Tým vědců pod vedením doktora Per Wandella ze švédského Institutu Karolinska se rozhodl prozkoumat účinky pravěké životosprávy na současného člověka. Výsledky studie, která byla publikována v odborném časopise European Journal of Clinical Nutrition, byly velmi příznivé. Snížené riziko srdečních onemocnění, zlepšení krevního tlaku, menší riziko vzniku cukrovky a také zhubnutí.
Studie se zúčastnilo dvacet dobrovolníků, kteří se po dobu tří týdnů stravovali pouze tím, co mohli ulovit, probodnout nebo sebrat ze stromů a rostlin. Speciálně upravené menu obsahovalo čerstvé i mražené ovoce, různé bobule a zeleninu, libové maso, nesolenou rybu, citronovou či limetkovou šťávu, koření, ale také kávu nebo čaj bez mléka a cukru. Zakázány byly veškeré mléčné výrobky, sůl, těstoviny, chleba, uzeniny, alkohol, cukr a ovocné džusy. Dobrovolníci si mohli jednou týdně dopřát i pamlsek ve formě sušeného ovoce, naloženého masa v soli nebo jednu porci tučného masa. K tomu všemu mohli ještě konzumovat dva brambory denně.
Pravěké geny jsou stále v nás
Po třech týdnech byl těmto lidem změřen krevní tlak, body mass index a obsah cholesterolu v krvi. Ti, co dodrželi stanovený jídelníček, zhubli v průměru o 2,5 kg, klesla hodnota jejich BMI a výrazně se jim také zlepšil krevní tlak. Doktor Wandell k tomu řekl: "výzkum dokázal, že i krátkodobé využití této diety má příznivé účinky na snížení hlavních rizikových faktorů pro srdeční onemocnění."
Švédští vědci jsou přesvědčeni, že moderní člověk je geneticky přizpůsoben stravě paleolitických předků a že lidské geny se od té doby téměř nezměnily. Proto je tedy pravěká strava pro člověka přirozenější než současný jídelníček plný obilovin, mléčných výrobků a rafinovaných cukrů. Nicméně doktor Wandell dodává: "Jedním z negativních efektů této stravy je snížený přísun vápníku, což by později mohlo vést k osteoporóze."
Návrat ke kořenům
Jídelníček podle doby kamenné však není žádnou převratnou novinkou. Jeho příznivé účinky jsou známé již od sedmdesátých let, kdy ho zpopularizoval gastroenterolog Walter L. Voegtlin, a posléze byl tento styl stravy zpracován mnoha vědci v několik knihách a vědeckých žurnálech. Základní myšlenkou zůstává návrat k přirozeným zdrojům potravy, který vyhovoval i našim prapředkům. Proto tato dieta obsahuje převážně libové maso, ryby, zeleninu, ovoce, kořínky, ořechy, semena, houby, koření, ale také vejce a hmyz. Vyloučeny jsou však veškeré obiloviny, luskoviny, mléčné výrobky, sůl, rafinovaný cukr a zpracovaný olej. Rafinované cukry a mouka jsou totiž součástí naší stravy jen asi dvě stě let.
Na pití je samozřejmě nejvhodnější voda či čerstvá šťáva z dostupných plodů. Nepřípustné jsou pak alkoholické nápoje, ale i čaj nebo káva, jelikož se předpokládá, že je pralidé neznali. Co se týče zpracování potravy, nemusíte do sebe soukat všechno syrové, vaření se totiž praktikovalo již nejméně před 250 000 lety, což odpovídá střední době kamenné. Období paleolitu neboli doby kamenné trvalo asi 2,5 milionu let a skončilo zhruba před 10 000 lety s vývojem zemědělství a rolnictví.
