První příznaky rakoviny slinivky se většinou objeví až v pokročilém stadiu, kdy už jsou možnosti léčby výrazně omezené. Právě proto je včasný záchyt naprosto zásadní.
„Na rozdíl od jiných nádorů je šancí k vyléčení pouze operace, která je možná jen tehdy, je-li tumor odhalen v úplném počátku. Jakmile dosáhne velikosti dvou a více centimetrů, už nemusí být operabilní. Současně karcinom pankreatu může metastazovat již při velmi malých velikostech, což rovněž může chirurgický zákrok znemožnit,“ vysvětluje profesor Přemysl Falt, zástupce přednosty pro léčebnou péči II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.
Pokud se nádor zachytí pozdě, zbývá pacientům většinou pouze paliativní nebo podpůrná léčba.
Rakovina slinivky je často skrytá. Jaké příznaky vás mohou varovat? |
Testy s pomocí AI
Právě kvůli tomu od roku 2023 funguje program včasného záchytu rakoviny slinivky HEPACAS, který vyhledává pacienty se zvýšeným rizikem onemocnění. Základními metodami jsou magnetická rezonance a především endoskopická ultrasonografie, která umožňuje slinivku zobrazit s vysokou přesností přímo zevnitř trávicího traktu.
Vyšetření ale patří k nejnáročnějším v gastroenterologii. Slinivka je uložena hluboko v dutině břišní, má složitý tvar a lékař ji musí systematicky prohlédnout ze tří až čtyř různých pozic.
„Výsledek tak do značné míry závisí na zkušenostech vyšetřujícího. Expertů je přitom nedostatek, i v celosvětovém měřítku, a jejich úroveň se může významně lišit. A právě zde vidíme velký potenciál pro umělou inteligenci,“ říká profesor Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.
Právě při těchto vyšetřeních lékaři testují zapojení umělé inteligence. Technologie zatím není součástí běžné péče, ale dokáže během vyšetření průběžně vyhodnocovat obraz, upozornit, zda byla prohlédnuta celá slinivka, zachytit i velmi drobné tkáňové změny a označit nálezy, které mohou souviset se vznikajícím nádorem.
Současně analyzuje velké množství zdravotních dat a hledá rizikové vzorce, které by mohly upozornit na vznikající onemocnění ještě před objevením příznaků. Lékař díky tomu může během výkonu upravit další postup nebo se podrobněji zaměřit na podezřelé místo.
„Zjednodušeně řečeno, AI nám neřekne diagnózu, alespoň zatím, ale její největší výhoda spočívá v tom, že nás upozorní na to, co není v pořádku nebo se vymyká normálu,“ říká profesor Přemysl Falt.
O programu včasného záchytu
Program České gastroenterologické společnosti je určen lidem s více než pětiprocentním rizikem vzniku rakoviny slinivky. Patří mezi ně například lidé se dvěma a více příbuznými s tímto onemocněním, hereditární pankreatitidou nebo některými genetickými mutacemi, například BRCA.
Vyšetření probíhá ve 28 vysoce specializovaných centrech, přičemž data z devíti z nich jsou součástí dlouhodobé studie. V registru je nyní 433 osob. U zhruba třetiny lékaři zjistili abnormální nález a dále je sledují, u pětiny odhalili léze s maligním potenciálem a u šesti lidí zhoubný nádor.
Orgány, bez nichž můžeme žít. Slinivka ano, ale jen s přísným režimem |
Varovné příznaky nemoci
„Jsme sice teprve na začátku, dosavadní výsledky však naznačují, že jde o velmi slibnou cestu,“ shodují se profesoři Falt a Urban.
Význam včasného záchytu potvrzují také statistiky. „Počet lidí žijících s rakovinou slinivky u nás stále roste. V letech 2019 až 2024 jich přibývalo v průměru přibližně o 6,5 procenta ročně,“ uvádí prof Ilja Tachecí, předseda České gastroenterologické společnosti a přednosta II. interní gastroenterologické kliniky Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Jen v roce 2024 lékaři nově diagnostikovali 2694 případů rakoviny slinivky a 2351 lidí na toto onemocnění zemřelo.
Tichý zabiják v břiše. Rakovina slinivky může být bez příznaků až 12 let, líčí primář |
Varovnými příznaky jsou bolesti v nadbřišku vystřelující do zad, rychlý nevysvětlitelný úbytek hmotnosti nebo žloutenka. Přesný mechanismus vzniku rakoviny slinivky zatím není známý, odborníci ale upozorňují na několik významných rizikových faktorů.
„K nejlépe doloženým patří kouření, nadváha a obezita, nadměrná konzumace alkoholu, diabetes 2. typu a chronický zánět slinivky. Pravděpodobně přispívá i nedostatek pohybu a vysoký podíl průmyslově zpracovaných potravin v jídelníčku,“ uzavírá lékař Ilja Tachecí.
Článek vznikl pro časopis Rytmus života.
