Podle odhadů trpí některou formou alergie 30–40 % populace a jejich výskyt dál roste. Nejčastěji jde o alergie na pyly, roztoče, zvířecí srst nebo potraviny.
Proč přibývá alergiků
Nárůst alergií potvrzují odborníci napříč světem a příčin je hned několik, které se navzájem kombinují. Klíčovou roli hraje podle alergologa Tomáše Slisze tzv. hygienická hypotéza: imunitní systém v dětství není dostatečně trénován kontaktem s mikroorganismy – méně sourozenců, méně infekcí, více sterilního prostředí. Výsledkem je imunita, která má tendenci reagovat přehnaně, tedy alergicky.
Odpovědi lékaře si můžete přečíst zde |
Dalším faktorem je změna mikrobiomu. Antibiotika, strava s nízkým obsahem vlákniny a menší kontakt s přírodou mění složení střevní i kožní mikroflóry, což vede k horší regulaci imunitní odpovědi. Přidejme k tomu znečištění ovzduší – prachové částice a emise poškozují sliznice a zvyšují jejich propustnost pro alergeny.
Klimatické změny prodlužují pylovou sezonu, zvyšují koncentrace pylu a přispívají k šíření invazivních rostlin, jako je například ambrozie. A v neposlední řadě: část zdánlivého nárůstu je dána lepší diagnostikou – dnes alergie prostě více hledáme a lépe je zachytíme.
Domácí alergeny: problém, který nevidíme
Venkovní znečištění snadno vnímáme – smog vidíme, pylovou sezonu cítíme. Vnitřní prostředí domácnosti ale často podceňujeme, přestože v něm trávíme většinu dne. Prach, roztoči, plísně a zvířecí alergeny se hromadí v kobercích, čalounění, matracích i ve vzduchu.
„Životní styl alergie ovlivňuje velmi významně, kvalita vnitřního prostředí také. Většinu času trávíme v interiéru, a právě tam dochází k dlouhodobému kontaktu s alergeny,“ vysvětluje lékař Tomáš Slisz.
Právě domácnosti s alergiky by tento problém měly řešit. Používat čističky vzduchu a pečlivě vybírat i způsob úklidu.
Pět jednoduchých kroků, které mohou zmírnit alergii |
Vysávání, větrání i vlhkost
Při úklidu záleží nejen na pravidelnosti, ale především na technice a použitém vybavení. „Nevhodné vysávání může totiž alergeny spíše vířit, zatímco kvalitní filtrace je dokáže účinně zachytávat a centrální vysavače zcela odvádět,“ uvádí alergolog.
Klíčem ke zdravějšímu ovzduší v domácnosti je také správná cirkulace vzduchu. Odborníci doporučují krátké, ale intenzivní větrání – ideálně průvan po dobu 5–10 minut několikrát denně. Dlouhodobě vyklopená okna naopak zvyšují vlhkost a podporují množení roztočů a plísní.
„Vlhkost vzduchu hraje významnou, ale komplexní roli. Vyšší vlhkost podporuje množení roztočů a růst plísní, zatímco příliš suchý vzduch, typický pro zimní vytápění, vysušuje sliznice a zvyšuje jejich citlivost na alergeny. Právě kombinace suchého vzduchu, menšího větrání a hromadění alergenů vysvětluje zhoršení obtíží v zimě a na podzim u některých alergiků,“ upozorňuje lékař Slisz.
Optimální vlhkost vzduchu by se měla pohybovat mezi 40–50 %. Důležité je také pravidelně prát ložní prádlo na minimálně 60 °C a používat protiroztočové ochranné potahy na matrace a polštáře. Velkou roli hraje i omezení textilií, které zachytávají prach – těžké závěsy, koberce s vysokým vlasem nebo přehozy. Kombinace těchto opatření pomáhá prostředí, kde se alergeny nejen odstraňují, ale především méně hromadí.
Když vám jídlo nesedne. Jak poznat potravinovou intoleranci a alergii |
Co s alergiemi dělat? Základ je diagnostika
Alergii nelze vyléčit přes noc, ale lze ji dobře zvládat – a prvním krokem je vždy správná diagnóza. Nejčastěji se testují inhalační alergeny (pyl, zvířata, prach a roztoči, plísně), potravinové alergie, lékové alergie, kontaktní přecitlivělost na kovy nebo reakce po bodnutí hmyzem.
Na základě zjištěných alergenů pak alergolog sestaví individuální plán – ať už jde o farmakologickou léčbu, úpravu domácího prostředí nebo v některých případech specifickou imunoterapii, která může alergii dlouhodobě zmírnit.
Jisté je jedno: čím dříve se alergie zachytí a správně pojmenuje, tím snazší je s ní žít. A v době, kdy trávíme stále více času doma, závisí kvalita našeho zdraví i na tom, jak vypadá vzduch, který dýcháme každý den.
O lékařiMUDr. Tomáš Slisz, lékař, absolvent 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Motole, s atestací (specializací) v oboru alergologie a klinické imunologii. Věnuje se diagnostice a léčbě alergických onemocnění, astmatu a poruch imunity. V posledních letech se odborně zaměřuje také na reprodukční imunologii. Je autorem odborných publikací a aktivně se podílí na výzkumné a vzdělávací činnosti. Ve své praxi klade důraz na individuální, evidence-based přístup k pacientovi. |
