Když se tříleté dítě tisíckrát dokola ptá "Proč?", není to jen zvědavost. Právě v tomto věku se učí používat slova a rozšiřuje slovní zásobu. Z hlediska vývoje jeho řeči je to zlomový věk. Rodiče mohou svou trpělivostí, neustálým vysvětlováním a odpovídáním eliminovat riziko, že se u dítěte v pozdějším věku objeví vady řeči. Je důležité dítěti pomáhat v hledání vhodných slov nebo mu vysvětlovat, jaký je rozdíl mezi "malý" a "velký".
Klíčová je citová vazba. Děti z kojeneckých ústavů a dětských domovů mívají s mluvením problémy, protože jim chybí hlavní motor řeči: potřeba komunikovat s rodiči.
V tomto věku dítěti nejvíce pomůžete, budete-li mu vyprávět pohádky, recitovat básničky a zpívat písničky. Od čtyř let by už dítě mělo umět jednoduché básničky recitovat samo. Stejně jako zpívání je recitace důležitá kvůli citu pro rytmus, který by se dítě mělo naučit.
Logopedové naopak příliš nedoporučují televizi, kde se mluví příliš rychle a překotně. S dítětem by se mělo v nízkém věku komunikovat pomalu, aby získalo jistotu.
Méně než třicet slov - problém
Jestliže dítě po ukončení třetího roku nemluví nebo jeho slovní zásobu tvoří méně než třicet slov, je to signál, že je něco špatně. Navštivte tedy pediatra, který poradí, co v takovém případě udělat. Nejspíše doporučí návštěvu logopeda.
Důvodů, proč dítě nemluví, může být více. "V současné době přibývá dětí, které mluví nesprávně, používají pro češtinu nepřípustné tvary a vynechávají ve větách zvratná zájmena. Lidé si často myslí, že dítě je opožděné nebo má snížený intelekt. Tak to ale nemusí být, naopak mohou trpět vývojovou dysfázií, kde intelekt dětí je průměrný čí dokonce mírně nadprůměrný. Správným vedením můžeme docílit velikého zlepšení," vysvětluje Ilona Kejklíčková ze soukromé logopedické kliniky Logo.
Některé poruchy lze odstranit poměrně snadno a rychle. Pokud začne dítě zadrhávat, neznamená to, že by se u něj musela objevit koktavost. "Když rodiče vytvoří klidnou atmosféru, nejpozději do dvou měsíců by zadrhávání mělo odeznít," říká Ilona Kejklíčková.
Nestane-li se tak a odborníci u dítěte diagnostikují koktavost, léčba bude vyžadovat více péče a námahy. Nejčastěji se koktání objevuje u tříletých dětí, třikrát až čtyřikrát častěji se s ním potýkají chlapci. Čím citlivější dítě je, s tím větší pravděpodobností bude mít tuto poruchu řeči. Koktavost se však může objevit i ve vyšším věku. Zaznamenávají ji učitelé na základní škole: některé děti takto reagují na příliš velkou zátěž v první třídě. Vyskytuje se také po prožití nějakého traumatu.
Rodiče by měli s dítětem, které trpí koktavostí, mluvit pomalu a uvolněně. Měli by ho vést ke krátkým větám, před každou by se dítě mělo nadechnout. Nejdůležitější je, aby dítě nezačalo mít z mluvení strach, je třeba ho proto vyzývat, aby popisovalo svoje dojmy a mluvilo o věcech kolem sebe.
Nejvíce dětí trápí patlavost
Nejčastější poruchou dětské řeči je patlavost. Ta by se měla začít řešit mezi čtvrtým až sedmým rokem, každopádně dříve, než dítě nastoupí do školy. Co se do té doby dítě naučí, mozek si zafixuje. Pokud se naučí správně mluvit do této doby, bude to snazší.
Patlavost se projevuje třemi způsoby. Dítě buď hlásku vynechává úplně (pere - pee), nahrazuje ji nesprávnou hláskou (pere - pele) nebo sice vyslovuje správnou hlásku, ale špatně (říká pere, ale ráčkuje). Děti mívají často problémy se sykavkami, což pro ně bývá nejtěžší. Často se v takových případech bojí mluvit, protože vrstevníci se jim posmívají coby "šišlounům".
Náprava patlavosti je zdlouhavá a vyžaduje každodenní práci s dítětem a návštěvy u odborníka, který pomůže dítěti správnou hlásku najít. Cvičení by mělo probíhat několikrát denně, dítě by se nemělo přetěžovat a znechucovat hodinovými lekcemi, stačí krátké procvičení.
Za chyby dítě nekárejte, ale jemně opravte. Správná výslovnost se musí postupně zautomatizovat, aby ji dítě nepoužívalo pouze v procvičovaných slovech, ale všude, kam patří. Pomocníkem v zafixování správné výslovnosti jsou samozřejmě pochvaly.
Co by dítě mělo umět říctPrvním hlasovým projevem dítěte je křik. |