Mnozí neurologové varují, že pro lidstvo budou v budoucnosti největší hrozbou různá neurodegenerativní onemocnění. O jaké nemoci vlastně jde?
O nemoci, při nichž se do mozkové tkáně ukládají určité bílkoviny tělu vlastní, které se ale u nemocných přestanou odbourávat. Zůstávají v tkáni, jsou toxické pro nervové buňky, což vede postupně k zániku neuronů (nervových buněk v mozku, pozn. red.). Určité populace neuronů jsou vůči některým bílkovinám vnímavější, jiné jsou vnímavé méně. Takže například bílkovina s názvem alfa-synuklein se ukládá hlavně v centrech hybnosti a výsledkem je potom rozvoj Parkinsonovy nemoci nebo příbuzných stavů.
Bílkoviny s názvy beta amyloid a tau protein se zase více ukládají v oblasti hipokampu (součást velkého mozku, jež má mj. „na starosti“ paměť, orientaci v prostoru a do jisté míry i emoce, pozn. red.) a v přidružených částech spánkového laloku, kde jsou hlavní paměťová centra. V důsledku toho pak u Alzheimerovy nemoci převládá postižení paměti. U Parkinsonovy nemoci jsou hlavními příznaky porucha hybnosti, třes a ztuhlost. Paměťové obtíže se tam mohou vyskytnout také, ale až s určitým zpožděním.
Neumíme zatím léčit příčinu.
