Kultivované buňky rakoviny plic

Kultivované buňky rakoviny plic | foto: Profimedia.cz

Nádory, které nedávno zabíjely, umíme léčit

  • 71
Vědci a lékaři nasadili v boji proti rakovině ohromující tempo. Za rok udělá vývoj v léčbě takový skok, jaký kdysi trval deset let. A to i u nás, kde onkologové často sahají po chemoterapii, která postihuje celé tělo, místo aby zvolili šetrnější ozařování. Moderních metod přibývá.

Kdyby se bývalý šéf lidovců Josef Lux léčil dnes, nemusel by na leukémii zemřít. Jenže lék, který pacientům umožňuje tuto diagnózu přežít, se objevil až pět let po jeho smrti. Podobné je to s nádory, které metastázují do jater.

"Ještě před dvaceti lety jsme takové pacienty považovali za ztracené, neměli jsme co nabídnout. Nyní je operujeme a chirurgové jim umějí významně prodloužit život," říká předseda onkologické společnosti Jiří Vorlíček.

INFOGRAFIKA

Nádory u mužů a žen

A ztraceni už nemusí být ani lidé, kteří mají jinak stoprocentně smrtelné zhoubné nádory mozku, přesněji centrální nervové soustavy, takzvané glioblastomy. Prorůstají napříč celým mozkem, nedají se operovat a lékaři si dlouho mysleli, že se s nimi nedá nic dělat.

Až do chvíle, než jedna izraelská společnost vynalezla čepičku napájenou baterkami, která dává mozku pravidelné drobné elektrické impulzy, a tím zabíjí nádor.

"Ukázalo se, že to pacientům významně prodlouží život z perspektivy několika měsíců až na léta," uvádí primář Radiodiagnostického oddělení Nemocnice Na Homolce Josef Vymazal.

Petr Janeček z Olomouce byl jedním z prvních, kdo se testování "protirakovinné čepičky" zúčastnil. Když se mu nádor objevil, měl před sebou podle prognózy jen sedm měsíců života. Je to devět let a on stále žije.

"Teď jsme rok a půl v další fázi klinických testů, z devíti pacientů jich osm žije a daří se jim dobře," konstatuje Vymazal. A to přesto, že průměrná doba přežití u tohoto nádoru je sedm měsíců až jeden rok. A ještě jedno pozitivum: Češi během posledních pěti let pomalu dohánějí vyspělý svět, co se týče ozařování.

Trend současnosti: používat méně chemoterapii

Ještě v roce 2003 měli pacienti z Česka o polovinu horší dostupnost radioterapie, tedy léčby pomocí ozařování, než ostatní Evropané. Na jeden ozařovací přístroj připadalo 416 tisíc obyvatel, přitom průměr Evropské unie tehdy dělal něco přes 220 tisíc. To znamenalo, že léčba byla pro řadu českých pacientů nedostupná.

"Nyní jsme se díky investicím do nových přístrojů co do jejich počtu na obyvatele dostali víceméně na průměr Evropy. Máme u nás 44 ozařovacích přístrojů, takové Bulharsko má pouze dva, takže jsme na tom teoreticky velmi dobře," podotkl předseda společnosti radiační onkologie Jiří Petera.

Slovo "teoreticky" je však na místě. Často se totiž stává, že místo aby se pacienti léčili ozařováním (paprsky ničí nádor cíleně), lékaři nařídí chemoterapii, která neblaze zasáhne celé tělo.

Ve vyspělých evropských zemích se ozařováním léčí 70 procent pacientů. U nás se poměr těch, které lékaři pošlou na ozáření, teprve blíží 60 procentům, což je málo. Vysvětlení spočívá v tom, že po sametové revoluci se do země, ve které byl hlad po moderní léčbě, dostaly díky dravým farmaceutickým firmám nejnovější koktejly chemoterapeutik.

A pojišťovny léčbu bez potíží proplácely. Kdežto na moderní ozařovací přístroje nemocnice neměly peníze, protože to znamenalo a znamená investovat desítky milionů korun. Příkladem je gamma nůž v Praze na Homolce, na který se skládali všichni Češi v celonárodní sbírce.

"Pravda je, že chemoterapie se u nás rozbujela hodně. Lékaři si ještě úplně nezvykli ozařování používat, protože dovybavení Česka přístroji se datuje do roku 2007, a to je na změnu přístupu a myšlení lékařů příliš krátká doba. Přitom když se léčba kombinuje, má nejlepší výsledky," upozorňuje Petera.

Má na mysli fakt, že když lékař nejprve pošle pacienta na ozařování, nádor se často podaří zmenšit a pak jej chirurgové snáze odstraní.

"Nejnověji se trubičky s ozařovači zavádějí do těla, kde ozařují přímo lůžko nádoru. Říká se tomu brachyterapie a celá procedura trvá dvě hodiny, a ne obvyklých šest týdnů. Je to pro pacienta hlavně s rakovinou prostaty mnohem šetrnější než cokoliv jiného," popisuje Petera. Zákrok si však za 180 tisíc korun mohou dovolit jen bohatší nemocní, protože pojišťovny jej zatím neproplácejí.

"V každém případě jde o trend současnosti, využívat chemoterapii méně," upozornil Vorlíček. Je to možné i díky tomu, že existují genetické testy, které pomohou ušít léčbu pacientům na míru, protože odhalí, co lépe zabere. Využívá se jich například při léčbě nádorů prsu. "Když máme genetickou analýzu, ukáže se, že chemoterapie v některých případech není vhodná, a nasazuje se třeba hormonální terapie," dodal Vorlíček.