Ona
Ideální je očkování dívek ve věku 13 nebo 14 let. Ilustrační foto.

Ideální je očkování dívek ve věku 13 nebo 14 let. Ilustrační foto. | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Očkování proti rakovině: obavy jsou přehnané

  • 36
Jedinečná, skvělá, k nezaplacení: tak hodnotí odborníci vakcínu proti rakovině děložního čípku. Přesto se mezi lidmi stále objevují pochybnosti.

Patnáct ku nule: zastánci očkování proti rakovině děložního čípku jasně zvítězili nad odpůrci. Největší kapacity z oblasti onkologie, gynekologie, virologie i imunologie, které jsme obvolali, se shodly: Vakcinace proti papilomavirům, jež způsobují u žen nádorové onemocnění, konečně sníží dlouho stagnující čísla pacientů s touto diagnózou. Ta se již několik let drží na tisícovce nově nemocných ročně.

Názoru odborníků se brzy přizpůsobí i zákon – poslanci nedávno rozhodli, že vakcína, která normálně stojí zhruba deset a půl tisíce korun, bude pro dívky mezi 13. a 14. rokem zdarma.

Přesto se stále objevuje nedůvěra a obavy z vedlejších účinků. Roli v tom hrají kupodivu i sami gynekologové, někteří totiž injekci nedoporučují.

Odpůrci tvrdí: Jde jen o peníze

"Deset tisíc je dost peněz, zejména v době krize. I proto jsme tlačili na proplácení vakcíny státem," reagovala předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Hana Cabrnochová na fakt, že zájem o vakcínu v posledním roce prudce klesl.

Důvodů k odmítnutí vakcíny však může být víc. "Rozhodně ji očkovat nedávejte, neexistují studie, vůbec se neví, co taková vakcína za několik let může způsobit," řekl Miladě Gazarové z Prahy její známý gynekolog, když zjišťovala, zda je očkování pro její dceru vhodné. S médii její lékař hovořit nechtěl, na čem své informace zakládá, tedy nevíme.

Odpůrci očkování věří, že si farmaceutické firmy zaplatily odborníky, kteří dnes vedou kampaň za tuto vakcinaci. A naopak: ze zištných zájmů obviňují i zastánci očkování své odpůrce – odmítají prý vakcínu jen proto, že díky její účinnosti přijdou o klienty, a tudíž o peníze. Na zavedení celoplošného očkování třinácti- a čtrnáctiletých dívek vydělají nejvíc pediatři – právě oni totiž budou dívky očkovat.

A gynekologové prodělají. "Z jednoho a půl tisíce privátních gynekologů jich po zavedení očkování bude zapotřebí jen polovina. V Česku se dělají téměř tři miliony cytologických vyšetření ročně, najednou bude potřeba jenom 300 tisíc. Vlastnit cytologickou laboratoř, také bych byl nervózní," odhaduje důvody přednosta Gynekologickoporodnické kliniky pražské Fakultní nemocnice Motol Lukáš Rob.

Nejúčinnější u mladých

Nebezpečné lidské papilomaviry, označované jako viry HPV, se přenášejí pohlavním stykem. Proto byly k bezplatnému očkování vybrány dívky mezi třináctým a čtrnáctým rokem. U nich se očekává, že zatím nemají sexuální zkušenost. "Dle klinických studií se u dívek v tomto věku tvoří vyšší hladiny protilátek a je zde také místo v očkovacím kalendáři," vysvětluje vedoucí Národní referenční laboratoře pro papilomaviry Ruth Tachezy.

Kdy bude třeba vakcínu přeočkovat, není jasné, podle výpočtů se zdá, že asi za dvacet pět let po prvním očkování.

Předseda Sdružení soukromých gynekologů Vladimír Dvořák pochybuje, že by lékařů, kteří zrazují ženy od očkování, bylo mnoho.

Skepse ve světě už neplatí

Pochybnosti mezi rodiči mohou vyvolat i méně známé zahraniční studie. Skupina německých vědců například vydala prohlášení, ve kterém tvrdí, že účinnost vakcíny není vůbec prokázána.

Dokazují to na různých studiích ze světa, které se v těchto údajích dost rozcházejí. Některé hovoří o sedmnáctiprocentní účinnosti, jiné o padesátiprocentní. "To není německá studie, ale vyjádření skeptiků z roku 2008 – dnes jsme dál a víme, že nemají pravdu," vyvrací závěry Rob. A podobně reaguje i Cabrnochová. "Účinnost vakcíny je podstatně vyšší a pohybuje se mezi 70 a 80 procenty."

Loni jedenáct špatných případů

Vedle nedůvěry se objevují i obavy z vedlejších účinků. Stačí chvíli hledat na internetu a "důkazů" máte plno. Vakcína prý způsobila stovky úmrtí, nezvratné zdravotní potíže a spoustu neurologických problémů. Články z blogů a bez udání autora však nelze řadit mezi odbornou literaturu.

V roce 2009 všemi médii proběhla zmínka o tom, že po aplikaci této injekce zemřela čtrnáctiletá Britka. Později se zjistilo, že dívka trpěla onkologickým onemocněním a souvislost s očkováním byla podle Cabrnochové vyvrácena.

Často bývá citována také profesorka fyziologie Anna Strunecká, která dříve působila na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Tuto vakcínu odmítá s tím, že američtí experti ji považují za jedno z nejnebezpečnějších očkování vůbec. Americký Úřad pro potraviny a léky (FDA) však vakcínu označil za velmi bezpečnou, s minimálním počtem vedlejších účinků. Stejně se vyjádřila také Evropská léková agentura (EMA) i Světová zdravotnická organizace.

V České republice vedlejší účinky vakcíny sleduje Státní ústav pro kontrolu léčiv. Od roku 2006 zde bylo prodáno 830 635 dávek (jeden člověk potřebuje tři dávky), celkem ústav zaznamenal 45 případů vážnějších nežádoucích účinků. Z nich šlo nejčastěji o závratě, kolapsové stavy, alergické reakce. Z praxe je známo spíše lehké zarudnutí po vpichu. "Jedná se o nejbezpečnější vakcínu na světě, hned vedle té chřipkové," je přesvědčen Rob.

,