Jak jste se dostal na prestižní oxfordskou adresu?
Už v roce 2014 jsem byl po šesti letech ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady na roční stáži v Nottinghamu, kde je známé centrum páteřní chirurgie. Po návratu z Anglie jsem nastoupil do Ústřední vojenské nemocnice v Praze Střešovicích, ale vždy jsem toužil ještě se někam podívat a získat zkušenosti ze světové medicíny. Když jsem se blížil ke čtyřicítce, říkal jsem si, že je to asi poslední možnost někam odjet. Na kongresu v Miláně se pak jeden chirurg z Oxfordu zmínil, že budou vypisovat novou pozici páteřního chirurga. A tak jsem se zkusil přihlásit a v poměrně náročném výběrovém řízení jsem uspěl. Výhodou bylo, že jsem měl ještě platnou lékařskou licenci pro práci ve Velké Británii. Po brexitu (vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie 31. ledna 2020, pozn. red.) je totiž mnohem těžší se na místo lékaře do Spojeného království dostat. V roce 2023 jsem odešel do Oxfordu.
V případě primárního nádoru se musí nádor odstranit úplně vcelku a nesmíte se dotknout jeho vnitřku. Protnete-li obal, pacient zemře.