"Když bylo našemu synovi pět let, jednou v noci jsme ho našli spát na podlaze před jeho pokojem. Když se to několikrát zopakovalo, docela nás to vyděsilo. Začali jsme ho pozorovat a zjistili jsme, že jde v noci například na WC, aniž by o tom věděl, nebo začal uklízet hračky. Když jsme se ho pokusili vzbudit, nereagoval a ráno si vůbec nic nepamatoval," vypráví pětatřicetiletá Jana z Prahy.
Dětská lékařka jim doporučila vyšetření na neurologii, kde se diagnostikovala spánková porucha, konkrétně somnabulismus neboli náměsíčnictví. "Byla jsem z toho trochu v šoku, ale lékaři mě uklidnili, že nejde o žádnou nemoc, ale poruchu, se kterou se dá něco dělat," říká paní Jana. Dnes je synovi deset let a náměsíčný už není.
Poruchy spánku jsou běžné u dětí i dospělých
Spousta rodičů si stěžuje, že jejich děti špatně spí. Některé z nich trpí nočními děsy nebo můrami, jiné jsou náměsíčné. Poruchy spánku jsou velmi časté a nevyhýbají se ani dospělým. Jedním z typů spánkových poruch je také parasomnias, pro které jsou příznačné mimořádné události v průběhu spánku.
Jsou známé tři druhy: noční můry, noční děsy a somnabulismus. V prvním případě se člověk po noční můře okamžitě vzbudí a pamatuje si podrobnosti, bojí se a často obtížně usíná. Noční děs obyčejně nemá zřetelný obsah a je spojen s hlubokým spánkem. Člověk se probudí vyděšený a vůbec neví proč. Noční děsy jsou běžnější u dětí.
Jak dochází k náměsíčnosti a kdo jí trpí?
Být náměsíčníkem není žádná vážná nemoc, na kterou byste mohli umřít. "Jde o poruchu spánku, která je nejčastější v dětském věku, kdy se opakované stavy náměsíčnosti vyskytují asi u 17 procent, jednorázově až u 30 procent dětí. S věkem její výskyt klesá, u dospělých je kolem jednoho až pěti procent," vysvětluje neuroložka Iva Příhodová.
Faktory, které nejvíce ovlivňují spánek 1. Prostředí, ve kterém spíte (osvětlení, nadměrný hluk, nepřiměřená teplota) 2. Nadměrná fyzická či duševní aktivita ve večerních hodinách 3. Konzumace alkoholu před spaním 4. Nervozita, stres a úzkostné myšlenky |
O co vlastně jde? Dítě (nebo dospělý), u kterého se porucha vyskytne, může mít v noci otevřené oči a dělat něco, co vypadá, že vyžaduje přemýšlení (například se začne sprchovat nebo oblékat), jenže když na něj jemně promluvíte, může sice něco zamumlat, ale zcela jasně vidíte, že spí. Objevuje se vlastně ve fázi hlubokého spánku.
"Dochází k neúplnému, částečnému probuzení, kdy se nastartuje pohybový systém, člověk je schopen chůze i složitějších automatických úkonů (otvírání dveří, přenášení věcí apod.), ale vědomí zůstává ve stavu spánku či polospánku, takže tato činnost probíhá mimo kontrolu. Typicky si ráno náměsíčný člověk na noční stav nepamatuje," dodává neuroložka.
Náměsíčnost je považovaná za vývojovou poruchu spánku – a v dětství je probuzení z něj do úplné bdělosti těžší než u dospělých. Snad i proto u větší části dětí vymizí a do dospělosti přetrvává jen v menším procentu. Možná znáte případy, kdy žena v náměsíčném stavu sedla za volant a řídila několik desítek kilometrů, a dokonce za jízdy psala textovky.
Projeví se obvykle do půlnoci
Stavy náměsíčnosti se vyskytují většinou za jednu až tři hodiny po usnutí, tedy typicky do půlnoci. V této době je nejvíce hlubokého spánku, na který se náměsíčnost váže.
"Dítě vstane, přechází po místnosti nebo po bytě, může si odnést přikrývku a usnout na jiném místě, přerovnávat věci, jít do ložnice rodičů nebo otvírat dveře či okno, vymočit se mimo toaletu. Někdy bývají stavy provázeny různě srozumitelným mluvením. Náměsíčník nereaguje na své okolí nebo reaguje nepřiměřeně, je zmatený, dezorientovaný, může se objevit i rozrušené chování. Proto se doporučuje na náměsíčníka klidně mluvit, nesnažit se ho probudit, ale raději ho odvést do postele a opět uložit k spánku," radí neuroložka.
Pokud byste se totiž snažili takového člověka probudit, mohlo by to vést k prodloužení stavu nebo zmatenosti a dokonce i agresivitě.
Porucha spánku vyvolaná emocemi, nebo geny?
Vzhledem k tomu, že jde o poruchu spánku, může se náměsíčnictví objevit kdykoliv – ovšem u dospělých se mohou uplatňovat jako vyvolávající momenty psychické faktory, například potlačované emoce, stres, úzkost či psychická traumata.
"Náměsíčnost je do značné míry podmíněna geneticky (až 60 procent hrají genetické faktory). Jako provokující momenty se mohou uplatňovat všechny faktory, které narušují spánek a vedou k spánkové derivaci a vyvolávají častější probuzení – například práce ve směnném režimu, konzumace alkoholu, jiná spánková porucha (například zástavy dechu ve spánku)," vyjmenovává neuroložka Iva Příhodová.
Hrozí náměsíčníkům riziko?
Chodit v noci po bytě a dělat věci, o kterých ráno nic nevíte – to je možná tak trochu legrační, ale bohužel takové noční pochůzky mohou znamenat pro "postiženého" velké riziko. A to z důvodu nejrůznějších nehod. Náměsíční lidé se stávají nebezpečnými sami pro sebe, ale také pro ostatní.
Nic tak hrozného se neděje, pokud vaše dítě "jen" pobíhá v noci po bytě a přesouvá hračky z jedné krabice do druhé. Ovšem v případě, že už opouští domov nebo si vyndavá z ledničky máslo a chystá se ho namazat na chléb, to už k smíchu moc není. V těchto případech už skutečně hrozí úraz. Proto je nutné předcházet nehodám a byt skutečně pečlivě zabezpečit tak, aby se nic nestalo.
Upravte spánkovou hygienu
Většina spánkových poruch se zejména v případě dětí vyřeší s věkem. Ovšem obrat můžete podpořit změnami v denním rytmu a také zkvalitněním spánkové hygieny. Znamená to, že je důležité, aby dítě (ale i dospělý, kterého se porucha týká) kvalitně odpočívalo a relaxovalo.
Je dobré, pokud upravíte spánkové návyky tak, aby náměsíčník netrpěl spánkovou deprivací. V každém případě je ale vhodné potíže se spánkem (a to jakékoliv) konzultovat s odborníky.
