Ona
U žen upnuté kalhoty mohou způsobovat gynekologické záněty (ilustrační fotografie)

U žen upnuté kalhoty mohou způsobovat gynekologické záněty (ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Deset stereotypních návyků, které škodí vašemu zdraví

  • 342
Noha přes nohu, časté sprchování, čištění uší, trhání chloupků z nosu... Vypočítali jsme deset nejškodlivějších návyků, které zpočátku vypadají neškodně a nechcete je měnit, ale dejte si velký pozor, po letech se mohou projevit na vašem zdraví.

Sluchátka

Poslouchání hudby v rušném prostředí je zřejmě to nejhorší, co pro svůj sluch můžete udělat. Pokud totiž chcete dobře slyšet hudbu, přidáváte si automaticky hlasitost, abyste přehlušili rušné pozadí. Nadměrné vibrace membrány ve sluchátku způsobí velký akustický tlak a tím se příliš rozechvívají buňky ve vnitřním uchu. Ty trpí natolik, že se mohou i zničit.

"Takový rachot prokazatelně ničí sluch už u velmi mladých lidí," potvrzuje lékařka Jitka Vydrová z pražského Hlasového a sluchového centra.

Sluchátka přitom nejsou nic špatného, klidně s nimi hudbu poslouchejte. Pořiďte si však kvalitní, ta nekvalitní nehrají tak silně, a navíc většinou šumí a praskají a to škodí také.

Nejhorší jsou pecky, tím že se vsouvají přímo na okraj zvukovodu, vyvíjejí velký akustický tlak přímo na bubínek a další citlivá ústrojí, což sluchu rozhodně neprospívá. Lepší je zvolit taková, která se nasazují přes hlavu.

Noha přes nohu

Sednete si v práci a automaticky hodíte nohu přes nohu, jdete po práci do kina a sedíte stejně. Zaděláváte si na problémy. Při překřížení nohou zatěžuje člověk více jednu stranu pánve, dochází k jejímu zešikmení a vzniku skoliózy páteře.

Tím, že nohy často křížíte, krátí se svaly dolních končetin. Jejich tahem se kyčelní kloub dostává do polohy, které se říká decentrovaná. Ta pak vede k přílišnému zatěžování kloubu a ke vzniku různých bolestí nejen v oblasti kyčelního kloubu, ale i na jiných místech těla – třeba koleni, kotníku nebo páteři. Poloha překřížených nohou také způsobuje, že špatně proudí krev z dolních končetin.

"V kombinaci se statickým zatížením dolních končetin v sedu a nedostatkem pohybu to přispívá ke vzniku křečových žil. Proudění krve v žilách také škodí, pokud nohy tlačí na tvrdou hranu židle," vysvětluje možné potíže fyzioterapeutka pražského zařízení Geri Hana Vašíčková.

Je proto dobré měnit pozici na židli. Nejdříve si sedněte na přední část židle, pak na střed a nakonec do takzvaného zadního sedu. Ženy, které mají rády boty na vysokém podpatku, by se měly v práci raději přezout, aby noha nebyla opřená jen o přední část chodidla.

Nezbytně nutné je to zejména v případě, že používáte některou pomůcku pro dynamické sezení – disk nebo třeba fitball. Jinak nebudete mít dobrou stabilitu.

Ilustrační snímek

Časté čištění uší

Myslíte si, jak krásně se o své uši staráte, když je čistíte dvakrát denně vatovou tyčkou? Omyl. Horlivým a nesprávným čištěním uší si můžete ublížit. Tyčinky, které běžně koupíte v obchodě, jsou totiž příliš široké a maz si jimi může zastrčit hluboko do ucha.

Ucho začne svědit a v některých případech v něm může bujet plíseň. Pak už nezbývá než navštívit lékaře, který vás pošle domů se zánětem zvukovodu, tedy infekcí kůže. Pro lékaře je pak poměrně náročné takto zatlačenou mazovou zátku vytáhnout. Pokud už tyčinku budete chtít použít, neměli byste ji zasouvat příliš hluboko a čistit jen místa, která jsou vidět.

"Nejlepší je použít jen papírový kapesníček a tím si ucho jemně očistit. Ucho má totiž víceméně samočisticí funkci. Maz se ve zvukovodu přirozeně pohybuje směrem ven," říká lékařka Jitka Vydrová z pražského Hlasového a sluchového centra.

I maz, kterého se všichni snaží zbavit, má svou funkci. Má zabránit tomu, aby nečistoty pronikly do citlivého zvukovodu.

Časté sprchování

Mnozí lidé v chorobném strachu, že by nemuseli být vždy cítit svěžestí, raději při každé příležitosti skočí do sprchy. "Sprcha dvakrát denně není ideální nikdy a je zcela nevhodná u ekzematické a suché citlivé kůže," říká doktorka Lenka Faltová z Dermatologického centra v Boru.

Časté sprchování totiž pokožku příliš vysušuje. V případě, že pracujete v prostředí, po kterém si zkrátka sprchu dát musíte, zapomeňte na půlhodinové postávání pod vodou a sprchou spíše jen proskočte. Koupel si dopřávejte výjimečně.

"Po sprše je vždy vhodné promazání. Pokud používáte mýdla, jsou vhodná glycerinová či olivová přírodní mýdla či sprchové emulze s oleji," doplňuje Faltová. Ideální nejsou ani dlouhé horké koupele. A to zejména pro osoby, které mají sklon k rozšiřování a praskání cévek – jak v obličeji, tak po těle.

Přehnané uklízení

Uklízíte od rána do večera, aby náhodou vaše dítě při prolézání bytem nenarazilo na nějakou nečistotu?

Bráníte jeho imunitě, aby se rozvinula tím správným směrem. Lidská imunitní soustava totiž potřebuje mikroby, aby na ně mohla reagovat. Zejména u dětí, jejichž imunita se vytváří, je toto "setkání" nezbytné. Sterilní prostředí, ve kterém vše smrdí savem, není pro dítě vůbec vhodné. Stejně tak hysterie, když se dítě dotkne na zahradě hlíny nebo trávy.

"Existují studie, které potvrzují, že největší riziko pro špatný rozvoj imunitního systému mají jedináčci, kteří pocházejí z vyšší společenské vrstvy, jež je dobře zajištěna. Rodiče bývají vysokoškoláci, v jejichž okolí nejsou žádné přirozené podněty, se kterými se dítě musí setkávat," říká profesor Jan Krejsek z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

U zdravých dětí platí podle Krejska jednoduché pravidlo: mnohem rizikovější než nechat dítě pátrat po zahradě je vzít ho do obchodního centra, kde je šílený vzduch a nebezpečná klimatizace.

Situace je odlišná v rodinách alergických dětí. Tam je třeba odstranit všechny takzvané lapače prachu jako koberce nebo plyšové hračky.

Zbavování se chloupků v nose

Pohled na zachlupená lidská těla mnohým způsobuje žaludeční potíže. Jenže ne všechna místa jsou k vyholování vhodná. Tak například nos. Zde, na rozdíl od jiných částí těla, mají chloupky skutečně svůj význam. Nos plní tři základní funkce: čistí, ohřívá a zvlhčuje vdechovaný vzduch. Tomu odpovídá také reliéf nosní dutiny a struktura nosní sliznice.

Prostřednictvím nosního ochlupení jsou dýchací cesty chráněny před vdechnutím špíny a infekce ze vzduchu. Chloupky tedy fungují jako filtr. Jejich trvalé odstranění může být velmi nebezpečné a lékaři je vesměs nedoporučují. Zastřihávat by se měly jen chloupky, které vyčnívají z nosu. Nikdy chloupky nevytrhávejte pinzetou, hrozí vám zánět, který je v této oblasti velmi nebezpečný.

Pití perlivé vody

Pít, či nepít? O škodlivosti perlivých vod se debatuje léta. Oxid uhličitý (CO2) je odpadní produkt, živé organismy jej vylučují při dýchání. Je tedy vhodné pít vody, které jsou jím syceny?

Ne tak docela. Neperlivá voda je pro organismus příznivější, člověk jí vypije více než té bublinkaté. Při pití perlivých vod totiž vzniká v ústech brnivý pocit, ten společně s následným nutkáním k říhnutí způsobí, že perlivé nápoje pije člověk pomaleji a po menších doušcích. To znamená, že člověk vypije méně vody a má pocit, že už žízeň uhasil. Ve skutečnosti je to jen pocit a tělo má větší sklony k dehydrataci.

Tyto nápoje mají navíc diuretické vlastnosti, tedy nutí člověka častěji chodit na toaletu. Nejenže člověk kvůli nim méně vody přijme, ale zároveň jí i více vyloučí. Společně s minerálními látkami.

Zdravým jedincům perlivé vody nikterak neuškodí. Opatrnost je však na místě u lidí nemocných. "Pozor by si měli dávat třeba kardiaci. CO2 jim totiž v žaludku zvedá bránici a tlačí na oblast hrudní dutiny, po vstřebání CO2 zvyšuje krevní tlak a srdeční frekvenci," tvrdí lékař František Kožíšek ze Státního zdravotního ústavu. Bublinky neprospívají také diabetikům, těm, kteří mají potíže s překyselením, a nemocným s gastritidou nebo vředovou chorobou žaludku.

Ilustrační snímek

Příliš upnuté kalhoty

Doby, kdy se do úzkých kalhot soukaly jen dívky, jsou dávno pryč. I pánové dnes běžně nosí kalhoty o číslo menší a tato móda se rychle šíří. Muži si však neuvědomují, jakým rizikům své tělo vystavují. Upnuté kalhoty totiž drží varlata příliš blízko u těla, tím se zahřívají.

Ve varlatech je přitom jinak teplota asi o stupeň nižší, než teplota těla. Za těchto optimálních podmínek zde dozrávají spermie. Pokud jsou varlata v šourku přehřívána, v ejakulátu se snižuje množství funkčních spermií. Obzvláště nebezpečné jsou kožené kalhoty.

Ze stejného důvodu se mužům nedoporučuje, aby pravidelně pracovali s notebookem, který se zahřívá, na klíně.

Vedle toho mohou příliš upnuté kalhoty způsobit také křečové žíly. Stlačují totiž žíly v tříslech, čímž omezují proudění krve a zvyšují riziko onemocnění.

U žen zase mohou příliš těsné kalhoty vyvolávat gynekologické záněty a způsobovat problémy s močovým měchýřem. Dráždí totiž ústí močové roury a pochvy a nedovolí odpařovat vlhkost.

Peeling

Starat se o pleť stejným způsobem jako o parkety není ten nejvhodnější způsob. Používáním peelingu několikrát týdně si kompletně zničíte ochrannou vrstvu kůže a její odolnost se podstatně sníží.

"Vždy záleží na typu pleti. Lidé s jemnější a sušší pletí by raději peeling neměli používat.
Případně jen příležitostně. Stejně tak jej příliš nedoporučuji pacientům, kteří byli na laserové operaci," říká předsedkyně Společnosti pro korektivní dermatologii a kosmetologii doktorka Jiřina Cabalová.

Je třeba také rozlišovat mezi jednotlivými druhy peelingu. Povrchový peeling by se měl používat jednou za 14 dní, hloubkový bohatě postačí použít jednou za měsíc. Pokud si nejste jisti, jaký peeling se na vaši pleť hodí, případně zda si tím svým neškodíte, raději jej vezměte na konzultaci ke své dermatoložce.

Vysušené kůži nepomůže ani silná vrstva krému. Stejně se nevstřebá a pak ji jen utíráte do polštáře. Bez ohledu na to, jaké zázraky slibují, nepoužívejte ani příliš mnoho produktů najednou. Jejich vrstvení může pokožku podráždit.

Nedostatečné větrání

Zkuste si spočítat, kolik času prožijete v uzavřených prostorech. Některé studie tvrdí, že v průměru lidé mezi zdmi stráví až 90 procent času. Kanceláře bývají na rušných třídách a okna mnohdy ani nejdou otevřít. Doma zase ze strachu, že se zbavíte drahého tepla, větrání omezujete na minimum.

Jenže to je velká chyba. Jednou z hlavních příčin chronických únavových syndromů je delší pobyt v prostředí, kde je méně kyslíku a více oxidu uhličitého. Jakmile se množství oxidu uhličitého v místnosti zvýší, na člověka padá únava, přicházejí bolesti hlavy, pálení očí a zhoršuje se schopnost soustředit se.

Ještě únosná hladina CO2 v místnosti je zhruba 1 500 ppm. Studie však ukazují, že jak ve školách, tak bytech, zejména v ložnicích, je ho často skoro dvakrát tolik. V nevětrané místnosti se dále zvyšují koncentrace plynných organických i anorganických látek, prachu a vlhkost. Výskyt takových alergenů způsobuje astma, kašel a potíže s dechem. Vlhkost zase vede k tvorbě plísní, které produkují řadu škodlivých látek.

Doporučuje se větrat každou hodinu, existují čidla, která na vyšší hladinu CO2 upozorní a v nejmodernějších budovách dají i pokyn k větrání. Má je například Technická knihovna v Praze.