Stačí vyjít jen kousíček do lesa za budějovické sídliště Máj, a je téměř jisté, že dřív nebo později narazíte na klíště. Možná infikované. Jižní Čechy jsou jejich ráj. V budějovickém Biologickém ústavu Akademie věd pracuje v laboratořích parazitolog RNDr. Radek Šíma (42), Ph.D., jeden z největších odborníků na klíšťata v Česku.
Nedávno jsme se v hospodě dohadovali, k čemu jsou vlastně klíšťata v ekosystému dobrá. Například v potravinovém řetězci nikoho nezajímají, vyzobávají je maximálně slepice, které sežerou všechno. K čemu tedy na světě klíšťata jsou? To je zajímavá otázka. Člověk se vždy snaží u všech zvířat říct, k čemu je to dané zvíře užitečné. Jenže v přírodě to takhle nechodí. Ona to neřeší. Klíště jen využilo příležitost. Ten původní roztoč, předchůdce klíštěte, to bylo zvíře, které spíše žralo nějaké mršiny a bylo takový predátor. Ale pak během evoluce zjistilo, že existuje příležitost na někom sát krev. Že je to neobsazené pole. Takže klíště není k ničemu užitečné. Neslouží nikomu ani jako potrava. Ptáci ho můžou vyzobnout, ale nedělají to nikterak cíleně.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
