Panická ataka, tedy nával silné úzkosti, přichází nečekaně. Může vás přepadnout v tramvaji, na procházce i doma v klidu. Srdce se prudce rozbuší, dech zrychlí, tělo se rozklepe a dostaví se strach o život.
Právě proto, že projevy paniky připomínají infarkt, je lidé často zaměňují. Ve skutečnosti jde o náhlé spuštění vnitřního poplachu, i když nebezpečí nehrozí. Mozek vyhodnotí situaci jako krizovou, aktivuje stresové hormony a celý organismus se přepne do pohotovosti.
Zblázním se, udusím se, umřu! Dětí s panickými poruchami přibývá |
Člověk pak neví, co se s ním děje, a jen těžko si v tu chvíli uvědomí, že není v reálném nebezpečí.
Strach ze strachu
Návaly úzkosti trpí až třetina dospělých Čechů. Aspoň jednou za život zažil panickou ataku každý desátý člověk. Někdy jde o ojedinělou epizodu, jindy o začátek dlouhodobějších potíží.
Opakované ataky mohou vést k rozvoji panické poruchy, kdy se lidé začnou bát dalších záchvatů natolik, že se raději vyhýbají určitým situacím.
Někdo se bojí cestovat MHD, jiný nechce zůstávat sám doma. Strach ze strachu pak někdy bývá horší než samotný záchvat. Přesnou příčinu často nejde rozklíčovat.
Roli hraje genetika, dlouhodobý stres, náročné životní události nebo citlivější nervový systém. Ohroženější jsou lidé s traumatickými zkušenostmi, ale i ti, kteří se snaží všechno zvládat bez pomoci. Panika se tak může objevit i u jinak silných osobností a často právě tehdy, když tělo už dlouho ignorovalo varovné signály.
Mozek v nebezpečí
Ve chvíli, kdy panika udeří, logika selhává. Slova jako „uklidni se“ nebo „to nic není“ jsou zbytečná, protože mozek je zcela zahlcen signály nebezpečí. Člověk v panice potřebuje hlavně vědět, že není sám. Pomáhá klidný hlas, fyzická blízkost a jednoduché vedení, třeba připomenout, že se má pomalu nadechovat a vydechovat.
Úzkost se dá včas rozpoznat. Varovat vás může těchto pět příznaků |
Pokud vás panika přepadne o samotě, zkuste si nahlas říct: „Už jsem to zažil/a, odezní to.“ Nikdy ale není od věci zavolat záchrannou službu, ta vás případně může i navést ke správnému řešení a zklidnění se. Rozhodně se nesnažte vždy zvládnout vše sami! Když se záchvaty vracejí, je důležité navštívit praktického lékaře nebo psychiatra.
Metody pomoci jako psychoterapie, relaxační techniky, dechová cvičení i vhodná medikace umí úzkost výrazně zmírnit.
První pomoc při návalu úzkostiZkuste se uzemnit: Soustřeďte se na okolí, popište si v duchu pět věcí, které vidíte, slyšíte nebo cítíte. Zpomalte dech: Nadechujte se nosem, pomalu počítejte do čtyř, pak stejně dlouhý výdech ústy. Dýchejte do pytlíku: Pomáhá vyrovnat hladinu oxidu uhličitého a zmírnit závrať i pocit na omdlení. Připomeňte si realitu: „Není to nebezpečné, za chvíli to přejde.“ Nesnažte se to zastavit silou: Nechte vlnu projít, ale zůstaňte v klidu a v bezpečí. Pomůže, když o tom někomu řeknete. |
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
