 |
Bloudivý nerv, latinsky nervus vagus, je hlavový nerv, jenž propojuje mozek s vnitřními orgány a měl by být klíčem k našemu celkovému zklidnění. Jaké orgány ovlivňuje?
Nervus vagus si můžeme představit jako strom, který prorůstá celým naším tělem. Vychází z mozkového kmene a odtud se větví do uší, krku, srdce, plic, žaludku, žlučníku, jater, slinivky i horní části střev. Právě tam zachycuje informace o činnosti orgánů, posílá je vzestupnými drahami do mozkového kmene, a zpětně tak ovlivňuje jejich fungování.
Jak?
Nervy jsou svazky výběžků jednotlivých nervových buněk, které se liší charakterem i rychlostí vedení. V centrální nervové soustavě vycházejí svazky vláken ze spodiny mozku nebo z míchy, respektive z blízkých míšních ganglií (drobné nervové uzliny, jež slouží jako „přestupní stanice“ pro přenos informace mezi tělem a mozkem, pozn. red.), a vedou do periferních částí těla, tedy do trupu, rukou a nohou. Pomocí drah vedoucích citlivost zpět do mozku pak organismus zpětně řídí i naše volní pohyby. Vedle toho ovšem existuje také autonomní nervový systém, který na vůli nezávisí. Tvoří ho dvě složky, jež pracují nepřetržitě a vůlí je ovládat neumíme. Jsou to aktivační sympatikus a tlumivý parasympatikus. Do něj patří i nervus vagus, jehož hlavní úlohou je tělo zklidňovat.
Už ke konci devatenáctého století si lékaři všimli, že stimulace určité části krku či ucha slabým elektrickým proudem mírní příznaky epilepsie. Tehdy šlo především o praktickou zkušenost, dnes už se stimulace nervu vagu v medicíně používá oficiálně a je podložená výzkumem.
