"Pořádně si umyjte ruce dezinfekcí a hlavně na nic nesahejte," varuje mě zdravotní sestra, zatímco vcházíme na jeden z operačních sálů Nemocnice Na Homolce. Je devět hodin ráno a místnost o velikosti panelákového obývacího pokoje, je plná lidí.
Všichni jsou oblečeni v modrých uniformách a přes ústa mají roušky. Stejně jako my. Sálu vévodí operační stůl, na němž leží čtyřicetiletá žena z Mladé Boleslavi. Její životní funkce kontrolují přístroje, jejichž obrazovky svítí lékařům nad hlavami.
Za pár minut na ni čeká operace srdce. Patří mezi několik desítek dospělých, u nichž lékaři každoročně odhalí vrozenou srdeční vadu. "Stěžovala si na bušení srdce a při vyšetření se ukázalo, že trpí jednou z nejčastěji odhalených vad, defektem mezisíňové přepážky," vysvětluje primář kardiochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce a přednosta zdejšího Kardiocentra Štěpán Černý.
Kardiocentrum se už čtyři roky stará o dospělé pacienty s vrozenou srdeční vadou. "Přijde se na to buď náhodou - například u žen v těhotenství - nebo se u nich začnou projevovat různé obtíže, jako je například bušení srdce, nevolnosti, problémy s dýcháním a podobně," popisuje Černý.
V poradně, která je součástí Kardiocentra, je už nyní registrováno více než 2 300 pacientů a každý rok jich zhruba 120 až 130 nových přibude. "Vrozené srdeční vady se nedají léčit léky a jediné, co může pacientům pomoci, je zpravidla operace," vysvětluje primář Černý.
Robot operuje, zatímco lékař sedí jinde
To je i případ pacientky ležící na sále. Během následujících zhruba dvou hodin jí lékaři udělají na pravé straně hrudníku čtyři jedno, až dvoucentimetrové otvory, jimiž protáhnou kameru a chirurgické nástroje upevněné na ramenech robotického systému. Během operace uzavřou otvor v mezisíňové přepážce tak, aby se mezi levou a pravou síní nemohla mísit krev a zatěžovat tak pravou stranu srdce, která kvůli zátěži nemohla správně fungovat.
"Všechno v pořádku?" optá se primář anesteziologa, a když dostane kladnou odpověď, začíná po několikahodinových přípravách operovat. Nejprve skalpelem nařízne kůži a svaly na pravé straně hrudníku, aby do otvorů mohl později zasunout nástroje upevněné na ramenech robota.
Když je vše hotovo a na obrazovce svítí jasný obraz tepajícího srdce, usedne primář k ovládání a jemnými pohyby řídí na dálku nástroje umístěné v těle pacientky. V sále tlumeně zní rádio a hlasy lékařů a sester. Na monitoru je vidět, jak kleštičky uchopují jemnou prokrvenou blánu na srdci a druhý nástroj podobný malému nožíku ji nařezává.
"Operace prováděné roboticky trvají sice déle, ale přinášejí pacientovi řadu výhod," vysvětluje primář. Zatímco dříve operovali lékaři srdce tak, že museli rozříznout hrudník a hrudní kost, po čemž zůstala pacientům asi dvaceticentimetrová jizva, po operacích prováděných robotem zůstane na pravé straně hrudníku jen pár jizviček ne delších než 2 centimetry. "To je velká výhoda zejména u žen," upozorňuje Černý. Navíc díky tomu, že hrudní kost zůstane neporušená, trvá i hojení mnohem kratší dobu.
"Robotickým systémem se však dají zatím operovat jen některé typy vad," dodává Černý s tím, že na Homolce už takto provedli 16 operací tohoto typu vady.
