyto potíže spojují například s metabolickými poruchami, obezitou, cukrovkou nebo neurologickými onemocněními, jako jsou Parkinsonova či Alzheimerova choroba. Zmiňují i možné propojení s vyšším rizikem kardiovaskulárních nemocí nebo některých typů rakoviny, uvádí Healthline.
Proč se řeší právě mikrobiom?
Střevní mikrobiom je soubor bakterií a dalších mikroorganismů ve střevě, který dnes odborníci považují za jeden z klíčových faktorů ovlivňujících celkové zdraví. Při pomalém trávení se jeho složení mění. Ubývá například bakterií, které produkují takzvané mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), které pomáhají chránit střevní sliznici a regulovat metabolismus.
„Tyto látky nefungují jen jako ‚palivo‘ pro střevní buňky. Ovlivňují také citlivost na inzulin, regulaci cukru v krvi nebo hormony spojené s pocitem hladu,“ vysvětluje lékař Thanki. Právě to může vyústit v rozvoj chronických onemocnění, která bychom si na první dobrou se střevními bakteriemi nespojili.
Pomůže vláknina i pravidelné procházky
Nejlepší prevencí zácpy je podle odborníků dostatek vlákniny, tekutin a pravidelný pohyb. Thanki doporučuje zaměřit se na příjem vlákniny z pestré stravy – hlavně zeleniny, celozrnných výrobků nebo semínek. Zároveň je dobré omezit vysoce zpracované potraviny a nadměrnou konzumaci červeného masa.
Patnáct potravin, které vás nadopují vlákninou |
Pomoci mohou i fermentované potraviny, například kefír, jogurt nebo kysané zelí, které podporují zdraví střevní mikrobiom. Velký význam má i obyčejná chůze. „I dvacet až třicet minut chůze denně může stimulovat pohyb střev,“ radí lékař.
Za chronickou zácpou ostatně nemusí stát jen jídelníček. Roli hraje právě i nedostatek pohybu, stres, nekvalitní spánek nebo jednoduše to, že odkládáme návštěvy toalety. Na průchod stolice střevem mohou mít vliv i některé léky nebo hormonální problémy, například poruchy štítné žlázy.
