Nejlepší plenka je žádná plenka, říká propagátorka přirozené hygieny kojenců

Zatímco do života domorodých kmenů v Jižní Americe, Africe či Asii se vloudily jednorázové plenky, západní Evropa přebírá zvyky přírodních národů. Bezplenková komunikační metoda obnáší přesně to, co bývalo v pralese nebo v chýších kdysi běžné: dopřát dítěti, aby si nemuselo znečistit svoje hnízdo.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

„V cizině se používá trochu přesnější pojmenování: přirozená hygiena kojenců. Když zazní český název, často se rodiče leknou, že něco takového nepatří do našich bytů a na naše bílé sedačky. Jenže základem není, že dítě nemá plenky, ale to, že se s ním naučíme komunikovat a nepotlačujeme jeho přirozené instinkty,“ říká Lucie Harnošová, která bezplenkovou metodu propaguje na internetu, v rodičovských kurzech i vlastním příkladem. Vychovala tak obě svoje děti.

O jakých instinktech mluvíme?
Dítě po narození umí přirozeně uvolňovat svoje svěrače, ale neumí zadržovat, to se učí postupně. Při bezplenkovce tedy vlastně jen připravíme podmínky, aby děti mohly vykonat svou potřebu mimo plenku neboli mimo své hnízdo. Čím menší děti jsou, tím výrazněji dávají svou potřebu najevo, bohužel my jejich signály často nechápeme. Myslíme si, že jen kňourají. Pokud se však soustředíme, naučíme se signály poměrně rychle rozpoznat, takže můžeme děťátko vzít a dát ho nad nočník.

To znamená, že ideální je „bezplenkovat“ už od narození?
Přesně tak, čím jsou děti menší, tím je to pro ně přirozenější. Pokud ovšem na signály miminka nereagujeme, přestanou je přibližně za čtyři měsíce dávat najevo.

Takže děti, které jsme navykli na plenku, už bez plen nevychováme?
To ne, určitě je možné začít i se staršími miminky, ale zpravidla platí, že do půl roku je to výrazně jednodušší. Jakmile se totiž začnou děti otáčet, sedat, batolit se a chodit, už toho jejich hlava řeší tolik, že je jim nějaké vylučování jedno. I u dětí, které jsou odmala zvyklé na bezplenkovou metodu, se kolem jednoho roku přestává dařit.

Velký test dětských ekologicky šetrných plen - která je nejlepší? A jsou opravdu EKO?

Jak tedy nejlépe začít?
Nejjednodušší je si uvědomit, že miminka pravidelně vylučují po spaní a po nakrmení. Když je v těchto intervalech začneme sledovat, plenku jim nedáme a připravíme si speciální nočník, můžeme to krásně vychytat.

Jenže na nejmenší děti přichází takové nutkání mnohem častěji...
Jistě, pak můžeme zkoušet pozorovat signály. První dva nebo tři měsíce je to opravdu jednoduché: dítě pláče, nechce nakrmit, neuklidní se, když ho pochováme, prostě je nespokojené. Když v takové chvíli zkusíme miminko rozbalit a nechat ho nad nočníkem, nejspíš se vyčurá a uklidní.

Sama jste říkala, že v době výrazných psychomotorických skoků začnou i s jinak bezproblémovými dětmi potíže.
Ano, obvykle to bývají několikadenní období, kdy se přestane dařit, a většinou to souvisí s významným vývojovým skokem. Ale také to může být v době, kdy děťátku začnou růst zuby nebo když se blíží nemoc. My sice ještě nepozorujeme žádné symptomy, ale dětský organismus už se začíná s nemocí vyrovnávat. Když ovšem začíná dítě chodit, nastane dlouhodobější období, kdy i ty, které celý první rok zvládly bez plenky, ji začnou nosit.

Lucie Harnošová je propagátorka bezplenkové metody.

A rodiče začnou být zklamaní, že všechna práce vyšla vniveč.
Proto vždy zdůrazňuji, že nejde o to, aby děti byly úplně bez plenek nebo začaly co nejdřív chodit na nočník. Mnohem podstatnější je komunikace s nimi. Dítě totiž intenzivně vnímá, že jsme schopni reagovat na jeho signály – cítí se tak s námi v bezpečí. I kdybychom to v roce vzdali, je podstatné, co jsme zažili společně na začátku. Zklamání, že dítě není v roce bez plenky, není namístě.

Bezplenková komunikační metoda (BKM)

Bezplenková komunikační metoda (BKM), v angličtině elimination communication (komunikace o vylučování), vychází z toho, že novorozenec přirozeně nelibě nese, když si znečistí plenku neboli svoje hnízdo. Rodič proto může využít vhodné časování, signály dítěte a vlastní intuici, aby jeho vylučování řešil bez plenek (ty fungují obvykle jen jako pojistka). Jakmile rodiče rozpoznají vhodný okamžik, umožní dítěti, aby svou potřebu vykonalo na vhodném místě - nad speciálním nočníkem, umyvadlem nebo WC. Praktikovat BKM, která vychází z tradičních postupů přírodních národů a klade důraz na komunikaci a souznění s dítětem, je možné úplně, částečně nebo příležitostně.

Jenže některé maminky se možná až příliš upnou na to, že zvládnou péči bez plen, ne?
Přesně tak. A pak začnou být zbytečně nervózní. Bezplenkovka by se měla stát přirozenou součástí našeho každodenního života, jako je třeba kojení. Jakmile se budeme stresovat, budeme chtít být perfektní nebo se budeme obviňovat, že jsme nějaký signál opomenuli, pak nám vůbec neslouží.

A nebojí se maminky, že jim tahle péče zabere příliš času a že se všechno bude točit kolem nočníku?
Některé se opravdu bojí, ale tak to obvykle funguje jen na začátku, kdy se to s miminkem učíme. Než zvládneme rozpoznávat signály, zabere to naši pozornost víc, ale to trvá pár dnů. Jakmile to umíme, stane se to normální součástí našeho dne. Kdyby však měla tato metoda maminky výrazně znervózňovat, je lepší zvolnit, klidně zkusit jen částečnou bezplenkovku.

Co to znamená?
Že doma můžeme mít miminko bez plen, ale jakmile jsme na cestách nebo řešíme noc, dítěti je dáme. Nebo můžeme bezplenkovat pouze kakání, vždyť i kdybychom zvládli jen to, je to skvělý pokrok. A nemusíme později řešit problém, že si děťátko ve třech letech nechce dojít na záchod.

Jaký máte názor na bezplenkovou metodu?

celkem hlasů: 3778

Hlasování skončiloČtenáři hlasovali do 0:00 pátek 26. února 2021. Anketa je uzavřena.

Myslím si, že maminky sotva mají čas celý den sledovat signály miminka ohledně vylučování

76 %(2885 hlasů)

Je to přínos pro maminku i dítě, mám s ní dobré zkušenosti nebo plánuji ji vyzkoušet, až budu mít vlastní děti

18 %(685 hlasů)

Nevím, nezajímá mě to

6 %(208 hlasů)

Právě cestování, návštěvy, noci nebo hlídání babičkou mohou dělat maminkám starosti. V takové chvíli je péče bez plenky obtížná.
Všechny situace se dají vyřešit, není problém ukázat třeba babičce, jak bezplenkování vypadá, na návštěvě je možné se vzdálit. Přitom ale vůbec nevadí, když v takových situacích dítěti plenku dáme.

Nezkazí se tím celý princip?
Kdepak, děťátka sama dobře vědí, kdy má smysl dávat signály, kdy na ně někdo reaguje. Podstatné je, že i částečná bezplenková metoda podporuje vzájemný kontakt a komunikaci s rodiči.

A co v noci?
Metodu můžeme pohodlně praktikovat i v noci, ale každopádně funguje pojistka, tedy dát dítěti plenku. Pokud si však jsme jistí, jak to u našeho miminka funguje v noci, nemusíme mu ji dávat vůbec. Obě moje děti spaly v létě bez plenky, což bylo v horku velmi příjemné.

Je bezplenková metoda vhodná pro každé zdravé dítě?
Ano, spíš jde o to, že ne každý rodič je na takovou metodu připraven.

Zase jsme u našich přílišných obav...
Jistě, přesto si myslím, že částečnou bezplenkovku by zvládl snad každý. Ze zkušenosti vím, že rodiče, kteří se o metodě dozvědí, si sami začnou víc všímat, co jim jejich dítě naznačuje. Je pak už jen na nich, jestli jim to přijde smysluplné.

Je možné se bezplenkovou metodu někde naučit, nebo je nutné spoléhat jen na intuici a internet?
V celé republice existují kurzy, které maminkám vřele doporučuji. V nich maminky vychytají různé praktické problémy. Slyší od žen, které tímhle způsobem o děti pečovaly, jak to fungovalo, mohou se zeptat na vše, co je zajímá. Ideální je, když takový kurz absolvují ženy ještě v těhotenství, aby mohly už od narození pozorovat signály, kterými s nimi bude jejich miminko komunikovat.