„S obezitou jdou ruku v ruce další negativní faktory, jako je například vysoký tlak a vznik aterosklerózy, kdy dochází k ukládání tukových částic do cévních stěn. A to vše výrazně zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční či srdečního selhání,“ uvádí profesor Petr Ošťádal, předseda České kardiologické společnosti.
Varovná čísla
V Česku má přitom podle statistik přibližně 40 procent lidí nadváhu a téměř 20 procent trpí obezitou. Tento fakt s sebou zákonitě nese i následky – nemoci srdce a cév jsou u nás příčinou více než 40 procent veškerých úmrtí za rok. Podle řady studií za tím stojí z velké části rizikové faktory, jako je kouření, nedostatek pohybu či nezdravé stravování.
Zadýcháváte se i při běžné činnosti? Na vině může být nemocné srdce |
„Dvojice posledně jmenovaných faktorů vede ve velké většině případů k obezitě, následně často i k cukrovce a dalším komplikacím, což je všeobecně známá rovnice. A přesto na to většina Čechů nechce slyšet. Ani v primární prevenci, ani poté, kdy už skončili kvůli srdečním problémům v péči lékařů,“ podotýká profesor Ošťádal.
Únava i frustrace
Život se srdečním onemocněním bývá často velmi náročný, a to nejen po fyzické, ale i po psychické stránce. Tito lidé musí počítat s celou řadou omezení, jako je například malá výdrž a zvýšená únava, kdy i běžné činnosti, jako je chůze do schodů, nákup nebo úklid, mohou být pro ně nesmírně vyčerpávající.
S fyzickým diskomfortem a různými omezeními jdou mnohdy ruku v ruce obavy z infarktu, změny nálad, depresivní stavy a pocit ztráty kontroly. K tomu se pojí omezení týkající se pracovních a společenských aktivit, občas i závislost na pomoci druhých, ale také nutnost dodržovat denní medikaci a mít pod kontrolou některé hodnoty nebo symptomy.
Přibírají také děti
To vše dohromady může být pro člověka velmi frustrující. „Špatně fungující orgán ne zvládá ‚utáhnout‘ rychlejší pohyb, a tak se dostáváme do začarovaného kruhu,“ říká přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze profesor Aleš Linhart.
Alarmující je i fakt, že přibývá obézních dětí. Nárůst tělesné hmotnosti se projevuje v době přechodu z předškolního věku k mladšímu školnímu věku. Nejvíc obézních chlapců se vyskytuje v období mezi jedenáctým a třináctým rokem věku, u dívek nastává tento nárůst o něco dříve, přibližně kolem devátého roku.
Kila „pro jistotu“
Paradoxem je, že někteří z pacientů se svou nadváhu snaží v ordinaci obhájit – brání se tvrzením, že je lepší mít kila navíc, „pro jistotu“.
„V kardiologii sice opravdu můžeme mluvit o takzvaném paradoxu obezity, kdy se lidem s už rozvinutým onemocněním daří vzhledem k energetické rezervě zdánlivě lépe než těm, kteří v důsledku zdravotních problémů nemají žádnou tukovou zásobu. Tato ‚štíhlost‘, či spíše vyhublost, však bývá jen známkou choroby samotné, zatímco obezita stojí na počátku a je spouštěčem dějů, které k srdečnímu onemocnění vedou. Ale paradoxní výhoda vyšší váhy či vyššího tlaku třeba u nemocných s rozvinutým srdečním selháním proti těm, kteří kila navíc nemají, není dobrým argumentem, proč si nehlídat váhu, tlak a cholesterol, dokud jsme zdraví,“ zdůrazňuje profesor Linhart.
Čtyři rady, jak udržet zdravé srdce i cévy a prodloužit si život |
Stačí malé změny
Každé kilo navíc znamená v důsledku vyšší riziko hypertenze, arytmie – a nakonec i srdečního selhání. Dobrou zprávou však je, že svému srdci můžeme výrazně ulevit, aniž bychom drželi přísné diety a běhali maratony.
Naše srdce je úžasné v tom, že reaguje na pozitivní změny velmi rychle – a někdy stačí jen pár menších úprav. Mrkněte do boxu.
Co vrátí srdce do kondice?
|
Článek vznikl pro časopis Chvilka pro tebe.
