Původně jste byla neuroložkou. Proč jste se postupně začala věnovat i rehabilitaci?
Vždy mě zajímaly mozek a postižení centrálního nervového systému. Proto jsem se už od studií specializovala na neuroimunologická onemocnění, jako je například roztroušená skleróza. Po medicíně jsem nastoupila na neurologické oddělení Fakultní nemocnice Bulovka, kde jsem pro pacienty s tímto onemocněním vybudovala poradnu.
 |
Pak jsem přešla do Thomayerovy fakultní nemocnice v Krči. Na neurologické klinice jsem se kromě všeobecné neurologie zabývala i pacienty s roztroušenou sklerózou, kterým se tehdy věnovali především profesor Pavel Jedlička a profesorka Eva Havrdová. Po odchodu paní profesorky do VFN jsem se o pacienty s roztroušenou sklerózou starala převážně já, což byla velká profesní výzva.
Pocit nepohody pohybového aparátu narůstá i s blahobytem společnosti. Naopak při velké společenské stresové zátěži, například pandemii či válce, se počet těchto pacientů snižuje.
