Trpí jí u nás odhadem 20 až 50 tisíc lidí, přesné evidence však stále neexistují. Nejvíce se tato nemoc týká starších lidí, ale není to úplně pravidlem. „Převážnou část našich pojištěnců trpících Parkinsonovou chorobou tvoří lidé nad 55 let, jsou mezi nimi ale i mladší ročníky,“ dokládá Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra. A říká věc, která je velice důležitá. Ačkoli se totiž o Parkinsonově chorobě mluví často, lidé o ní vlastně moc nevědí. Možná proto, že ani nechtějí.
Není příjemné jí sám trpět ani vidět, jak ohýbá záda vašim blízkým. Ale kdyby lidé nestrkali hlavu do písku, mohli by si všimnout některých příznaků včas a projevy tohoto nepříjemného stavu alespoň zpomalit a zmírnit. První náznaky, které varují před možným problémem, se totiž často objeví ještě před čtyřicítkou. Proto je škoda, že mnoho pacientů přichází k lékaři pozdě. Čeho si tedy všímat?
Ztráta čichu i problémy se spánkem
V souvislosti s Parkinsonovou chorobou se mnohým vybaví charakteristický třes končetin. Ten se ovšem dostavuje až v pozdější fázi nemoci, kdy už je těžké s ní něco dělat. Navíc je pouze jedním z řady nejrůznějších příznaků, s nimiž se nemocní potýkají a které často s pohybem nesouvisí.
Patří mezi ně například zpomalenost, poruchy řeči nebo spánku, problémy s polykáním či svalová ztuhlost. Právě nemotorické projevy se přitom mohou objevovat o mnoho let dříve.
Parkinsonova choroba dostala jméno podle lékaře Jamese Parkinsona (1755–1824), který ji poprvé popsal v roce 1817. Tehdy jí tento anglický odborník říkal třaslavá obrna. Jméno po něm zdědila až o 60 let později. Parkinson se nejprve věnoval politice, medicína ho zlákala až později. Jeho největším zájmem bylo zlepšit všeobecné zdraví člověka a postarat se o to, aby měl kde hledat pomoc. Přímo heroicky se pral o zákonnou ochranu mentálně postižených lidí. Nemoc, jíž dal jméno, zkoumal podrobně na svých třech pacientech a dalších třech lidech, které jen potkával na ulici. |
V souvislosti s koronavirovou pandemií se například hodně mluví o nepříjemném příznaku covidu-19, jímž je ztráta čichu. „Bylo to to nejhorší, co se mi stalo – společně se ztrátou chuti. Nemoci nic cítit a vychutnat mě trápilo vážně skoro nejvíc. Navíc trvalo dlouho, než se vše vrátilo do původního stavu,“ říká například Jiří (46), který má covid za sebou. Věděli jste však, že právě se ztrátou čichu se musí vyrovnat i pacienti s parkinsonem? U 90 % postižených je to dokonce jeden z nejranějších symptomů.
Dalšími prvotními příznaky, jimž většina nevěnuje pozornost, bývají únava, křeče, zpomalená chůze, pocit tuhosti a těžkých končetin a také zvýšená tvorba slin, slz a potu. V tu chvíli se lidé často vymlouvají na únavu, stres anebo jiné choroby.
K lékaři pak mnohé dovede až narušená motorika, jež začne ztěžovat běžné každodenní činnosti jako zapínání knoflíků či odemykání dveří. Jenže to už se dá zasáhnout mnohem méně. Včasně zahájená léčba je přitom pro zkvalitnění dalšího života, kdy nemoc postupuje, klíčová.
Moderní metody umí alespoň ulevit
Dodnes není známo, co přesně Parkinsonovu chorobu způsobuje. Proto se lékaři zaměřují hlavně na zmírňování příznaků, nejčastěji kombinací speciálních léků a terapií (například fyzioterapie, ergoterapie či logopedie). Jednou z nejmodernějších metod je tzv. hluboká mozková stimulace, což je neurochirurgický zákrok spočívající v zavedení elektrod do mozku jedince.
V pokročilém stadiu nemoci je pak možné léky podávat přímo do tenkého střeva speciální pumpou, jež jejich množství přesně nadávkuje. Není to nic pěkného ani příjemného. Ale aspoň trochu to zabírá.
11. dubna 2021 |
