Pojmy jako „sebevražda“ a „spáchat“ zavánějí trestným činem, přitom naše zákony takový čin neodsuzují. Jak správně informovat o tom, když si člověk sám vezme život?
Je pravda, že média ovlivňují kultivaci debaty o sebevraždách a zvyšují riziko nápodoby. Proto je dobré veřejně nepopisovat technické detaily. Zásadní je informovat s nadějí pro čtenáře, že existují řešení a pomoc, nikoliv jen jako fatalistický čin bezmoci. Spojení „spáchat sebevraždu“ se úplně nevyhneme, nebylo by moudré se mu vyhýbat, ale je dobré střídat ho v různých kontextech třeba právě s obraty „vzít si život“, „dobrovolně odejít ze světa“ apod. Rámec celého textu je důležitější než jednotlivá slova. Koneckonců i Národní ústav duševního zdraví provozuje web sebevraždy.cz.
Víra se jeví jako významný ochranný faktor. Ještě větší benefit než víra sama je vědomí komunity. Naplněná potřeba někam patřit.
