Existuje jen málo jevů, které by dokázaly vzbudit v naprosté většině lidí takové emoce a úzkost, jako je smrt a umírání. Přitom psychologové, sociologové, lékaři a mnoho dalších odborníků varuje, že se současná společnost neumí se smrtí a umíráním vypořádat, odsunuje ji stranou do nemocnic a hospiců, aby ji nemusela mít na očích a nebyla s ní každodenně konfrontována.
Smrt zkrátka patří k jednomu z nejsilnějších tabu současnosti. Souvisí s ní také mnoho mýtů a polopravd. Tady jsou některé z nich:
Mýtus: Na zlomené srdce se nedá zemřít
Pokud odkazujete historky o tom, jak někdo zemřel na zlomené srdce, do oblasti dívčích románů a lidové slovesnosti, děláte chybu. Akutní stres (třeba v důsledku velkého žalu) skutečně může způsobit selhání srdce.
Navíc je mezi kardiology známý i takzvaný Broken Heart Syndrome (syndrom zlomeného srdce), kdy při akutním stresu určitá oblast mozku narušuje činnost srdce. Příznaky tohoto syndromu jsou podobné infarktu, a i když u zdravých lidí po podání léků obvykle odezní, pro osoby se srdečním onemocněním může být osudný.
Studie, kterou provedl G. L. Engel, a jejíž závěry zveřejnil magazín Annals of Internal Medicine, zkoumala 170 případů náhlého úmrtí zdravých lidí. Zjistilo se, že naprosté většině z nich předcházely tyto události: smrt někoho blízkého, hrozba smrti někoho blízkého, velký zármutek či truchlení, případně velmi stresová událost, která měla za následek ztrátu sebevědomí (například ukončení dlouhodobého vztahu).
Mýtus: Nehty a vlasy rostou i po smrti
Mýtus o tom, že vlasy a nehty pokračují v růstu i poté, co je člověk mrtvý, se objevil dokonce i v románu Na západní frontě klid Ericha Maria Remarquea. Lidé jsou ochotni přísahat, že mrtvému člověku poporostly viditelně vlasy i nehty, ale ve skutečnosti jde v podstatě o optický klam.
Na vyvrácení tohoto mýtu se zaměřila Rachel Vreemanová a Aaron E. Caroll z Indiana University School of Medicine. Ti přesvědčivě dokázali, že vlasy ani nehty skutečně po smrti člověka v růstu nepokračují. Jde pouze o zdání, protože po smrti ztrácí kůže obsah vody a následkem dehydratace dochází k jakémusi smrštění, takže vlasy i nehty se zdají být poněkud delší.
Smrští se totiž i tkáň kolem vlasových folikulů, takže se odhalí větší část vlasu. Jak nehty, tak vlasy jsou tvořeny keratinem. Ke keratinizaci (zrohovatění) je nutný přísun krve a živin, který po smrti ustává, takže není možné, aby nehty a vlasy dál rostly.
Stejně tak je růst vlasů a nehtů řízen komplexem hormonů, jejichž produkce smrtí také ustává. Na druhou stranu však vědci zjistili, že vlasové kořínky žijí ještě dva až tři dny po smrti, což ale neznamená, že by vlas dál rostl.
Mýtus: Nelze poznat, že člověk brzo zemře
Slýchali jste o tom, že například lékaři, hrobníci nebo staří lidé dokáží poznat, že člověku už příliš času nezbývá? Kupodivu je to tak. Skutečně existují symptomy, které upozorňují na blížící se konec. Nemusí se objevit u každého člověka a stejně tak se mohou objevit jen některé z nich.
Například studie provedená v Cambridgi zkoumala více než tři tisíce lidí ve věku mezi 70 a 79 lety. Bylo prokázáno, že umírající lidé vykazovali mnohem větší míru úzkosti a byli depresivnější než ostatní.
Společnost Hospice Patients Alliance uvádí mezi typickými příznaky blížící se smrti například zvýšenou nervozitu, nespokojenost a neschopnost vydržet delší dobu v jedné poloze. Nemocní například často trvají na převracení z jednoho boku na druhý a objevuje se u nich výrazný neklid. Umírající lidé nemají zájem o sociální aktivity a prodlužuje se u nich doba spánku.
Při spánku i za bdělého stavu se často objevují výpadky dechu a kupodivu velmi často umírající referují o tom, že vidí osoby již zemřelé (případně mluví sami o sobě jako o mrtvých).
Rány a zranění se přestávají hojit, ale zvětšuje se otok celého těla. Lidé mají tendenci dokončit věci a vyřešit problémy, které je trápily.
Mýtus: Při umírání uvidíte bílé světlo na konci tunelu
Většina umírajících má skutečně halucinace, ale ty se rozhodně neomezují na bílé světlo na konci tunelu, ačkoli je tato představa nerozšířenější. Podle zprávy Hospice Foundation of America nejvíce umírajících mluví o tom, že vidí své blízké, a to i ty, kteří již zemřeli.
Odborníci už zjistili i to, proč se u umírajících halucinace objevují. Jak člověk umírá, dochází v jeho mozku k mnoha tělesným i chemickým změnám, které vrcholí ztrátou vědomí.
Letos provedená studie na univerzitě v Mariboru, kterou vedla Zaliak Klemenc-Ketisová, potvrdila předchozí závěry vědců, že původcem předsmrtných halucinací je s největší pravděpodobností vysoká hladina kysličníku uhličitého v krvi umírajících. Podle jejích závěrů se na přítomnosti halucinací před smrtí podílí významným způsobem také hladina draslíku v krvi.
Zpráva Hospice Foundation of America zároveň uvádí, že většina předsmrtných halucinací u pacientů má pozitivní a příjemný obsah.
