Myslím, že Michal Pavlíček to v pořadu 13. komnata trefně popsal. Je to stejné, jako když si vláčíte za sebou ledničku jako pejska na vodítku celý den.
Subjektivní intenzita těchto zvuků je individuální. Někdo vnímá pískání jen v tichu, jinému to nepřehluší ani hlasité rádio. Jsem muzikantka, hrávala jsem v rockových kapelách a sluch jsme si nijak nechránili. Když jsem se vracela z koncertu, pískalo mi v uších, ale do rána se to srovnalo. Každému přece občas píská v uších, nepřisuzovala jsem tomu význam.
Jednoho večera jsem při usínání zjistila, že i teď slyším vysoké tóny. Měla jsem v té době zánět nosních dutin. Ale vlezlé zvuky v uších neztichly ani po léčbě antibiotiky. Už jsem si je uvědomovala i přes den. Nebralo to konce, myslela jsem, že si snad utrhnu hlavu.
Hlavou mi probíhalo snad stokrát denně: Pořád to tam je! Co to je? Zadala jsem "pískání v uších" do vyhledávače na internetu. Dočetla jsem se, že mám tinnitus a neexistuje žádná léčba, která by tyto potíže stoprocentně odstranila. Pesimistické komentáře v diskuzích hovořily i o tom, že se z toho můžete zbláznit.
To byl docela šok. Ihned jsem běžela na ORL. Lékařka mi předepsala prášky. Nepomohly. Říkala jsem si, jak to že ostatní členové kapely, kteří byli taky vystaveni stejnému hluku, to nemají? Anebo to tedy z hluku není? Absolvovala jsem kolečko vyšetření: neurologie, rentgen krční páteře, ultrazvuk krčních tepen, magnetická rezonance mozku, následovaly rehabilitace krční páteře.
Zkouším klasickou i alternativní medicínu
Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás, či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
Našla jsem dalšího ušního specialistu, který mi předepsal terapie kyslíkem v hyperbarické komoře a docházela jsem k němu na léčbu laserem. Na rovinu mi řekl, že i kdyby se jen zmírnila intenzita pískání, byl by to velký úspěch. To už jsem byla ve fázi chronického tinnitu, což znamená přes šest měsíců potíží.
Nejhorší pro mě byl začátek, vnímala jsem to celý den. Nešlo se mi soustředit a dobře fungovat. Žádná léčba nezabírala, cítila jsem vztek a bezmoc. Až sezení v hyperbarické komoře mi hodně pomohlo, a to hlavně po psychické stránce. Potkala jsem tu i další lidi, kteří mají tinnitus, ale navíc k tomu třeba i částečnou ztrátu sluchu nebo závratě.
Musela jsem se chytit za nos. Mohla bych na tom být přece ještě hůř. A taky je spoustu daleko závažnějších problémů. Tento život komplikuje, ale neohrožuje.
Tinnitus mám už skoro dva roky. Nezbláznila jsem se, ani jsem si úplně nezvykla. Snažím se pořád zaměstnávat, mít neustále zapnutou nějakou kulisu, aby to bylo snesitelnější. Při usínání poslouchám zvuky šumění moře. Nevystavuji se tolik hluku. A když musím, nosím špunty do uší.
Zkouším další metody léčby. Objednala jsem si čínské bylinky, chci zkusit akupunkturu. Vyhledávám si nové informace. Na internetu vznikly první české stránky věnující se ryze tomuto problému (www.itinnitus.cz). Zjistíte, že v tom nejste sami. A nakonec, snad je tu šance, že vědci v budoucnu přijdou na nějaký způsob léčby.
