Toto onemocnění poprvé definoval lékař Steven Bratman v roce 1997. Paradoxní přitom je, že název ortorexie původně označoval zásady zdravého životního stylu podobně jako v dnešní době raw nebo paleo. Zastánci ortorexie však tento směr vzali po svém a z pravidel pro správné stravování udělali patologickou posedlost zdravou výživou.
Lidé s touto poruchou většinu svého volného času zasvětí řešení otázek výživy. Pokud ale selžou a nemají nad svým jídlem plnou kontrolu, začínají trpět výčitkami a depresí. Podle lékařky Miroslavy Navrátilové z Poradny pro poruchy metabolismu a výživy Fakultní nemocnice v Brně je ortorexie také spojena s neschopností tolerovat jiné názory.
„Pokud se člověk rozhodne pro zdravý jídelníček, může to být v pořádku, avšak až do okamžiku, než k němu začne nabádat i své okolí. Patologie začíná v situaci, kdy budu jiné osoby odsuzovat za jejich životní styl a nutit je, ať dodržují ten můj. Lidé trpící ortorexií také velmi často zakládají různá společenství na internetu, kde bojují proti jiným výživovým směrům,“ popisuje doktorka Navrátilová chování člověka s touto výživou poruchou.
Kdo je viníkem?
Ortorexie přitom patří do obdobné množiny spolu s anorexií a bigorexií, jejíž oběti zaměňují jídlo za výživové doplňky a v kombinaci s nadměrným cvičením se snaží nabrat co nejvíce svalové hmoty. Všechna tato onemocnění spojená s výživou mají stejného jmenovatele.
„Dnes se zdravou výživou zabývají úplně všichni. Stačí zapátrat na internetu a hned objevíme spoustu zaručených rad, jak zhubnout a být zdraví. Někdo tvrdí, že bychom neměli jíst tuky, jiný je proti cukrům a další říká, že škodí maso. To ale ve výsledku znamená, že bychom neměli jíst vůbec nic. Já to nazývám stravovací terorismus,“ říká doktorka Navrátilová o současné době nejrůznějších výživových trendů.
Jednou z nejohroženějších skupin ortorexie jsou stejně jako u jiných výživových poruch mladí lidé. Ty žene touha po postavě, kterou znají z obálek časopisů, a velmi často si neuvědomují, že jejich přehnané úsilí o zdravou stravu přerostlo už dávno v něco úplně jiného. Doktorka Navrátilová však připomíná, že v ohroženi nejsou jen mladí lidé. „Ortorexie se týká všeobecně spíše osob s vyšším socioekonomickým statusem. Ti totiž mají velký zájem o své zdraví a jsou ochotní vyhledávat si spoustu informací na internetu. Právě tady mohou ale narazit na řadu neověřených rad, které mají pak zásadní negativní dopad,“ vysvětluje.
Pomůže výživový odborník, lékař ale i psycholog
A jak se k léčbě dopracuje člověk, který je přesvědčen, že dělá maximum pro své zdraví a nepřipouští si žádné pochybení? Je pravdou, že tyto osoby nenavštěvují lékaře z obav, že trpí ortorexií. Přivádí je k němu jiné zdravotní problémy.
„Zajímavé je, že pokud jde o výživová doporučení, většina lidí věří samozvaným výživovým poradcům, ale na lékaře se obrátí málokdo. Pacienti nás tak vyhledávají až ve chvíli, kdy mají zdravotní potíže, které si se svým nevhodným životním stylem samozřejmě nespojují,“ popisuje své zkušenosti Miroslava Navrátilová. Ve většině případů je tedy při léčbě této poruchy nutný zásah nejen výživového odborníka ale i psychologa.
