Vysvětluje, proč byl odborníky mezi příčiny stárnutí lidského těla před časem nově zařazen také chronický zánět. I bez přítomnosti infekce totiž ve stárnoucím těle mírný chronický zánět zpravidla probíhá.
Ve východní Africe žije hlodavec jménem rypoš lysý, který se dožívá extrémně vysokého věku. Sami biologové přiznávají, že netuší, jak vysokého. Těm nejstarším, co jsou chovaní v laboratorních podmínkách, je kolem padesáti let. A jejich organismus nejeví skoro žádné obvyklé známky stárnutí. „Když ty padesátileté srovnáte s dvacetiletými, nenajdete mezi nimi rozdíl,“ řekl před časem biolog prof. Jaroslav Petr. Je to anomálie přírody, nebo se dá z tohoto příkladu poučit i při studiu lidského stárnutí?
Odpověď je složitější. Dnes se mezi vědci, kteří se stárnutím zabývají, vede intenzivní debata. Jedna skupina tvrdí, že stárnutí je důsledkem postupného poškozování organismu. Druhá se domnívá, že stárnutí může mít i evoluční význam, a může být tudíž naprogramované. Tedy že není dobré z pohledu jedince, ale možná je to výhoda z hlediska druhu.
Správným životním stylem a co možná nejlepším životním prostředím dokážeme prodloužit absolutní délku života i délku života ve zdraví o více než 10 let.




















