U malých dětí je nejčastějším problémem tupozrakost, při které dochází ke ztrátě prostorového vidění, člověk často vidí jakoby přes matné sklo, prakticky se stává jednookým. Pokud tuto vadu podceníte, může skončit celoživotním poškozením zraku a v některých případech dokonce i slepotou.
Proto je důležité dítě nechat vyšetřit u odborného lékaře ještě před zahájením školní docházky, kdy má největší šanci na úplné vyléčení (více jsme psali zde).
„S léčbou tupozrakosti pomocí cvičení očí je třeba začít velmi brzy, ideálně mezi třetím a pátým rokem věku dítěte, kdy je šance na úplné vyléčení velmi vysoká,“ vysvětluje lékařka Eva Jerhotová z Dětského očního centra Kukátko.
Když školák nevidí na tabuli
Kolem desátého roku života dochází u dětí poměrně často k rozvoji krátkozrakosti. Děti v tomto věku mohou rychle vyrůst a zrak se jim může zhoršit.
Jak vidí lidé s oční vadou |
„Dcera mezi desátým a jedenáctým rokem vyrostla skoro o deset centimetrů a přestala vidět na tabuli. Lékař nakonec zjistil, že se jí zrak zhoršil o dvě dioptrie. Upozornil nás, že je to normální, že se to zarazí, až přestane růst,“ vypráví svou zkušenost osmatřicetiletá Jana z Prahy.
Řešením v tomto věku mohou být brýle, ale i kontaktní čočky, které ocení hlavně malí sportovci.
„Čočky mohou teoreticky nosit i kojenci, ale jde spíše o výjimečné případy. U dětí předškolního věku bývají většinou indikovány ze zdravotních důvodů, například když kontaktní čočka nahrazuje chybějící čočku v oku. Stanovit věk, odkdy je vhodné korigovat krátkozrakost u dětí tímto způsobem, je hodně individuální. Rodiče by se měli orientovat podle toho, jak je jejich potomek schopen zvládat povinnosti související s péčí o čočky. Některé děti jsou připravené již třeba v šesti letech, jiné s tím mohou mít problém i v deseti,“ vysvětluje Daniel Szarvas, optometrista společnosti VašeČočky.cz.
Oproti tomu laserový zákrok se u dětí provádí jen výjimečně, a to v případě, že je mezi levým a pravým okem velký dioptrický rozdíl. „Dětské oko se stále vyvíjí a k laserovému zákroku je potřeba, aby oční vada byla stabilizována alespoň rok, ideálně dva roky. Děti si tak musí počkat minimálně do 18 let,“ vysvětluje lékařka Ivana Macejová z centra laserové chirurgie oka Oftum.
Lékaři přišli i s receptem, jak rozvoj krátkozrakosti u dětí zmírnit. Děti by měly pobývat denně tři hodiny na čerstvém vzduchu, respektive denním světle.
Ve dvaceti můžete podstoupit operaci
Většina dvacátníků studuje, sportuje, cestuje a krátkozrakost vnímá jako něco, co je obtěžuje.
Deset potravin pro dobrý zrak |
„V tomto věku už mladý člověk laserový zákrok podstoupit může, pokud má stabilizovanou oční vadu. Ačkoliv průměrný věk zákroku se u nás pohybuje teprve kolem třicítky,“ uvádí lékařka Ivana Macejová.
Operaci by mělo předcházet důkladné oční vyšetření a lékař pak zvolí ten nejvhodnější laser.
Na druhou stranu, studenti rádi experimentují, takže velkým hitem v tomto věku jsou i barevné kontaktní čočky. Podle Daniela Szarvase si je pořizují nejčastěji ženy mezi 20 a 30 lety a obvykle sahají po tónujících čočkách, které zvýrazňují přirozený odstín vlastní barvy očí.
Třicátníky trápí syndrom suchého oka
Lidé kolem třiceti let mají již stabilizovanou oční vadu a více finančních prostředků. Právě proto nejčastěji chodí na laserové zákroky. „Podle našich statistik je klientům průměrně 28 až 30 let, častěji to bývají ženy a průměrný počet dioptrií je minus tři,“ uvádí lékařka Ivana Macejová.
Mnoho lidí však operaci z různých důvodů podstoupit nechce, případně nemůže, například těhotné a kojící ženy, a dál nosí brýle a kontaktní čočky.
Ve třiceti se také často začíná objevovat syndrom suchého oka. Oko již začíná stárnout, lidé často sledují celé dny monitor počítače a klimatizace v kanceláři nebo v autě oči také vysušuje. Řešením je používání vhodných očních kapek.
Vetchozrakost přichází po čtyřicítce
Po čtyřicítce dochází u většiny lidí ke zhoršování zraku na čtení, takzvané vetchozrakosti. Nevýhodou je, že vetchozrakost nelze odstranit laserem, lze ji ale poměrně dobře řešit bifokálními nebo multifokálními kontaktními čočkami.
„Ty korigují zároveň krátkozrakost i dalekozrakost, případně vetchozrakost,“ dodává optometrista Szarvas.
Po čtyřicátých narozeninách se také zvyšuje riziko, že onemocníte zeleným zákalem. Měli byste si proto dát změřit u očního lékaře nitrooční tlak. Pokud se nemoc zachytí a léčí včas, nejde o nic dramatického, obvykle stačí používat oční kapky. K operaci nebo léčbě laserem se přistupuje až ve chvíli, kdy oční kapky dostatečně nefungují.
8. července 2011 |
Když je vám padesát, pozor na makulární degeneraci očí
Většina lidí v tomto věku již potřebuje brýle na čtení. Pokud vás kromě vetchozrakosti navíc trápí i krátkozrakost, máte na výběr z několika možností: můžete používat brýle s multifokálními skly, multifokální kontaktní čočky nebo si do očí nechat implantovat umělé nitrooční multifokální čočky.
Po padesátce se také může vyskytnout makulární degenerace očí. „Toto onemocnění postihuje centrální část sítnice a častěji jím onemocní ženy. Ze začátku se projevuje poměrně nenápadně, například horším viděním za tmy či šera nebo horším rozeznáváním barev,“ vysvětluje oční lékařka z kliniky Oftum.
Důležité je nezanedbávat pravidelné prohlídky u očního lékaře a zároveň dodržovat zdravý životní styl.
Šedý zákal trápí šedesátníky
Po šedesátce prudce roste riziko vzniku šedého zákalu. „Šedý zákal se projevuje zakalením oční čočky. Vidění je zamlžené a neostré, může se objevit i zvýšená citlivost na světlo. Jedinou účinnou léčbou je operace,“ konstatuje lékařka Ivana Macejová.
Během zákroku je oční čočka z oka odstraněna a nahrazena umělou nitrooční čočkou, případně multifokální čočkou. Šedým zákalem jsou více ohroženi lidé s cukrovkou, ženy, kuřáci a také ti, kteří nedodržují zdravý životní styl.
A stejně jako děti, i senioři dnes mohou bez problémů nosit místo brýlí kontaktní čočky, dokud je to pro ně pohodlné a zvládají péči o ně.
