Vyrážka s pupínky, puchýřky i problémová pigmentová znaménka dokážou pěkně znepříjemnit život, ale mohou být také signálem daleko vážnějších zdravotních potíží. „Může jít o drobný flíček
někde na kůži, který se objevil před pár týdny. Později se zjistí, že má pacient nádor, který na kůži poslal metastázu,“ popisuje prof. MUDr. Petr Arenberger (61), DrSc., MBA, kožní lékař a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Jak moc se naše kůže změnila evolučně? Zásadně. Například došlo ke značné redukci ochlupení, které bylo významným ochranným prvkem. To jako dermatolog vnímám už tím, že naši předci neměli problém s fotoprotekcí, čili nemuseli přemýšlet, jak se chránit před UV zářením. Určitě se také výrazně zjemnila. Hlavně se ale v posledních 50 až 60 letech zásadně změnily naše hygienické návyky. Otázka je, jestli je to dobře, nebo ne. U onemocnění, jako je atopický ekzém, totiž hygienická hypotéza říká, že častým mytím se snižuje přirozená obranyschopnost organismu i samočisticí schopnost kůže, což pak může vést ke vzniku alergií včetně atopického ekzému. Jiný z pohledu péče o takto postiženou pokožku ale zase říká, že je lepší kůži mýt a následně dodatečně zvláčňovat mastí. Ten první se přitom naopak přiklání k názoru, že je lepší nechat vše na samočisticích schopnostech kůže. Mytím sice odstraníme případné bakterie, nečistoty a alergeny, které mohou kůži dráždit, na druhou stranu ji tím ale ještě více vysušujeme, čímž si zaděláváme na mnohem větší problém.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
