Pátek 28. ledna 2022, svátek má Otýlie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 28. ledna 2022 Otýlie

Paula Radcliffová: Inspirací mi byl Emil Zátopek

Drobná žena s milým, vstřícným pohledem se na trati mění v rychlovlak. Paula Radcliffová, držitelka světového maratonského rekordu, si v české metropoli zaběhla závod We Run Prague. Ta nejlepší rozhodnutí dělám při běhání, řekla Rungo.cz.

"Makej!" povzbuzovala na trati spoluběžce Paula Radcliffová. | foto: archiv Marka Olivy

Paulo, vzpomínáte si na okamžik, kdy jste s během začala? Jaké byly začátky, byla to láska na první kilometr?
Spíše je těžké vybavit si, kdy jsem neběhala. Jako malé dítě jsem běhala pořád. Vlastně si nepamatuju, že bych někdy chodila, jen jsem běhala. Můj otec v té době trénoval na maraton, jen tak pro zábavu.  O víkendech jsme za ním jezdívali do lesa, kde trénoval, a nosili mu pití a já se k němu vždy na část běhu připojila. Nejprve sto metrů, pak osm set, až z toho byl kilometr a on řekl, že hned jak budu starší, přihlásí mě do atletického klubu. A v devíti letech se tak taky stalo.

Fotogalerie

Jak se díváte na městské běhy, jako je We Run Prague?
Jsou to fakt jedinečné akce, při nichž není nutné překonávat rekordy a běhat rychle. Jde o to, užít si běh a oslavit ho. Je skvělé, že lákají spoustu lidí, protože věřím, že běh utužuje člověka, dodává mu sebejistotu a dělá ho tak nějak šťastnějším. Děti běhají ve škole, ale tyhle akce dávají příležitost běhat i dospělým a vlastně celým rodinám.

Čemu dáváte přednost vy, běhu městem, nebo přírodou? Maraton se běhá na silnici, proto se ptám.
Ano, maraton se běhá na silnici, ale moje srdce to táhne víc do přírody, protože tam jsem s během začínala. Běh si opravdu užiju v krásném lese nebo na pobřežní stezce. Při běhu mě baví objevovat. Ale úplně nejlepší je poznávat města. V Praze jsem poprvé a jsem ráda, že ji trochu poznám během závodu. Mám to tedy jako mix, obojí má své kouzlo.

Paula Radcliffová

Narodila se v roce 1973 v anglickém Davenhamu, měří 1,73 metru a váží 54 kilogramů. Mezi její největší úspěchy patří například maratonské zlato na mistrovství světa v Helsinkách v roce 2005, zlaté z mistrovství světa v přespolním běhu v letech 1992, 2001 a 2002 a vítězství na evropských šampionátech v letech 1998 a 2003 v téže disciplíně. Od roku 2002 drží rekord v maratonu, uběhla ho za 2:15:25.

Na jaký závod nejraději vzpomínáte?
Ráda vzpomínám na své první vítězství na mistrovství světa v přespolním běhu, protože předtím jsem končívala jen na druhém, třetím, čtvrtém místě. Nedá se říct, že mi ten závod úplně sedl, trať byla plná hlubokého bahna, ale byl to pravděpodobně první závod, kdy jsem věděla, co opravdu dělám a proč. Bylo to, jako bych v hlavě slyšela hlas, který říkal "dělej tohle a tamto", a nakonec jsem vyhrála ve finiši. Všechny jsem předsprintovala, což u mě dříve nebylo zvykem.

Uvízl vám v paměti ještě na jiný závod?
Určitě bych zmínila londýnský maraton v roce 2002 a světový rekord, protože to bylo jedinečné. Podpora od publika byla neskutečná. Vzpomínám si, že jsem jako malá holka tento maraton sledovala, protože v něm závodil i můj otec, a doufala jsem, že toho budu jednou také součástí. A ono se to splnilo. Je to skvělé, splnit si sen.

Používáte někdy běh jako prostředek k úniku z problémů?
Ano, po celou dobu. Běh je nejlepší činnost, během níž se mohu v klidu zamyslet, a nemusí to být jen útěk od problémů. Je to spíš příležitost, jak najít klid a vyrovnanost. Když jsem byla ve škole a měla náročný úkol, obula jsem tenisky a vyrazila si vyčistit hlavu a načerpat inspiraci. I dnes, když musím učinit důležitá rozhodnutí, udělám ta nejlepší právě při běhání.

Máte představu, kolik bot jste za život zničila?
Opravdu spoustu. Když jsem byla v plném tréninku, měnila jsem boty každé tři týdny.

Kolik jste za ty tři týdny naběhala?
Běhávala jsem dvě stě, dvě stě dvacet kilometrů za týden.
 
To je fakt hodně. Zkusil jsem běhávat sto padesát kilometrů týdně, ale tělo to nevydrželo dlouho.
Jasně, ale já to měla jako práci na plný úvazek.

Jak po těžkém tréninku nebo závodech regenerujete?
Je dobré jít si vyklusat a doplnit energetické zásoby. Pravidelně končím trénink pětiminutovým výklusem, potom "leduju" nohy a chodím na masáž. Kromě toho dělám obyčejné věci, přečtu si knížku, zajdu do kina, ale nejvíc si odpočinu, když si hraju s dětmi.

Zkoušela jste někdy ultra závod?
Nikdy. Myslím, že to někdy vyzkouším, ale zatím si nejsem jistá, jestli jsou na to moje nohy připravené. Někdy v budoucnu bych to ale zkusila ráda, uvidíme.

Co si myslíte o ultramaratonských závodech v extrémních podmínkách? Je to podle vás bláznovství?
Vůbec ne, myslím, že je to úžasné. Je to úplně jiný druh běhání. Na ultramaraton musíte být mnohem zkušenější, vaše tělo a mysl musí být mnohem odolnější. Účastníky takových závodů nesmírně obdivuji.

Znáte nějaké české atlety?
Na prvním místě je Barbora Špotáková, ale tou hlavní je Andrea Šuldesová (bývalá úspěšná česká reprezentantka v běhu na 1 500 metrů – pozn. Rungo.cz), protože s ní jsem závodila. A v neposlední řadě také Zuzana Hejnová, ta se ohromně zlepšila, její technika je lepší a lepší. Je to neskutečný talent.

A co Emil Zátopek?
On je jednou z mých největších inspirací, příběh o tom, jak trénoval ve vojenských botách, znají všichni. Když jsem běžela na svých prvních závodech, ale vlastně to platí dodnes, lidé říkali, že kývám hlavou a hledím hodně zpříma stejně jako on. Byla to zajímavá osobnost a velký dříč. Znamenal pro mě víc než třeba Abebe Bikila.

Byla pecka být u toho

"Tahle že dává maraton za dvě a čtvrt hodiny?" blesklo mi hlavou, když jsem uviděl běžkyni drobné postavy poprvé. Samozřejmě, byly to víc než hloupé předsudky, jak se ukázalo po rozhovoru, když jsem měl tu čest být ve skupince, která Paulu Radcliffovou při We Run Prague doprovázela.

Hned od prvních metrů bylo jasné, že její soutěživost vítězí nad jejím plánem držet se tempa kolem 4:30 na kilák. Začátek pojala opravdu svižně. Stále však musela brzdit, protože jí bránili v rozletu pomalejší běžci. Pro nás jako doprovod to však bylo boží požehnání. Když jsem ale viděl, že už s tím opravdu zápasí, pasoval jsem se do role rozrážeče. 

Zážitek. Účastníci We Run Prague si mohli zaběžet ve vláčku s hvězdou maratonu a přespolního běhu Paulou Radcliffovou.

Za tunelem pod Vyšehradem už byla situace mnohem lepší. Paula se ke mně naklonila a zeptala se: "Jak se řekne good luck česky? Hodně štěstí! O.K. A come on? Pojď, makej. Hm hm.“ Párkrát to na trati vystřelila, ale bylo vidět, jak se s tím pere.

My ostatní se začali prát s jejím vražedným tempem, ubíjel mě už jen samotný pohled na její styl. Taková lehkost! Krok byl ukázkově dlouhý a těžiště stále přesně tam, kde má být.

Na Václavském náměstí čekal Paulu krátký rozhovor s moderátorem akce a poté skupinka fanoušků v britských barvách, která spustila obrovský aplaus, jen co se Paula ocitla na dohled. 

Zpáteční cestu do Žlutých lázní mám už trochu v mlze. Jisté je, že u Mánesa se vláček Paula proměnil v rychlovlak TGV a na něj jsem ten den jízdenku neměl. Její tempo 3:45 bylo opravdu nad moje síly. Doběhl jsem do cíle asi minutu po šampionce.

Autor:
  • Nejčtenější

Angelica: Mám ráda svoje prsa, i když ve 12 letech nebylo lehké se s nimi sžít

Burleska je vlastně teatrální striptýz, svlékání z krásných korzetových kostýmů. „Používáme spoustu peří, kostýmy jsou...

Staňte se vílou i bez diet. Devět rad, jak shodit kila a moc toho neměnit

Premium Chcete pro sebe v novém roce něco udělat? Zapomeňte na razantní diety, které nám odložená kila nakonec vždycky vrátí i...

Partnera se bojím já i děti, ale chyba je ve mně, myslí si vyměněná manželka

Tolik slz nepřinesl snad žádný jiný díl v dlouhé historii Výměny manželek. Na jedné straně se řešilo psychické týrání...

Ryby a Kozorozi se zamilují, Raky čeká kariéra. Jak bude pod vládou Vodnáře?

Premium Všechno stagnující a strnulé Vodnáře rozčiluje a má chuť prosadit pokrok. Takže je zřejmé, že vstupujeme-li do období...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Žena se fotí zaseklá na různých místech, lidé jí za to platí

Pětadvacetiletá Danielle Birchová z Velké Británie váží dvě stě dvacet dva kilogramů a nehodlá zhubnout ani deko. Díky...

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

  • Další z rubriky

Co víte o zraku? Vyzkoušejte v kvízu a vyhrajte luxusní brýle

Soutěž Zrak je jedním z nejdůležitějších smyslů, který bychom si měli hýčkat. I proto jsme se během ledna snažili v tématu...

Příznaky jsem neměl, rakovinu prostaty u mě odhalil test z krve, říká Jan

Třiapadesátiletý Jan z Prahy si od lékařů vyslechl diagnózu rakoviny prostaty před třemi lety. Neměl žádné potíže,...

Prokletí české zimy: týdny bez slunce. Jak zahnat splín z nedostatku světla

Premium Na pošmourné týdny a měsíce se zamračeným nebem většina z nás není stavěna. Nejradši bychom celou zimu prospali, jenže...

Profesor Štulík: Některým pacientům by lékař neměl říkat pravdu na rovinu

Premium Patří k elitě české medicíny a je špičkovým odborníkem v oboru páteřní chirurgie u nás. Jan Štulík před dvaceti lety...

Víme, co se děje: Novinky v asistované reprodukci od ledna 2022
Víme, co se děje: Novinky v asistované reprodukci od ledna 2022

Od letošního roku platí nová pravidla ohledně asistované reprodukce. Prodlužuje se doba, kdy žena může podstoupit umělé oplodnění hrazené...

Mysleli, že mám miliony. A já žila na ubytovně, vzpomíná Nicol Lenertová

Premium Na biologického otce si Nicol Lenertová už nevzpomíná, jen říká, že byl pro ni i její mámu nebezpečný. Během dětství...

Survivor: Nahota i pomlouvání Pazderkové za jejími zády, že je labilní

Po odstoupení zpěváka Vojtěcha Drahokoupila kvůli psychickým potížím ze show Survivor se diváci dočkali i prvních...

Angelica: Mám ráda svoje prsa, i když ve 12 letech nebylo lehké se s nimi sžít

Burleska je vlastně teatrální striptýz, svlékání z krásných korzetových kostýmů. „Používáme spoustu peří, kostýmy jsou...

Do Česka poprvé připlula loď naložená uhlím z Austrálie. Má pomoci Ostravsku

Do Děčína v sobotu ráno poprvé připlula po Labi loď naložená černým uhlím z Austrálie, informovala Česká televize a...

Devadesátky: Hlavně nehraj jako já, řekl Vetchý Bartošovi o společné postavě

Postavu Tomáše Kozáka v Případech 1. oddělení hraje Ondřej Vetchý. V mladší verzi policisty v Devadesátkách se proměnil...