V poslední době se o panické atace mluví stále častěji, například také v souvislosti s celebritami. Panická porucha trápí například zpěváka Vojtěcha Drahokoupila, zpěvačku Debbi či zpěvačku Ivu Frühlingovou.
Mezi její nejčastější projevy patří silné bušení srdce, pocení, tlak na hrudi, potíže s dýcháním, třes, sucho v ústech, nevolnost, strach o život a obavy, že se člověk „zblázní“.
Úzkost jako civilizační nemoc. Pět kroků, jak si můžeme pomoct sami |
„Velmi často postižený vyhledá lékařskou pomoc, protože si myslí, že jde o fyzické onemocnění – infarkt nebo jiné závažné stavy,“ popsala panickou ataku lékařka a psychoterapeutka Tereza Hodycová.
Pokud lékař vyloučí biologickou příčinu a příznaky splňují stanovená kritéria, zpravidla jde právě o panickou ataku. A i když úzkostný stav ani panika nemohou v danou chvíli poškodit tělesné ani psychické zdraví, jde podle odborníků o velmi nepříjemnou iluzi.
Zkušenost s ní má přitom v průběhu života každý čtvrtý dospělý. Tři až čtyři procenta dospělých se s ní potýkají po celý život. „Tato diagnóza byla a je častá. Většinou se s ní ale nikdo moc ‚nechlubí‘,“ podotkl psychiatr z Hradce Králové Petr Kopista.
Podle odborníků se navíc množství úzkostných poruch, pod které spadá i panická porucha, oproti době před pandemií zdvojnásobilo. „V covidové době pozoruji v mé praxi výrazný nárůst pacientů s panickými atakami a celkově s úzkostmi jako takovými,“ potvrdila Hodycová.
Kdo by se nevyplašil
Většinou panická ataka odezní během několika minut, v ojedinělých případech však může trvat i déle. „Tyto stavy vás mohou trápit několik dní, zrovna tak i několik let,“ doplnil Kopista.
Panická porucha je úzkostná porucha, kterou charakterizují opakované záchvaty intenzivního strachu a vnitřní nepohody, takzvané panické ataky. Mezi příznaky panické ataky patří zrychlený puls, pocení, třes, sucho v ústech, nevolnost, bušení srdce a tlak na hrudi. |
Většinou panická ataka nemívá žádný konkrétní spouštěč. „Spíš jde o celkové psychické přetížení, kde pak již malý stresor může spustit ataku,“ rozvedla Hodycová.
Podle Kopisty lze jako spouštěč označit impulzy, které člověk vnímá jako spouštěče jeho záchvatu – tělesné příznaky, myšlenky, situace. „Kdo by se nevyplašil, když mu třeba začne silně bušit srdce či se mu najednou špatně dýchá,“ doplnil.
Není třeba dělat nic
Pokud člověk panickou ataku zažije, je podle Hodycové potřeba, aby ho lékař velmi podrobně seznámil s principem jejího vzniku. „Většina tělesných příznaků vzniká následkem změny dechového rytmu, člověk většinou dýchá zrychleně a dochází k hyperventilaci, a tím ke změně vnitřního prostředí – dochází k takzvané metabolické alkalóze (stav, ke kterému dochází, když je krev příliš zásaditá – pozn. red.),“ popsala.
Proto je podle ní zásadní, aby pacient uměl poznat nástup ataky a zpomalil dýchání, naučil se dechovou techniku, případně nějaký další typ svalového kompenzačního cvičení. Dobře podle ní většinou funguje takzvaná progresivní relaxace, kdy dotyčný střídavě zatíná a uvolňuje jednotlivé svalové skupiny.
Vitamíny, které vám pomohou v boji proti úzkosti |
„V podstatě není potřeba udělat nic, protože ten stav, jak přišel, tak i sám odezní,“ popsal Kopista.
Podle něj aktivní „snaha“ paradoxně zpomaluje odeznívání příznaků. „Čím víc se toho obáváte, čím víc se snažíte, aby to urychleně odešlo, tím víc si to celkově komplikujete,“ dodal.
Léky i změna životního stylu
Léčba probíhá pomocí léků, psychoterapie či kombinací obojího. „Praktický lékař či psychiatr může nasadit antidepresiva v kombinaci s anxiolytiky (léky odstraňující úzkost – pozn. red.). Psychoterapií je celá řada. Co jiný terapeutický směr, to jiný náhled na tento problém, jeho podstatu, vznik a řešení,“ podotkl Kopista.
Pomoct může i celková změna životního stylu – snížit míru stresu, mít dostatek spánku a obecně kvalitní životosprávu.
